KDYŽ NEVIDÍTE CESTU VEN
Pokud se najednou ocitnete s něčím konfrontovaní
a nevidíte cestu ven, buďte klidní!
Řekněte svému lidskému intelektu:
„Buď klidný! Buď zticha!
Mocná JÁ JSEM Přítomnosti (kde je vaše pozornost, tam jste!)!
Ovládni mě a můj svět!
Prodluž svou Dokonalost
a udrž Svou Nadvládu! “
Pokud se jedná o brutální stav,
řekněte:
„Mocná JÁ JSEM Přítomnosti,
vlož se do tohoto stavu!
Otoč to vzhůru nohama
a přines z toho Zázrak své Dokonalosti! “
A Přítomnost to udělá!
(St.Germain, překlad + foto: Maia Špačková)
Mohlo by se vám také líbit
POKUD MÁ NĚKDO POCIT VĚKU, RYCHLE TO ZMIZÍ
PŘESTAŇTE SLEDOVAT CIZÍ ZKUŠENOSTI
One Comment
Aliza
Maio,
krásně jsi vystihla definici onoho pocitu, který jsem ti popisovala v jednom ze svých komentářů:
Být zahnán do kouta/nevidět cestu ven.
Pak je tu ono umění říct své racionální stránce osobnosti: ,,Pšššt…“
Podobné situace však stejně vždycky vyvolají emoce a ty generují energii. Musíme se kontrolovat a vzívat sílu svého Já, a pravděpodobně nebude nikdy snadné, aby se to obešlo bez emocí a oné nechtěné přebytečné energie.
Lze to tedy chápat jakožto efektivní řešení vyhrocené situace, a jestliže zůstanou jakási rezidua, tak se jejich intenzita bude pozvolna snižovat, a tím lépe se vyrovnáme s oněmi zpětnými rázy? Nebo lze pomocí takového smýšlení dosáhnout stavu naprostého klidu, bez negativních pocitů?
Oceňuji~