„Jestliže najdeš v životě cestu bez překážek…určitě nikam nevede.“  (A.C.Clarke) Tato slova dokonale vystihují obecné předpoklady o tom, jak má život na Zemi vypadat. Mnoho lidí přijalo víru toho, že cesta člověka vede skrze stálé zdolávání překážek a bolestí. To má sloužit k vývoji a učení.  A až po životě dojde takový člověk k odměně ve vytouženém ráji mimo tuto Zemi. Na tato paradigmata lze nahlížet z jiného úhlu. Z pochopení věčných principů tohoto vesmíru. Z poznání toho, co to znamená vyvíjet se a chápat podstatu lidského života. Začněme tím, že jsme více než fyzické tělo.  Naše nefyzická část je mnohem větší a obsahuje vesmírné znalosti podstaty bytí a tvoření v tomto vesmíru. Jejím úkolem je vést nás skrze…

Všichni jsme byli naučeni mít nějaké představy o sobě a o světě, který nás obklopoval  a chtěli jsme, aby odpovídal tomu, co nám říkali a čemu jsme se rozhodli věřit. Avšak to, čemu jsme se naučili věřit, bude mít zásadní vliv na to, jakým způsobem budeme prožívat toto velkolepé období změn, které přichází vždy na konci jednoho věku a na prahu věku nového. Jste ochotni rozbít rigidní víry a vyjít ze své skořápky? Můžete třeba zapomenout na to, že pro svůj vývoj potřebujete utrpení,  stejně jako uměle vykonstruované ukřižování Ježíše? Máte chuť se sejmout z pomyslného kříže? Když se podíváte kolem sebe, zjistíte, že si lidé ve vaší blízkosti vytvářejí jednu komplikovanou…