KTERÉ PRAVDĚ VĚNOVAT POZORNOST
Emocionální vnímání reality vás pevně připoutává na místo
jako kořeny strom.
Pokud ale své emoce věnujete svým vizím,
které byste rádi přivolali do života,
pak teprve získáte to,
co chcete.
Okolí vám někdy zdůrazňuje realitu:
„Musíš čelit faktům, přestaň snít a dívej se na to, co je. Toto je pravda, vidíš to?“
Pokud to uděláte,
budete mít ve svém světě toho,
co je,
v ještě větším měřítku.
Věnujte,
co nejvíce můžete,
pozornost jen tomu,
co byste rádi zachovali
a co nejdéle se na to soustřeďte.
Zavřete oči
a rozprostřete se emocionálně do svých vlastních představ,
tímto jim poskytnete hybnost
k brzkému zhmotnění do vašeho světa,
který zrcadlí pouze vaši Pravdu.
(Text + foto: Maia Špačková)
11 komentářů
Radka
A pokud se nějaký člověk stará jen o to, aby mu bylo dobře, tvoří si skvělý život a zabývá se tím, co ho baví, tvrdí, že to, co teď hýbe světem, není jeho priorita, ale zároveň se všemu podvoluje, pokud je to potřeba, protože s tím nechce bojovat? Zkrátka se chci zeptat, je správný přístup tvořit si svou realitu a nepouštět si k sobě pokud možno nic z vnější kolektivní reality?
Maia
Radko, děkuji za otázky.
NEJDOKONALEJŠÍ přístup v této době by byl skutečně zaměřit téměř veškerou pozornost na Pravdu uvnitř sebe, na JÁ JSEM Přítomnost. Vlastně ji tam obrátit celou.
A teď jak s tím naložit dál ve vztahu k vnějšímu světu.
Obrácená pozornost na to, co chci a na Vnitřní JÁ JSEM Přítomnost neznamená zakuklit se doma pod peřinu a být tam zahrabán do té doby, než to venku nějak pomine. Tak by si to mohli někteří lidé vysvětlit ( a teď vůbec nemám na mysli Tebe).
Znamená to v tom nejčisčím slova smyslu, že jsem v tom aktivní pouze a jen skrze Vnitřní Přítomnost a skrze to, že se rozhodnu mít to tak, jak já chci.
A tak každý krok vychází z vnitřní Síly a obrácení pozornosti pouze na Přítomnost.
Jak to asi tak v praxi vypadá?
Ráno vstanu, hned obrátím pozornost na Vnitřní Přítomnost Já Jsem prohlášeními, vizí toho, co chci tento den zažít, posílením své Síly pomocí dalšího prohlášení. Mohu použít nějaké nástroje od Abrahama – Vesmírný manažer, Časové segmenty – ty jsou absolutně NEJ!!! – těmi si člověk řídí každičký krok celého dne a vše se odehrává tak, jak chce – jak předem určí! Když to člověk uchopí velmi poctivě, pak nezbyde čas ani prostor, kdy by se mu do jeho reality vetřela situace, kvůli níž by byl nucen otočit svou pozornost z toho, co chce, na to, co je a co nechce.
Afirmace od Saint Germaina, pokud se uchopí tak, že skrze příkazy Přítomnosti si dotyčný řídí den, jsou vlastně takovými „časovými segmenty“.
A když v tom člověk poctivě vydrží týden, pak může zjistit, že se něco zvláštního stalo, že mnoho věcí, které ho trápily či se ho nějak dotýkaly, někam zmizely.
A to dohromady nedává žádný důvod k tomu, se podvolovat něčemu, s čím člověk vnitřně nesouzní.
Skutečná aktivace vnitřní Síly neznamená, že člověk musí strpět cizí zásahy do své integrity, či se musí něčemu, co pochází ze zvráceného lidství, podvolit a dodržovat to.
Naopak, když člověk skutečne odvede svou pozornost z vnějšího světa, který je jaký je díky tomu, že v nějakou dobu skrze myšlení a emoce jedinec dovolil obecné realitě realizovat se v jeho vlastním světě, pak v jeho osobním světě, i když prochází třeba stejným obchodním centrem jako ostatní lidé, bude obklopen lidmi, kteří ho budou minout s úsměvem, i když nemá roušku. A jednoduše projde, nakoupí, sklidí úsměv od prodavaček, projde bez toho, aby si ho někdo, kdo nemá čisté záměry, vůbec všiml; udrží své podnikáním tak, že vše zvládne bez jediné koruny od státu a ještě prosperuje a najde si ho nějaký příjem navíc; je stále ve stejném perfektní zdraví, ve větší životní energii a radosti, za celou dobu nepotřebuje ani jedno testování a přesto jeho život nebyl nijak omezen v tom, jak žil dlouhou dobu před tím a mnoho dalších a dalších věcí, které dohromady tvoří jeho vlastní svět, bez ohledu na to, jaká mela a tragédie se děje jiným lidem, státům či celému světu.
