Všichni jsme fyzickým prodloužením Zdroje. Já a ZDROJ jsme jedno! Nikdy nemůžeme být odděleni od ZDROJE! I když se o lidstvo moc a moc snaží.  A když se snaha stane velmi úpornou a dlouhodobou, a ta mezera se mezi jednotlivcem a ZDROJEM hodně zvětší, pak vzniká silná nevědomá touha  se rychle zarovnat se ZDROJEM a přichází to, čemu se říká smrt, což není nic jiného, než kvantový skok do úplného souladu  po odložení fyzického těla, které se stalo překážkou. Ale jak s neúctou k smrti Abraham říká, „nemusíte chcípnout, abyste se plně sladili se ZDROJEM“, protože zarovnání se se Zdrojovou Energií v lidském těle  při plném vědomí, je právě to, kvůli čemu jsme…

Tak jak se pohybujeme svým světem, v každém okamžiku víme přesně co chceme. Mnoho lidí si toho ani není vědoma, někdy si i myslí, že vlastně vůbec neví, co chtějí, aniž by si uvědomovali,  že jakmile se setkají s jakýmkoliv kontrastem, ihned vysílají šípy svých přání  a je jim okamžitě všechno splněno. Proč to ale nevidí ve svém světě hned? Nebo, proč když se dostanou do vědomějšího stavu, pochopí, proč tu jsou a chopí se své Moci vědomého tvoření, nevidí výsledky svého zaměřování se na to,  co chtějí, ve svém světě rychle? Základem pro jakékoliv tvoření je vždy „myšlenka“. A je i jedinou překážkou pro rychlou  nebo okamžitou manifestaci našich tužeb a…

Základem života každého z nás je „svoboda“. Všichni jsme se narodili s věděním, že si svou realitu vytváříme sami. A když se nám to v dětství snažil někdo mařit, cítili jsme v sobě okamžitě rozladění. V té době jsme přesně věděli, kdo jsme a jaký náš život má být. Časem…jak jsme se integrovali do společnosti, začali jsem postupně přebírat představy druhých, jak by měl náš život vypadat. Přesto vše všichni uvnitř cítíme, že existuje „absolutní svoboda“, že jsme stvořiteli svých životních zkušeností. A to, jak prožijeme svůj život, záleží pouze a jen na nás. Když se lidé přizpůsobují společnosti, když usilují o to, aby do ní zapadli, nevědomky se vzdávají toho nejzákladnějšího: své totální a…

Mám tu pro vás jeden návrh. a jistě to kdokoliv z vás alespoň jednou zažil. Sešli jste z cesty…na chvilku,  nedařilo se být na 100% důsledný a udělat přes den vše, co jste si pro sebe vytyčili. Možná jste si někdo v duchu řekl, že jste lajdák, nebo neschopní,  že byste, jakmile se rozhodnete, měli mít vše splněno do posledního detailu. Možná vám i proběhla myslí myšlenka, že když to všechno nebudete okamžitě dělat tak, jak jste se pro sebe zavázali, že nikam nedojdete, že vám něco uteče, že prostě nejste dost dobří. Ale přitom úplně ze srdce toužíte po veliké změně, víte, že tak, jak jste to dělali doposud, vám nepřináší to skutečné…

Po několika letech zkoumání různých spojitostí těla ohledně postoje páteře, různých návyků chůze,  postavení nohou, hlavy (a jak s tím souvisí pozice jazyka), jsem zjistila, na mnoha a mnoha pozorování sama sebe, že když se udržují delší dobu během dne souladné myšlenky, jazyk automaticky zaujímá svou správnou pozici. Je to vzorec, který nelze přehlédnout.  Sice se dá poloha jazyka vytrénovat, posílit tento sval tak, že velmi snadno zaujímá svou správnou pozici, ale to, že je jeho poloha propojená s naší úrovní myšlení, je tak pevně dané, jako že slunce vyjde každý den. Když se na to nejdříve podívám z pohledu face jógy (nebo jak to nazvete jinak), pak dobrý pozorovatel, který se pravidelně věnuje…

Čím více způsob myšlení, jenž je v souladu s mým Zdrojem  ukotvuji do svého každodenního života,  tím silněji cítím i maličký okamžik,  kdy se prostřednictvím jistého chování,  které jsem si dříve tak neuvědomovala a brala ho jako samozřejmost,  na chvíli dostávám mimo můj soulad.  Je tolik na první pohled nevinně vypadajících způsobů,  které ve vás neustále aktivují jisté vibrace (vzorce myšlení) včetně cizí víry  a ani si jich nevšimnete… Já osobně jsem se rozhodla,  že jsem bez potřeby čekat na to,  až se mi některé věci stojící mimo mé tužby zhmotní  abych si teprve pak uvědomila,  jakým směrem jsem to vlastně zaměřovala svou pozornost. Stejně tak jsem se rozhodla si do…