MAIA TEXTY,  Zdraví a Krása

OCEŇUJI TĚLO, JEHO BUŇKY A SVOU MOC

Oceňuji své fyzické tělo. 

Miluji všechny jeho buňky, které vždy přesně vědí, co mají dělat. 

Jsem ráda za to že vím, jak ohromný potenciál mají. 

Miluji vědění o tom, že jen mé myšlenky a emoce ovlivňují to, 

jak se budou chovat a co budou tvořit. 

Miluji uvědomování si toho, 

že každá buňka mého těla má své vědomí a touhy 

a že žádá o své vylepšení, které je okamžitě hotové. 

Jsem ráda za to, že vím, 

že jen má osobní vibrace může tento buněčný požadavek umožnit, nebo neumožnit, zhmotnit do mého těla. 

Toto vědomí mě baví a mám z něj moc dobrý pocit.

Je skvělé, že jen já jsem ten spojovací článek k tomu, 

dovolit si tento blahobyt těla. 

Oceňuji to, 

že si uvědomuji stále více svou Moc a Svobodu 

a že vím, 

jakým způsobem se tam dostat.

Je skvělé vědět, že bez ohledu na to, jaké jsou vnější okolnosti, 

nebo v jakém stavu se nachází mé fyzické tělo, 

se mohu cíleně zaměřovat jen na to, co chci 

a z čeho mám moc dobrý pocit 

a tím se uvést do vibrace, 

která umožňuje více a více prosperity mého fyzického těla. 

Z celého srdce oceňuji tento vibrační Vesmír a Životní Sílu, 

která proudí vším

a vytváří snadno cokoliv,

po čem toužím.

Text + foto: Maia Špačková

3 komentářů

  • JAJSEMMARCELA

    Milá Maio, mnohokrát Ti děkuji za Tvé inspirace, za ty nádherné fotografie, které mě pokaždé pohladí po duši. Jak nádherná je naše Země a jaké skvosty tu pro oceňování a uvědomování si té krásy, souladu a harmonie – máme.

    …. …. „uvědomuji si stále více svou Moc a Svobodu a vím, jak se tam dostat“.

    Ano, daří se mi dostat se do stavu, kdy se mi rozlije teplo v mých dlaních, brní mi rty a je mi blaženě. Mnohokrát Ti děkuji za Tvé články, které popisují cesty, jak se do tohoto pocitu dostat – správné držení těla, jazyka, pomaloučký zejména výdech, soustředění se na svůj dech a na svou energii. Hodně mi pomáhá si před tím zatancovat, vytřepat se, prodýchat, protáhnout, navnímat své tělo a jeho potřeby (právě to protažení protřepání, vnímám, kam se nadechnout a kde se uvolnit), potom teprve se cítím „zbavena napětí“ a schopna vůbec přijímat sílu afirmací, o kterých tak pěkně píšeš. Tento stav uvolnění je tak nádherný, ano, cítím v těch okamžicích spojení s mou vnitřní silou a vnímám změny v náladě, v mé energii, v mých myšlenkách… Zatím je křehoučký. V kontrastu s denním životem…

    TY SI TENTO STAV DOVEDEŠ UDRŽET I V POHYBU? V PRŮBĚHU CELÉHO DNE? Při řešení denních záležitostí? Dostat se tam myšlenkou? Rozhodnutím – teď! ??? Já to mám zatím jako dva daleko od sebe oddělené světy… Organizačně mi trvá docela dlouho(2h) se do něj dostat… Nyní tento blažený uvolněný stav vnímám jako „totální uvolnění až na dřeň“ a nepovede se mi do něj dostat pokaždé. Byla jsem svědkem zázraků v takto uvolněném stavu (vedla jsem v minulosti taneční relaxace-meditace), opravdu mě fascinuje moc a síla těchto okamžiků a vůbec – schopnosti se do takového uvolněného (no, on je zároveň velmi bdělý a plný soustředěné práce=dovolování, aby se stalo) stavu dostat cíleně, vědomě. Je zajímavé, že se mi podařilo dovést lidi dál, než se podařilo mně samotné… To moc asi nedává smysl, viď? Nyní se učím poctivě a samostatně „nebýt ventilátorem“ a snažím se soustředit se na svou energii, na mou vibraci.

    Na malý okamžik se občas (právě v tom vysněném uvolnění) stávám „tou, která vědomě může změnit své vyzařování“, někdy „tou, která již nepotřebuje nic měnit“.

    JAK JSI TO ZPOČÁTKU UKOTVOVALA? MUSELA JSI MĚNIT I VNĚJŠÍ VĚCI? NEBO POUZE VNITŘNÍ ZÁŘENÍ A SMĚROVÁNÍ MYŠLENEK K SÍLE, MOCI, SVĚTLU? (a ostatní se uspořádalo podle změny tvé vnitřní záře…)??? Kolik času denně jsi té změně zpočátku věnovala? Co bys poradila totálnímu začátečníkovi? Myslíš, že to je individuální změna (o samotě meditací, vnitřní rozpravou), nebo to jde udělat ve skupině? (Tam mi to šlo asi snadněji a rychleji, ale nevím, jestli to nebyl jen music-dance efekt, …)

    Často se mi stává, že se snažím uvolnit z napětí a místo abych se uvolnila, začnu tímto směrem (třeba k napětí v trapézech) dávat pozornost a napětí spíš roste, než aby se zmenšovalo… Začnu spíš pozorovat svou nervozitu a ta nabyde na velikosti… V tom okamžiku ale neumím najít „ten klid, na který se soustředit“… Jak bych to mohla udělat šikovněji? Jak obejít nevědomé myšlenkové návyky? (asi nějaké strachy, vztek, odpor…) Pomáhá mi třebas: „Jak bych se cítila, kdybych měla svou moc ve svých rukách“? „Jaké vibrace mi pomáhají napojit se na mou vnitřní sílu?“ Ty příkazy a prohlášení jsou na mě někdy spíš tvrdé a jejich používáním se často dostávám do vzdoru, ztuhnutí, nebo právě do myšlenek : „to je ale blbost“…

    Ještě jednou Ti mnohokrát děkuji za Tvé velmi inspirativní stránky. Je to skvost mezi skvosty. Aspoň pro mě.

    Krásný den. Marcela

Přidat komentář