Vesmír oplývá vším,  co si přejete.  Nezkouší vás.  Je vám to benevolentně poskytováno.  Ale vy nejste ti, kdo to řídí.  Vy jste ti,  kdo to určuje  a děláte to skrze vaše radostná očekávání. Je-li tam nějaká emoce,  kterou si chcete hýčkat,  pěstovat,  která by vám mohla velmi, velmi dobře sloužit,  tak je to pozitivní očekávání.  Je to vzrušující očekávání.  Abraham Hicks, překlad + fotografie: Maia Špačková ———————————————————————————————————————————————- Každý článek, který vám naše stránky nabízí, je malým dílem, jež si žije vlastním životem.  Doprovází jej vždy autorské fotografie, které vám dotváří náladu.  Záleží nám na tom, abyste se při čtení dobře cítili a měli při tom úžasný zážitek.  Stránky provozujeme na…

Cesta k cíli je jednoduchá. Jedete z Prahy do Bratislavy, asi 400 km a během cesty nemyslíte na to, jestli už tam budete, neobracíte auto, s pochybností, že cesta vede jinudy. Přestože nevidíte Bratislavu, tak víte, VY VÍTE, že jedete správně, nevěříte v to, nehledáte to, víte to. A svou myslí jste stále na této cestě. Tak jednoduché a jasné to je. Tak proč jindy, na cestě životem, mnozí hledají a pochybují?  Co vede člověka k tomu, že pochybuje o sobě a své cestě?  To, co hledáte, je osvobození se od negativity, odporu a odmítání toho, kým skutečně jste. Od odmítání své hojnosti, která je vaším základním lidským právem. Toto právo vám ale nikdo…

Hypoteticky,  lidé si dělají starosti s každou sobecky orientovanou bytostí.  „Jestliže by si každý člověk dělal přesně jen to,  co by chtěl,  jaký druh světa by to byl? “  A my říkáme: opravdu, opravdu dobrý! Protože jestli by každý člověk dělal jen to,  co by chtěl dělat,  každý by se mohl cítit svobodný.  A jestliže se cítíte svobodní,  tak se cítíte zplnomocnění. A každá negativní emoce,  která existuje  – poslouchejte dobře  – každá negativní emoce,  která existuje,  je proto,  že je tam nějaký pocit ztráty svobody.  Abraham Hicks (Esther Hicks), překlad + fotografie: Maia Špačková 

DNA je dokonalá nanotechnologická konstrukce. Zrcadlí lidská DNK počítačový kód, cizí nanotechnologii, a je tedy něčím, jako skrytým otiskem prstu jakéhosi „Tvůrce“?  Nemožné? Naopak. Vědci nalezli v našem genetickém kódu všechny podstatné prvky, které to potvrzují. „Kódování jednotlivých oblastí DNK skrývá přesně stejné důležité prvky, jako počítačový kód nebo jazyk,“ říká Dr. Stephen Meyer. (Strobel; The Case for a Creator („Případ pro Stvořitele“, str. 237, 2004) Čí mysl, nebo jaká bytost, mohla shrnout a miniaturizovat informaci vloženou do naší DNA formou enormního počtu „slůvek“ sestavených tak, aby vytvořily cosi jako návod ke genetické stavebnici? Mohla s podobným nanotechnologickým systémem postupně přijít evoluce, jen tak, sama o sobě?Je těžké si to představit, ale…