A tak se zde cyklicky opakuje děj,  kdy jsou civilizace vystaveny před zkoušku náhlého,  šokujícího a překvapivého konce. Poslední z nich byla éra Atlantidy. A my budeme postaveni před stejnou lekci,  jen nutně nemusíme vytvořit stejný výsledek. Drama není třeba stále opakovat,  i když se zde vyskytuje stále tentýž vzor :  rozděl-a-separuj, strach-místo-lásky. A jedním z našich největších úkolů je „důvěřovat“. Důvěřovat tomu,  že jsme vyprojektováni jako semínko, které se pod vlivem slunečních paprsků  a všech působících živlů probudí a ví,  co má dělat,  aby vyprodukovalo další plody. Proto sem na Zemi, v různých periodách,  přicházeli plně vědomí lidé,  nesoucí poselství toho, kým se každý z nás může stát. Pouze nám zrcadlili to,  co…