Já Jsem

CESTA : VĚDOMÉ ZVLÁDNUTÍ VŠECH LEKCÍ

Můžete začít na cestě kdekoli, 

v závislosti na vaší upřímnosti – 

a tím „Cesta“ mám na mysli jasný krok za krokem

k vědomému zvládnutí všech věcí 

– ale místo, 

kde začínáte, 

je vždy uvnitř sebe 

a jediným faktorem, 

který upravuje míru vašeho pokroku, 

je vaše vlastní upřímnost. 

Někteří mohou začít v životě pozdě a přitom postupovat rychle, 

zatímco jiní, 

u kterých se zdálo, že začali brzy s každou výhodou, 

se mohou nezúčastněně zpomalit, 

nebo dokonce klesnout, 

i když byste měli vědět, 

že žádná vědomá snaha se nikdy neztratí 

bez ohledu na to, co se stane. 

Pokud selžete v jednom okamžiku, 

máte mnohem víc odhodlání uspět a překonat jakoukoli překážku, 

která vás mohla poprvé odvézt z cesty; 

a vzniknou další překážky, 

protože nevidíte, 

že samotné překážky jsou součástí cesty a součástí plánu?

Pouze svobodná vůle činí

dosažení moudrosti 

– vědomého pochopení a ovládnutí „toho, co je“, 

umožněného prostřednictvím výkonu této svobodné vůle 

při vědomém překonání odporu tohoto hmotného světa. 

Nechci litovat minulé historie člověka 

a jeho sestupu z těch slavných říší, 

které obýval před stvořením světa, 

neboť i když člověk byl svobodný 

a žil ve světle svého Božského Já, 

neměl žádné zkušenosti 

ani znalosti o své svobodě a tvůrčí moudrosti, 

která se může projevit pouze prostřednictvím prožitků.

 

Člověk přišel do této hmotné školy 

a jeho lekce by měly být viditelné, 

při setkání s principem odporu, 

silou kontrastu, 

kterého, 

jak si někteří z vás myslíte,

byste chtěli trochu méně.

No, říkám vám, 

je to jen v prožívání, porozumění a překonávání této síly, 

z níž je složen hmotný svět, 

což umožňuje dosažení vaší pravé Svobody. 

Jak krásný je tento plán a věčná sláva, 

která vás čeká. 

Velké privilegium je dnes na Zemi, mé děti; 

jak rád bych chtěl, 

abych vám to mohl ukázat. 

Uvidíte, že tato drahá škola, Země, 

není takový chaos, 

jak by si někdo z vás mohl myslet; 

a říkám: 

„rádi přemýšlíte“, 

neboť vždycky existují síly, 

které v některých jedincích pracují – 

vlastně nejsou to oni, 

ale je to ta síla, které dovolují působit, 

a ta se těší na vidění věcí tou nejnegativnější možnou cestou; 

pak je pro ně jednodušší kritizovat a odsuzovat, 

spíše než vstoupit do Světla 

a udělat něco konstruktivního,

co zmírní vnější podmínky. 

A kdyby mohli vidět, 

co jejich odsuzování a kritika dělají jejich vlastnímu růstu, 

pochopili by,

že je mnohem jednodušší z dlouhodobého hlediska být konstruktivní 

a vydávat tímto směrem extra energii, 

než „ležet na cestě“ a kritizovat ostatní

a poté muset vynaložit velkou energii později, 

aby se dostali z pout, 

do nichž se umístili svým otevíráním se negativní síle.

(St.Germain, volný překlad + foto: Maia Špačková)