STRACH, ELEKROMAGNETICKÉ ŠÍŘENÍ VIRŮ
S ohledem na celkový povyk kolem systému zdravotní péče vám připomínáme,
že zdraví je volné.
Ta správná cena, kterou máte za zdraví zaplatit
je několik okamžiků vašeho času věnovaného k tomu,
abyste našli správný přístup ke svému tělu.
Vy sami vytváříte své zdraví nebo svou nemoc
a nepotřebujete, aby Vám někdo říkal,
jestli jste zdraví.
Ze všeho nejdříve, když se dotýkáte svého těla
– při sprchování nebo při mytí můžete cítit,
nebo i znáte hladinu toho, jak na tom jste
– vy víte, jestli jste zdraví nebo nemocní.
Můžete si vybrat mít strach,
nebo nedůvěru ke svému tělu.
Když se obáváte o své zdraví, potom něco vytváříte.
Vaše tělo následuje představu, kterou jej krmíte.
Jestliže investujete do strachu,
že něco můžete chytit,
nebo že ve Vás hlodá rakovina,
nebo že máte AIDS,
nebo tuberkulosu, diphtherii, nebo cokoliv jiného čeho se chcete bát,
je pravděpodobné
že i když to dosud ve Vás nehlodá,
budete to vytvářet.
Jestliže víte že jste zdraví, pak také jste.
Je to docela jednoduché.
Strach je zabiják.
Připomínáme Vám,
že vaše síla končí tam kde začíná váš strach.
Když se něčeho bojíte,
je to jako když si pověsíte na krk tabulku a říkáte:
„Vítej. Jsi očekáván.“
Účelem vašeho strachu je chránit váš život,
aby Vám připomněl vaše teď,
proto abyste mohli jednat.
Často Vám slouží, aby Vás vyvedl z nebezpečí.
Avšak když v sobě udržujete strach jako svůj životní styl,
a když vyzařujete strach ze života,
ničíte své tělo
a zabíjíte svou vitální životní sílu.
Vytváří to stres, nemocné zdraví a mrzutost.
Vaše myšlenky tvoří vaši skutečnost, vaši realitu.
Součástí iniciace vědomí je
abyste prošli toxicitou
a vaše fyzické tělo potřebuje projít mnoha přípravami a čištěním toho,
co by se dalo nazvat zájmem nebo odvahou.
Jestliže dlíte ve strachu, všechno zaháníte.
Zaháníte svoji vlastní sílu.
Takže abyste mohli potkat něco,
co je velmi cizí vaší logické mysli,
musíte udržovat čistotu svých zájmů
a mít ohromný smysl pro odvahu, ochranu a bezstarostnost.
Cokoliv Vám brání v dosažení něčeho,
je prostě jen myšlenka.
Během příštích patnácti let
– období na které si každý z Vás kupuje velikou jízdenku
do předních řad sedadel v tomto pozemském amfiteátru
– se bude dít mnoho změn.
Vzpomínáte si,
jak jste ve svém dětském věku šli poprvé na karneval (pouť)?
Škemrali jste na matce nebo otci nebo na svých starších sourozencích
aby Vás vzali na vyjížďku,
která se Vám zdála být tolik dobrodružná a úchvatná?
Země začíná být jako takový veliký karneval.
Všichni se blížíte k nějaké velké vyjížďce,
ze které nemáte nejmenší pojem,
takže máte co čistit a o čem přemýšlet.
Velká většina z Vás to bude dělat dobře.
Bude to pro Vás vzrušující cesta.
Dívejte se na svůj pláč – je to odpadová energie.
Přijímejte všechno, co tvoříte a vězte,
že ve všem je Vám k něčemu dávána příležitost.
Z našeho bodu pohledu nás kompletně utápí v močále myšlenka,
že byste investovali do strachu ze svých příležitostí.
Na některé úrovni víme,
kdo jste a čím jste prošli,
nežli jste se sem dostali.
Víme, proč jste zde na Zemi
a že jste se sem nepřišli zmítat v blátě sami.
