A tak se zde cyklicky opakuje děj,  kdy jsou civilizace vystaveny před zkoušku náhlého,  šokujícího a překvapivého konce. Poslední z nich byla éra Atlantidy. A my budeme postaveni před stejnou lekci,  jen nutně nemusíme vytvořit stejný výsledek. Drama není třeba stále opakovat,  i když se zde vyskytuje stále tentýž vzor:  rozděl-a-separuj, strach-místo-lásky. A jedním z našich největších úkolů je „důvěřovat“. Důvěřovat tomu,  že jsme vyprojektováni jako semínko, které se pod vlivem slunečních paprsků  a všech působících živlů probudí a ví,  co má dělat,  aby vyprodukovalo další plody. Proto sem na Zemi, v různých periodách,  přicházeli plně vědomí lidé,  nesoucí poselství toho, kým se každý z nás může stát. Pouze nám zrcadlili to,  co jako…

V atmosféře lidstva se objevilo znechucení  nad jedním veřejným vystoupením na olympijských hrách v Paříži. Jedna nesouladná energie na sebe nabalila další nesouladné energie a oba tábory lidských názorů se předhánějí v jejich zastávání. Bez jakéhokoliv komentování, zda je či není dobře  nechat proběhnout veřejně takové vystoupení, se zaměřím na čistě vesmírné principy, kterých si ani mnohé alternativní či duchovní směry nejsou plně vědomy. Kdyby byly, neroznítilo by to v mnohých takové emoce. Nanebevzatý Mistr ježíš Kristus nepotřebuje „chránit“. Tím, kým se stal,  si automaticky vytvořil tu nejvyšší možnou ochranu, jakou si lidé ani neumí představit. Ale kdyby lidé chápali vesmírné principy a jak tato Mocná Energie funguje, nejenom že by v nich takové představení…