Každá buňka lidského těla má své vědomí. Každá buňka touží po neustálém vylepšování. Každá buňka ví, jak o to, co chce, žádat. A každá buňka umí to, oč žádá, umožňovat. Pokud…není ovlivněna myšlenkami a vibrací majitele těla. Ve chvíli,  kdy její vibrace není shodná s vibrací nositele těla, se musí buňka podřídit tomuto vědomí. V tuto chvíli dochází k velikému konfliktu,   a z této srážky vědomí se uvolňuje energie  několika atomových bomb a ne všechny buňky jsou schopné tuto destrukci dlouhodobě ustát a tak dochází k masovému ukončení života některých z nich. I když se věda pokouší tento stav vysvětlit, a považuje jej za normální součást života, tomu, proč k těmto „buněčným smrtím“ dochází, prozatím moc nerozumí.…

Nemyslete na věci, které si nepřejete, a nestanou se vám. To je jeden ze základních principů v tomto Vesmíru. Avšak, některé myšlenky jsou lidem přímo vnucované. Média tohoto vesmírného principu využívají. Lidé si zapínají televizi proto aby se pobavili, ale často bývají skrze tuto bedýnku informováni o hrozných událostech. O těch, které se staly,  i těch,  které by se „bu bu bu“ mohli stát. A čím více je společnosti nabízeno nějaké téma, tím větší je veřejné očekávání. A čím větší je očekávání jedinců, tím je větší pravděpodobnost, že se to splní. Proto, nemyslete na věci, které si nepřejete a nestanou se vám. Nemluvte o tom, co si nepřejete a nepřivoláte to.…

Naše emoce nám vždy ukazují, jaká vibrační frekvence u nás právě převládá. A když jsme pozorní, umíme podle toho usoudit, zda se v tu chvíli nacházíme ve vibračním souladu se Zdrojem, nebo ne. Ba co více,  zda jsme právě v umožňování toho, po čem toužíme, nebo ne. Pochopit význam našich emocí je velkým krokem směrem k záměrnému tvoření a tudíž krokem ke skutečné, absolutní Svobodě! Když víme, že emoce ukazují míru našeho souladu se Zdrojovou energií a že čím lépe se cítíme, tím více umožňujeme svůj soulad s tím, co chceme, pak je snazší pochopit, jak na své emoce reagujeme. Co je to vlastě ten absolutní soulad se Zdrojem. Znamená to, že víme toto:…

Uvedu zde jeden postup, který pomáhá cvičit se v „záměrném tvoření“. Vezměte si 3 listy papíru a nahoru každého z nich napište jen jednu věc, kterou si v tuto chvíli moc přejete. Budete pracovat dohromady jen se třemi přáními. Pak si vezměte každý list zvlášť a pod každé toto přání napište: Toto jsou důvody, proč to chci… a napište vše, co vás u toho napadne, aniž byste se snažili to nějak korigovat. Vůbec nemyslete na to, jaké by měli být ty morálně správné důvody, proč si to, či ono přát. Až vás kolem důvodu, proč to chcete, přestanou napadat zlehka slova, pak list otočte a napište na horní okraj: Toto jsou důvody, proč věřím, že…

Všichni jsme fyzickým prodloužením Zdroje. Já a ZDROJ jsme jedno! Nikdy nemůžeme být odděleni od ZDROJE! I když se o lidstvo moc a moc snaží.  A když se snaha stane velmi úpornou a dlouhodobou, a ta mezera se mezi jednotlivcem a ZDROJEM hodně zvětší, pak vzniká silná nevědomá touha  se rychle zarovnat se ZDROJEM a přichází to, čemu se říká smrt, což není nic jiného, než kvantový skok do úplného souladu  po odložení fyzického těla, které se stalo překážkou. Ale jak s neúctou k smrti Abraham říká, „nemusíte chcípnout, abyste se plně sladili se ZDROJEM“, protože zarovnání se se Zdrojovou Energií v lidském těle  při plném vědomí, je právě to, kvůli čemu jsme…

Tak jak se pohybujeme svým světem, v každém okamžiku víme přesně co chceme. Mnoho lidí si toho ani není vědoma, někdy si i myslí, že vlastně vůbec neví, co chtějí, aniž by si uvědomovali,  že jakmile se setkají s jakýmkoliv kontrastem, ihned vysílají šípy svých přání  a je jim okamžitě všechno splněno. Proč to ale nevidí ve svém světě hned? Nebo, proč když se dostanou do vědomějšího stavu, pochopí, proč tu jsou a chopí se své Moci vědomého tvoření, nevidí výsledky svého zaměřování se na to,  co chtějí, ve svém světě rychle? Základem pro jakékoliv tvoření je vždy „myšlenka“. A je i jedinou překážkou pro rychlou  nebo okamžitou manifestaci našich tužeb a…

Základem života každého z nás je „svoboda“. Všichni jsme se narodili s věděním, že si svou realitu vytváříme sami. A když se nám to v dětství snažil někdo mařit, cítili jsme v sobě okamžitě rozladění. V té době jsme přesně věděli, kdo jsme a jaký náš život má být. Časem…jak jsme se integrovali do společnosti, začali jsem postupně přebírat představy druhých, jak by měl náš život vypadat. Přesto vše všichni uvnitř cítíme, že existuje „absolutní svoboda“, že jsme stvořiteli svých životních zkušeností. A to, jak prožijeme svůj život, záleží pouze a jen na nás. Když se lidé přizpůsobují společnosti, když usilují o to, aby do ní zapadli, nevědomky se vzdávají toho nejzákladnějšího: své totální a…