Možná si všimnete,
ale mám tendenci obsadit co se dá.
Tedy i terasu,
kde to někdy rozjedu tak,
že pak trávím i hodinu zaléváním. 😉
Mám docela malou zahrádku,
a ještě orientovanou na sever.
Tudíž mám na mnoha místech velmi zkrácenou sezónu
a již koncem srpna mi z domu padá stín a velmi brzy
zabere půlku a v listopadu celou zahradu.
A tak to tam mám do posledního místečka obsazené,
že je tam ve chvíli maximálního růstu
trošku více těsno. 😉
„Více těsno“ znamená, že je to neprostupná džungle. Zbytky travního porostu, zastavěné stěhovavou zelení v květináčích rozličného charakteru a původu se dají sekat jen tou nejmenší sekačkou, co existuje, aby se to dalo vůbec někudy projet. Je to jako když vám domu přijde paní uklidit a vy před tím poklidíte, abyste si zachovali svůj řád věcí doma a nebyl porušen tou jinak hodnou, ale cizí osobou, která nerozumí vaší logice. Stejně tak já, před sekáním a během něj poponesu tak dvacetkrát různé zařízení zahrady, včetně 30 kilových kytiček 🙂
Nádherné fotky, úžasná zahrada! Podle fotek vypadá velká a velmi rozmanitá, což mám velmi ráda. Styl přírodních zahrad je mi blízký, protože je přirozený a krásný. Kombinace květin, zeleniny a ovocných stromů, keřů a keříků je dokonalost. Rozhodně, Maio, nejsi žádná troškařka 😀 To velmi dobře znám! A roste a plodí Ti to vše nádherně! Vytvořila jsi svůj Ráj na Zemi!!! Miluju kochání se takovými fotkami 🙂 Děkuji za inspiraci!
Co se týká velikosti zahrady,
přišla jsem postupně na to,
že když v ní vytvořím spoustu různě velikých zákoutí,
pak zahrada začne vypadat hluboká, velká,
stále někde při pochůzce potkávám nové světy.
Také si s optikou zahrady dobře vyhraje to,
když se úplně dopředu strčí (zasadí) něco vyššího- jedna, dvě věci.
Maia ked pozeram fotky citim taku radost a nadsenie, ze sa uz tesim, kedy budem moct zacat v zahrade fungovat, momentalne sadim priesady papriky, zeler a paradajky, vsetko sa snazim podla lunarneho kalendara, tak dufam, ze bude bohata uroda. Tvoja zahrada je uzasna, vidno ako sa to vsetko robi s laskou.
Včera, když jsem trávila spoustu pozornosti na těchto fotografiích, tak jsem cítila totéž.
Ohromné nadšení z toho, že je brzy jaro
a já budu vysévat a ladit a přetvářet
další nová zákoutí na zahradě.
A ano, děkuji za připomenutí,
je čas na sazeničky. 🙂 🙂
Lunární kalendář pro letošek mám již nachystaný po ruce. 😉
Nádherná podívaná, ta pestrost, růzmorodost a ohňostroj barev….Je vidět, že všechny rostlinky vyrůstají se spoustou péče a lásky. A tak jako včelky přelétají z květu na květ, dovedu si Tě, Maio, představit ve tvé zahrádce.
Katko, občas v létě, když je to v plném rozvoji, stane se,
že se zde vytvoří několik nádherných koutků, rotliny jsou různě vysoké
a vytváří doslova protory pro příběhy. Pak přicházím domů a říkám si, kde je ta Maia?
Prodju domem a nic.
Znakem jsou pak zmizelé pantofle na zahradu. 🙂
Volám do zahrady – NIC.
Pak se vydám do jednotlivých koutků a nacházím v jednom z nich Maiu, jak třeba povídá s broučkem a nebo rostlinou.
Je to jak poslouchat Rákosníčka.
Říkám, proč já nejsem ta rostlina, jenže ty vždy na podzim odcházejí spát.
A tak jsem rád,
že Maia se vždy někde objeví a utváří svou Přítomností tu nádheru
a pak ji ještě otiskne,
skrze svůj výjimečný talent do obrázků skrze oko foťáku. 🙂
Je to úžasná souhra lásky a umu.
I to si dovedu, Gabrieli, představit. Maia jak Maková panenka posazená v trávě, kol ševelí pestrobarevná motýlí křídla, bzučí pilné včelky, v korunách trilkují malí opeřenci a možná natahují ouška i zahradní skřítci a Maia všem vypráví svůj Nekonečný příběh. A nebo jindy zas s fotoaparátem ty kouzelné okamžiky zvěčňuje i pro radost a pohlazení duše ostatních a tak je můžeme oceňovat i my.
11 komentářů
Maia
Možná si všimnete,
ale mám tendenci obsadit co se dá.
Tedy i terasu,
kde to někdy rozjedu tak,
že pak trávím i hodinu zaléváním. 😉
Mám docela malou zahrádku,
a ještě orientovanou na sever.
