Naši vibraci tvoří to, jak reagujeme na cokoliv. Tato reakce může být buď harmonická, tedy v souladu s naším Zdrojem, nebo neharmonická, vzdalující se od souladu. To, jak reagujeme na vnější podněty, jak vidíme svět, sebe a lidi kolem nás, co si o sobě a svém fyzickém těle myslíme, jaké předpoklady o tom máme, co očekáváme...toto vše tvoří naši vibraci, která je základem toho, co k sobě přitahujeme za zkušenosti a jak se utváří naše vnitřní i vnější prostředí. Zdroj – JÁ JSEM Přítomnost je věčná část každého z nás, která vnímá všechno to, čím jsme kdy byli a čím jsme. Tento úhel pohledu je oproštěn od jakýkoliv paradigmat, které člověk za svůj život…

V každém okamžiku máte možnost se rozhodnout, že poskytnete Bohu uvnitř sebe volnost v jeho přirozenosti, kterou je Dokonalost ve všech oblastech vašeho života, nebo skrze své rozladění a neklid  tuto přirozenost Boha předefinujete a jeho materiální podstata se stane vaší sklizní. Jaký by mohl následovat krok,  pokud se již dál nechcete zmítat ve zmatku,  nejistotě a obviňování druhých z toho,  co se projevuje ve vašem světě? Rozhodněte se TEĎ,  že na všechny životní okolnosti reagujete se silou „klidu-netečnosti“,  ve které se ukrývá vaše největší Moc. Ať už jde o jakékoliv narušení vašeho klidu z vnějšku,  ihned si vzpomeňte na své rozhodnutí,  požádejte svou Inteligenci proudící skrze vás,  ať váš klid,…

Za tím, co znamená „svoboda“, se skrývají různé představy,  co ale „být svobodný“ ve své plnosti skutečně znamená? Být svobodný neznamená zbavit se svých závazků a vystoupit ze všech struktur světa, bydlet na samotě, na opuštěném ostrově, či se uchýlit do izolace někde v horách. I tam můžete být nesvobodní. Být svobodný neznamená stav bez finančních závazků, utlumení tužeb,  Bytí ve skromnosti či asketismus.  Takto si svobodu vykládá mnoho lidí.  Když se touto cestou vydají, zažijí svobodu jen na krátký okamžik,  dokud nepochopí, že Svobodu mohou najít pouze ve svém nitru. Obecně se svoboda považuje za stav,  kdy nemáme žádné dluhy a jiné závazky. Být však ve skutečné „SVOBODĚ“, vědět že…

Občas člověk v životě udělá kolečko, aby se vrátil do podobného bodu, kde byl před tím. Většinou ten bod není stejný, spíše o jistou úroveň výše, ale má s výchozím postavením společné jmenovatele. Velmi často jsou tím naše touhy, na které v nějaký okamžik své cesty zapomeneme, nebo je odsuneme daleko do pozadí, abychom necítili bolest z jejich nenaplnění. A tak kráčíme životem a děláme dál věci, které od nás očekávají druzí a o kterých si myslíme, že by se měly dělat, jelikož je to důstojnější a šlechetnější, nebo protože to tak dělají všichni. A takto jsem to měla do určitého okamžiku i já. V jisté době jsem se odvracela od běžného života s tím, jak…