Čas v naší časoprostorové rovině existuje proto,  abychom mohli lépe vnímat naše pokroky a tvoření.  Má nám pomoci se lépe zaměřit  a jasněji si uvědomovat náš posun v tom,  co sami sobě dovolíme a připustíme. Mnoho lidí však bere čas jako vládce nad jejich životy  a přisuzují času mnohem větší sílu, než má. Myslí si, že čas stojí za tím, že jejich fyzická těla chátrají  a jednoho dne musí z tohoto světa odejít.  Pod tíhou tohoto vnímání se celý život stresují pod vlivem myšlenky,  že na všechno mají málo času.  Na takový způsob uvažování je navázáno nejedno lidské neštěstí,  nedorozumění a pocit nedostatku. Tento program se předává z generace na generaci  a již maličké…

Velmi ráda jezdím s partnerem do „našeho“ borovicového lesa.  Toto krásné dlouhé léto jsme si to velmi vychutnali. Pokaždé, když vkročíme do tohoto lesa, ihned nás pozdraví strakapoud: “Cha,cha,cha“.  Bereme s sebou vždy nějakou knížku s Abrahámovým učením,  pak si sedneme na své oblíbené místo, kde je zvláštně tančící borovice a krásná mladá břízka,  a nahlas si předčítáme.  V tu chvíli vznikne zvláštní ticho a naslouchá i les kolem dokola.  Sem tam si to přižene nějaký zvědavý lesní mravenec,  brouk, nebo nás okukuje nějaký ptáček z nedaleké větvičky.  Mám ráda procházky v lese,  ale nápad chodit si do lesa číst Abrahama,  byl jedním z nejlepších, co jsem měla na téma „kam jít na procházku“.  Ladění z takovéto…

Většina z vás bude se mnou souhlasit, pokud napíši, že nalezení stavu TEĎ sám v sobě je tou nejlepší cestou být plně vědomý a přítomný ve své existenci a že tento stav nám navozuje vnitřní klid a plnou vládu nad našimi emocemi, které jsou tím raketovým pohonem k tomu, abychom tvořili podle svých vlastních představ. A přitom, každá lidská bytost „tvoří“ v každém okamžiku svého bytí. Jsme však pohlceni okolním světem, myšlenkovými vzorci a emocemi natolik, že málokdo na této planetě tvoří „plně vědomě“ a málokdo má kontrolu nad tím, co cítí. Na rozdíl od zvířat a rostlin, lidé jsou tím, kdo zde tvoří svou realitu. Tvoříme každou myšlenkou, každým slovem a především každou…

Nesmrtelnost – tajemné slovo, které hned většina zařadí do přihrádky „pohádka“. Neskutečné, co se nemůže nikdy stát. Fyzická podstata těl vlastní pouze jednosměrnou jízdenku. Tento směr myšlenek vede k masovému strachu ze smrti, jenž ovládl celou planetu a který vede k tomu, že se lidstvo vzdává života ve jménu ochrany před pomyslnou smrtí. Nesmrtelnost je stav bytí, o kterém jsme jako malé děti často přemýšleli a dlouho nám trvalo pochopit “nepochopitelnou smrt”. A mnozí tápají do svého odchodu z této fyzické oktávy. Když píši o NESMRTELNOSTI, mám tím na mysli “Svobodnou volbu velmi dlouhého života a to bez jakéhokoliv omezení” v těle tak mladém, jak si sami zvolíme a v…

A tak se zde cyklicky opakuje děj,  kdy jsou civilizace vystaveny před zkoušku náhlého,  šokujícího a překvapivého konce. Poslední z nich byla éra Atlantidy. A my budeme postaveni před stejnou lekci,  jen nutně nemusíme vytvořit stejný výsledek. Drama není třeba stále opakovat,  i když se zde vyskytuje stále tentýž vzor:  rozděl-a-separuj, strach-místo-lásky. A jedním z našich největších úkolů je „důvěřovat“. Důvěřovat tomu,  že jsme vyprojektováni jako semínko, které se pod vlivem slunečních paprsků  a všech působících živlů probudí a ví,  co má dělat,  aby vyprodukovalo další plody. Proto sem na Zemi, v různých periodách,  přicházeli plně vědomí lidé,  nesoucí poselství toho, kým se každý z nás může stát. Pouze nám zrcadlili to,  co jako…