Tudíž mám na mnoha místech velmi zkrácenou sezónu
a již koncem srpna mi z domu padá stín a velmi brzy
zabere půlku a v listopadu celou zahradu.
A tak to tam mám do posledního místečka obsazené,
že je tam ve chvíli maximálního růstu
trošku více těsno. 😉
Gabriel
„Více těsno“ znamená, že je to neprostupná džungle. Zbytky travního porostu, zastavěné stěhovavou zelení v květináčích rozličného charakteru a původu se dají sekat jen tou nejmenší sekačkou, co existuje, aby se to dalo vůbec někudy projet. Je to jako když vám domu přijde paní uklidit a vy před tím poklidíte, abyste si zachovali svůj řád věcí doma a nebyl porušen tou jinak hodnou, ale cizí osobou, která nerozumí vaší logice. Stejně tak já, před sekáním a během něj poponesu tak dvacetkrát různé zařízení zahrady, včetně 30 kilových kytiček 🙂
Radka
Nádherné fotky, úžasná zahrada! Podle fotek vypadá velká a velmi rozmanitá, což mám velmi ráda. Styl přírodních zahrad je mi blízký, protože je přirozený a krásný. Kombinace květin, zeleniny a ovocných stromů, keřů a keříků je dokonalost. Rozhodně, Maio, nejsi žádná troškařka 😀 To velmi dobře znám! A roste a plodí Ti to vše nádherně! Vytvořila jsi svůj Ráj na Zemi!!! Miluju kochání se takovými fotkami 🙂 Děkuji za inspiraci!
Maia
Radko
Děkuji za tak milá slova. 🙂
Co se týká velikosti zahrady,
přišla jsem postupně na to,
že když v ní vytvořím spoustu různě velikých zákoutí,
pak zahrada začne vypadat hluboká, velká,
stále někde při pochůzce potkávám nové světy.
Také si s optikou zahrady dobře vyhraje to,
když se úplně dopředu strčí (zasadí) něco vyššího- jedna, dvě věci.
Radka
Gabrieli, můj muž to na naší zahradě komentuje velmi podobně 😀 A už si taky zvykl 😀
Azuzi
Maia ked pozeram fotky citim taku radost a nadsenie, ze sa uz tesim, kedy budem moct zacat v zahrade fungovat, momentalne sadim priesady papriky, zeler a paradajky, vsetko sa snazim podla lunarneho kalendara, tak dufam, ze bude bohata uroda. Tvoja zahrada je uzasna, vidno ako sa to vsetko robi s laskou.
Maia
AZUZI
Děkuji 🙂
Včera, když jsem trávila spoustu pozornosti na těchto fotografiích, tak jsem cítila totéž.
Ohromné nadšení z toho, že je brzy jaro
a já budu vysévat a ladit a přetvářet
další nová zákoutí na zahradě.
A ano, děkuji za připomenutí,
je čas na sazeničky. 🙂 🙂
Lunární kalendář pro letošek mám již nachystaný po ruce. 😉
Katerina
Nádherná podívaná, ta pestrost, růzmorodost a ohňostroj barev….Je vidět, že všechny rostlinky vyrůstají se spoustou péče a lásky. A tak jako včelky přelétají z květu na květ, dovedu si Tě, Maio, představit ve tvé zahrádce.
Gabriel
Katko, občas v létě, když je to v plném rozvoji, stane se,
že se zde vytvoří několik nádherných koutků, rotliny jsou různě vysoké
a vytváří doslova protory pro příběhy. Pak přicházím domů a říkám si, kde je ta Maia?
Prodju domem a nic.
Znakem jsou pak zmizelé pantofle na zahradu. 🙂
Volám do zahrady – NIC.
Pak se vydám do jednotlivých koutků a nacházím v jednom z nich Maiu, jak třeba povídá s broučkem a nebo rostlinou.
Je to jak poslouchat Rákosníčka.
Říkám, proč já nejsem ta rostlina, jenže ty vždy na podzim odcházejí spát.
A tak jsem rád,
že Maia se vždy někde objeví a utváří svou Přítomností tu nádheru
a pak ji ještě otiskne,
skrze svůj výjimečný talent do obrázků skrze oko foťáku. 🙂
Je to úžasná souhra lásky a umu.
Katerina
I to si dovedu, Gabrieli, představit. Maia jak Maková panenka posazená v trávě, kol ševelí pestrobarevná motýlí křídla, bzučí pilné včelky, v korunách trilkují malí opeřenci a možná natahují ouška i zahradní skřítci a Maia všem vypráví svůj Nekonečný příběh. A nebo jindy zas s fotoaparátem ty kouzelné okamžiky zvěčňuje i pro radost a pohlazení duše ostatních a tak je můžeme oceňovat i my.
Maia
Kateřino
to je krásně kouzelný obraz. 🙂 🙂 🙂
Děkuji 🙂