MAIA TEXTY

CELÝ ŽIVOT…

Jeden ze silných programů,

předurčující smrtelnost.

Duch vytváří hmotu. To je princip celé existence.

A když je Duch nesmrtelný, 

pak i jeho hmotný příbytek je ve své přirozené podstatě nesmrtelný.

Lidé se rodí na tento svět nesmrtelní.

Jakmile ale nasají vibraci okolí, 

začíná cesta k programování smrtelnosti,

jako nevyhnutelné a jediné budoucnosti.

Současné lidstvo se k omezenému věku programuje tisíce a tisíce let.

Ale nebylo tomu vždy stejně.

V dávných textech jsou náznaky, 

které hovoří o běžné délce života více než tisíci letech.

A to, že tu tací lidé běžně pobývali, 

nebylo výsledkem vyspělé péče o zchřadlé, nemocné, velmi staré lidi. 

V těchto dobách žili tito lidé soběstačně ve zdravém, silném, 

mladém těle po velmi dlouhý čas.

Kdybychom mohli časovým okénkem nahlédnout do těchto dob,

zjistili bychom, že nejdůležitější prevencí před nemocí jménem stáří, 

byl specifický plně vědomý výběr slov.

Jakmile jedinec dosáhne toho, 

že ovládá své tělo a svůj život, 

nejdůležitější věcí je, 

že si je vědom slov, která o sobě a svém těle říká.

Že má tak velkou jasnost, že ví, 

že tělo a buňky naslouchají 

a že on je v postavení autority, 

jejímž rozkazům se biologie podřizuje, 

byť je ve své podstatě bez zásahu vědomí 

naprogramovaná pouze a jen na věčný život 

v té nejvyšší, stále se vylepšující prosperitě.

Současné lidstvo však podlehlo dogmatům 

a svěřilo se nadvládě nevědomosti, 

a jako berličku si zvolilo vědu, 

která konejší a uzavírá lidské vědomí do boxíku neschopnosti

a neměnného osudu.

Heslo vědy zní: Hmota vytváří ducha

a podle tohoto mylného úsudku vytváří omezené znalosti, 

objevuje střípky tajemství existence, 

které neumí zasadit do širšího obrazu, 

aby zjistila, že je vše jinak.

Tak, jak se lidstvo bezvědomě odevzdalo pod vůli vyšších autorit, 

tak stejným způsobem přijímá výrazové prostředky, 

které nesou silné programovací techniky.

A mluví a mluví a mluví,

Bez vědomí toho, co skutečně říká.

Jedna z nejčastějších vět, 

která se objevuje a vyslovují ji i ti, co si myslí, 

že jsou vědomější než zbylá část spícího lidstva.

„Celý život jsem to dělal tak…“

„Celý život jsem měl rád…“

„Celý život si toho všímám…“

„Celý život dělám toto…“

„Celý život jsem si to myslel…“

„Celý život jsme na to zvyklý…“

„Celý život to vidím…“

„Celý život jsem si myslel…“

Stačí se chviličku zaposlouchat do nějakého rozhovoru 

či běžných lidských konverzací.

Málokomu dochází, co v tu chvíli rozkazuje svým buňkám.

Mrkneme na to?

Jedinec, který vezme prohlášení „Celý život…“ 

stojí v jistém časovém bodě. 

V tu chvíli tělu říká, že to, co bylo před až do teď,

je pro něj obraz celého života.

A od teď, milé buňky, to již život nemá být

takže spusťte sebedestrukční program

protože váš pán, nadřazené vědomí, žádá „neživot“.

A buňky musí poslouchat, 

i když sami o sobě touží po věčném životě 

a jsou na tento program naladěné.

Pro ně takový příkaz zvenčí je ohromný kontrast 

a extrémní srážka s jejich nastavenou vibrací.

A kola destrukce se pomalu začnou rozbíhat.

„Celý život…“ je jen část z mnoha dalších programovacích vět.

Je však silně zakomponována do bezmyšlenkovitých vyjadřovacích zvyklostí,

že překonat tento automatismus dá zabrat i těm, 

co se považují za probuzené.

Když si však nastavíte nový mód existence

a začnete myslet na svou fyzickou věčnost,

mnohé věci se vám automaticky zvědomí,

jako by se před vámi rozbalila zlatem psaná kniha Života.

Text + fotografie: Maia Špačková

——————————————————————————————————————————————————

Každý článek, který vám naše stránky nabízí, je malým dílem, jež si žije vlastním životem. 

Doprovází jej vždy autorské fotografie, které vám dotváří náladu. 

Záleží nám na tom, abyste se při čtení dobře cítili a měli při tom úžasný zážitek. 

Stránky provozujeme na kvalitním serveru a naši technici pečují o to, 

abyste mohli kvalitu zažívat z většiny vašich zařízení. 

Pokud se vám stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz. 

Měsíčně je potřeba nejméně 4600,-Kč na zajištění technického provozu stránek. 

Vaše finanční příspěvky nám můžete posílat na účet 1029737000/2700,  VS 888

 IBAN 

CZ1927000000001029737000

SWIFT: BACX CZ PP

7 komentářů

  • Avatar photo

    Gabriel

    Léta jsem se o to hádal a říkal, že já to tak nevnímám.
    Nějak se člověku mění vědomí.
    Včera jsme o tom mluvili a najednou jsem sám řekl:
    Aha, já bych vlastně řekl, že celý život jsem dělal tohle a tím definoval dobu do dneška
    jako celý, uzavřený život a pak můžu jít a to já ale tak nemám!

    Slova jsou opravdu mocná
    a programace nás všech od mala také, ale nemůžeme si jen stěžovat na minulost,
    to v ní zase a zase budeme žít.
    Proto je lepší si hlídat vědomě své myšlenky a slova.
    Jak jen to jde.
    A radostně přijímat, že mi to jde lépe a lépe.
    Když uděláme chybu,
    tak se za to netrestejte,
    udělali jste ji nevědomě mnohokrát,
    ale dnes jste si to uvědomili, tak se za to pochvalte!
    Dejte si Lásku, náleží nám všem.

  • Avatar photo

    Azuzi

    Ano sú tieto programy dost silne, napríklad rozmýšlam si kupit cestný bicykel a už som aj oslovila jednu firmu, čo sa tomu venujú a aj mi už poslali nejaké ponuky, ale kdesi tam v hlbke mám program, to fakt v tomto veku ideš do toho? Ale asi by som mala, lebo už nato myslím od minulého roku, treba odbúrať ten starý program veru. Vdaka za krásne myšlienky Maia a Gabriel.

  • Avatar photo

    Katerina

    Hmmm, zajímavý postřeh. Když jsem se nad tímto vyjádřením zamyslela, zjistila jsem, že já ho nepoužívám. Ale pro ty, co jej mají často ve svém slovníku, možná ze začatku, než se odhodlají zbavit se ho zcela, stačí vynechat to slůvko celý a vše uvést v přítomném čase, něco jako – v (mém) životě toto dělám takto….. v (mém) životě toto vidím takto…. atd. Též mě napadlo, že se tyto slova používají většinou vždy v situaci, kdy jsme s něčím nespokojeni a již uvědomění si toho by mohlo být malým alarmem k pohlídání si následujích myšlenek, slov a vyjídření.

Přidat komentář