A přitom, takový jedinec neleží celou dobu doma pod peřinou, aby nemusel vidět nic z vnější světa obecné reality, ale jen šikovnými způsoby zacílí svou pozornost pro sebe, do svého světa, zůstává aktivní, ovlivňuje svou energií lidi kolem sebe, věci a okolnosti pracují v jeho prospěch ve všem, co dělá a všude kam kráčí.
No, to jsem se tedy rozepsala. 😉
Zkráceně: dobře jsi si, Radko, odpověděla svou druhou otázkou. 🙂 🙂 🙂
Radka
Maio, děkuji moc za odpověď!❤ Děkuji i za návod, jak to dělat, je to super a sama na sobě mám vyzkoušeno, že to skvěle funguje. Mám ale stále co vylepšovat.😊
Ten dotaz ale ještě upřesním. Můj jeden blízký člověk si umí skvěle filtrovat, co si do života pouští a co ne. Nezná Abrahama ani SG, ale trošku už si ode mně poslechl, o co jde. Má to nějak vrozené, nebo co, ale knih od D.Carnegie apod. přečetl mnoho. 😊 Touto dobou umí taky proplouvat velmi dobře, ale to co popisuješ, to tam není, prostě pokud je potřeba, podvoluje se …Na druhou stranu se nezajímá o žadné informace , říká, že to není jeho priorita, ale vlastně není vůbec informovaný. Pokud k němu náhodou néjaké info přijde, považuje to často za za přespříliš fantaskní…Prý,proč by to kdo takto dělal… ??? Zkrátka krmì jen toho bílého koně, jak píše Lenka. A to mi nepřipadá, že je dobře, ale třeba se pletu a proto se ptám.😊 Děkuju!
Maia
RADKO, některé věci nemusí být úplně celé odkryté z venčí. Někdy se nám může zdát, že někdo jakoby proplouvá, nepřipouští k sobě neharmonické informace a dělá to dobře. V ideálním případě by měl svůj svět plně pod kontrolou bez potřeby se přizpůsobovat něčemu z venčí – alespoň ne natolik, aby z toho neměl dobrý pocit.
Ale pak jsou před námi ukryty mnohé myšlenkové vzorce a to, jakým způsobem ten dotyčný vysílá do vesmíru. Jinými slovy, jakou má vibraci.
Zajímavé sledovat, třeba je tam něco pro inspiraci.
Každopádně, nejrychleji si svůj svět vybudujeme, když skutečně krmíme jen to, co chceme- bílého koně nebo vlka, jak níže píše Lenka.
Ten černý nedostane sílu a tak nás nemůže ani kousnout.
Bez naší „pozornosti“ nic neexistuje.
Proto od počátku věků je o ni rvačka.
Radka
Maio, děkuji za dokonalou odpověď. I díky Tvým dalším příspěvkům jsem to již lépe pochopila 🙂
Šárka
Maruško moc krásně jsi to celé vysvětlila. Přiznám se, že velmi miluji komentáře, neboť se v nich dají najít úplné poklady.
Lenka Vošická
Já mám pocit, že je důležité věnovat své emoce té realitě, kterou si přejeme tvořit. Zároveň je ale potřeba svou pozornost (bez emocí) věnovat i realitě, která je v tuto chvíli skutečná. Vědět, co se děje a nezavírat před tím oči, nedělat, že se mě to netýká. Jako příklad si vezměme příběh o krmení dvou vlků. Pokud budu krmit jen bílého vlka, neznamená to, že černý vlk umře. Otočím-li se k bílému vlkovi a veškerou pozornost budu věnovat jen jemu, může mě černý vlk kousnout do zadku… 🙂
Radka
Lenko, moc děkuji. Vnímám to velmi podobně. ❤
Maia
Před tím,
než se plně projeví váš „nový svět“, více toho, co chcete,
je nejúžasnější pomocí toto prohlášení.
Užívejte ho kdykoliv cítíte,
že nechcete již tomuto zjevení dávát svou Moc.
„JÁ JSEM Ta Netečná Přítomnost,
která vždy Vítězí!“
Zakusíte okamžité zklidnění emocí
až do stavu,
kdy přestanete nechtěným věcem poskytovat svou Moc, díky které existují
a tato zjevení se rozplynou.
Jako to udělal Merlin čarodějnici.
Otočil se k ní zády
a ona nejdříve strašně křičela
a po chvíli jeho trvající Netečnosti
se rozplynula.
Radka
Maio, děkuju! To je parádní!!!😍
Azuzi
Paci sa mi co urobil Merlin carodejnici, Podla mna toto je jedina cesta, este stale neviem sa oprostit od toho aby som venovala pozornost vonjaksim zalezitostiam, ale minimalne si to uvedomujem, ocenujem tu vsetky prezentovana prehlasia, tie nam pomozu. A jedine nas vlastny priklad ostatnym mozeme svet motivovat, aby sa zacal spravat rovnako.