Síly, které s Vámi pracují mají kapacitu ovlivnit a působit na vaši skutečnost,
která je za vaším chápáním,
dokonce aniž jste si těchto sil vědomi.
Nevíte, jak se jejich prsty pohybují, aby pošťouchly tuto osobu, nebo tamtu:
„Jdi tam. Udělej tohle. Ach, nedělej to takhle.“
Události jsou stanoveny.
Chápejte,
u Vás na planetě jsou hluboce zakořeněny kancerogenní ideje a myšlenky,
stejně jako je zde hluboce zakořeněna idea způsobující AIDS.
Lidé na ně myslí a jsou jimi přitahovány.
Právě nyní se lidé obávají slunce.
Bojí se chodit ven,
jako by v přírodě byla nějaká chyba.
Lidé, kteří takto myslí budou přicházet na to,
že jejich strach je poškozuje daleko rychleji,
nežli jakékoliv paprsky slunce.
Strach je zabiják.
Když strach běží vaším tělem,
zanechává za sebou chemikálie,
které jej provázejí a plní jimi vaše tělo.
Aktivují směrem dolů se stáčející spirálu a ideu smrti.
Je to v základě jednoduché.
Slyšeli jste o AIDS
a o tom že je způsoben viry HIV.
Avšak nyní existuje AIDS i bez účasti virů HIV.
AIDS je nyní rozprašován elektromagneticky,
stejně jako jsou elektromagneticky šířeny výtržnosti.
Nezapomeňte, že elektromagnetismus má velký elektrický proud,
který je všude kolem vás,
ploděn lidmi a jinými zdroji.
Magnetismus je samozřejmě síla udržující věci pohromadě.
Ve svém mozku máte rovněž magnetické částice.
Můžete tuto myšlenku použít,
abyste pomohli ostatním lidem otevřít svá srdce.
AIDS je šířen elektro – magneticky,
přitahujíce sám sebe z jednoho nosiče na druhého,
který má podobný vzor vibrace:
„Myslím stejně jako ty. Pošli mi své myšlenky.“
A vy na to odpovídáte:
„Věřím stejnému strachu jako ty. Mám zmatek v tom, kdo si myslím, že jsem.
Nezasloužím si to. Nemám ve svém těle žádnou sílu.“
Tento druh myšlení je tak přitažlivý,
je to jako kdybyste na sobě nosili znamení,
plakáty a pořádné antény kolem své aury,
ohlašujíce to co si myslíte, že jste.
Viry mohou být vyzařovány elektromagneticky,
takže může být nakonec zamořena celá velkoměstská prostředí.
Proč?
Jste přitahováni abyste žili v jistém městě,
nebo v jistém prostředí jak z důvodu své karmy,
tak i vibracemi ostatních lidí.
To je to,
proč mnozí z Vás dostávají impuls,
aby se přestěhovali.
Na stejném principu pracuje s pravdou vaše srdce.
Jestliže může být AIDS šířeno elektromagneticky,
pak může nastat otevírání srdce a přijímání Bohyně.
Chceme abyste chápali, že je neustále v pohybu mnoho,
mnoho plánů.
Lidé říkají:
„Proč jsou v pohybu špatné, negativní, nízkovibrační plány?“
Protože na ně lidé čekají.
Lidé neočekávají že by se jim mělo dít něco vzrušujícího a dobrého.
Sedí si, houpou se ve svých křeslech,
kouří cigarety, doufajíce že jim bude auto přistaveno až do obýváku.
Proč?
Protože se dívají na televizi.
Vaše hlavní ovlivňování přichází skrze mašinérii kontroly mysli,
která Vás ve svém základu ovlivňuje strachem.
Chronický strach začíná zabíjet.
Přitahuje k Vám věci,
kterých se hrozíte a o kterých jste si jisti,
že se Vám stanou.
Ze všech možností na celém světě,
proč si vybíráte to co děláte?
Ukázka z knihy Plejádské klíče k živé knihovně – Barbara Marciniak
Fotografie: Maia Špačková