ZÁVISÍ VÁŠ POCIT ŠTĚSTÍ NA ŠTĚSTÍ DRUHÝCH LIDÍ ?

V této době možná již někteří cítíte, 

že vás vnitřní síla směřuje vstupovat více do svého nitra 

a uvolňovat okovy svých závislostí.

Tento čas je ve skutečnosti o velkém uzdravování, 

které nás má dovést k naší vnitřní Svobodě.

Tato Svoboda vyžaduje oproštění se od zastaralé víry 

a společenských zvyklostí co je a není dobré, 

co máte říkat, 

jak máte myslet 

a co dělat 

pro příslib vstupu do ráje.

Jedno z velmi hluboce zakořeněných paradigmat je to, 

že máme povinnost pomáhat druhým, 

protože nemůžeme být šťastni, 

dokud druzí nejsou šťastní.

A přitom, 

jako děti v raném věku takovýmto způsobem nepřemýšlíte.

Dovolujete si být šťastní, 

i když všichni kolem vás šťastní nejsou.

Málokteré dítě si v té chvíli uvědomuje, 

že je to společensky nepřijatelné.

Že své štěstí musí vykoupit pomocí 

a obětováním se pro druhé.

A až teprve oni budou šťastní, 

má právo být šťastné i ono.

Naše mysl se právě v této době uzdravuje, 

a to vše přináší velmi hluboký zásah do systému myšlení. 

Začínají se uvolňovat svazující okovy, 

které přinášejí strach a závislosti.

Vesmír přináší na Zemi impulzy, 

které nás budou osvobozovat.

Ne tím, 

že za nás tento krok vykonají.

Ale tím, 

že nám budou přinášet situace, 

které nám poskytnou příležitosti se osvobodit 

od svazující víry.

Je zapotřebí si uvědomit, 

že radost a štěstí musí vyvěrat z vašeho nitra. 

Nemohou být závislé na okolních jevech.

Mnoho z vás si již uvědomuje, 

že by vnitřní pocit štěstí a radosti 

neměl být závislý na materiálních věcech, 

což ale neznamená, 

že si pro sebe nemáte nic tvořit, 

přitahovat 

a tím se ochuzovat o další zkušenosti a procesy učení.

Ale buď jsem stále šťastný

(a k tomu se nejlépe dopracuji tím, 

že si uvědomím, kdo jsem a jakou mám moc), 

nebo mám v sobě pocit prázdnoty, 

který je chvilkově naplněn štěstím 

prostřednictvím vnějších věcí či jevů.

Kdo z vás ale přemýšlel nad tím, 

že do těchto vnějších jevů patří i to, 

zda jsou druzí šťastní?

Jak ušlechtilé myslet si, 

že dokud někomu nepomohu, 

dokud někoho druhého neučiním šťastným, 

já sám nemám právo a nemohu být šťastný.

Nebyli jsme naučeni takto myslet?

Podívejte kolem sebe, 

kolik je vyřčených modliteb za štěstí druhých, 

kolik je charitativních činů za blaho druhých…

Jak dlouho je nutné čekat, 

než si lze moci dovolit své nezávislé štěstí?

Proč se tolik lidí snaží pomáhat druhým?

Proč si tolik lidí dělá starosti o druhé?

Je to tím,

že lidstvu byla mysl uzavřena do schématu, 

že se neumí každý o sebe postarat.

A to, že si to lidé myslí, 

ve skutečnosti vyjadřuje osobní strach o sebe.

Většina lidí se celý svůj život starají o druhé 

(do toho se počítají i děti), 

aniž by měli čas opravdu pečovat o sebe 

a přitom často vězí ve strachu, 

zda se o ně někdo postará, 

až to bude zapotřebí,

protože neměli čas

věnovat péči sami sobě.

Obětováním se pro druhé, 

se jedinec sám stává obětí.

A protože mnoho lidí vězí v tomto konceptu, 

nejsou schopni si plně uvědomit tuto pravdu:

Mnohem více pro tento svět 

a pro ostatní lidi udělám, 

když doopravdy pečuji o sebe ve všech aspektech bytí.

Mnohem větší pomoc pro ostatní je, 

když zářím, 

nesu své Světlo, 

inspiruji svým životem 

a při pohledu do očí druhého člověka 

v něm probudím radost, 

která mu vykouzlí úsměv na tváři a jiskru v očích, 

než když budu ze svého pocitu strachu neustále o něco pečovat 

či starat se o potřeby jiných 

a očekávat, 

že až on bude šťastný, 

mohu být i já.

Až celý svět bude šťastný, 

až se všichni lidé budou mít dobře, 

budu poté moci být šťastný i já?

Někteří z vás si jste již velmi dobře vědomi toho, 

že si svou realitu tvoříte sami.

A začínáte si to pomalu uvědomovat i na druhých.

Ale co malé děti, 

zejména ty nemocné nebo zneužívané?

Jenomže i tyto zdánlivě bezmocné děti a hladovějící, 

těžce nemocní a bezmocní lidé 

si svou realitu tvoří také.

Kdykoliv člověk přistoupí na mentalitu oběti, 

vysílá tím ostatním lidem, 

že je bezmocný 

a tím se pravděpodobnou obětí stává.

Povrchní zprávy v novinách či v televizi 

nikdy nereferují o synchronicitě pod povrchem událostí, 

které doprovází tok emocí.

A přitom účastníci těchto dramat 

většinou trpí nedostatkem kontaktu se svými pocity, 

protože si nespojí to, 

co cítí, 

s tím, 

na co myslí.

Oběti hledají oběti.

Vítězové hledají vítěze.

A tak, 

až budete o nějakých obětech číst, 

nebo se budete chtít o nějaké starat, 

prokažte jim raději úctu tím, 

že uznáte, 

že si svou realitu vytvořili sami.

Poté můžete udělat jen jednu,

Zato velmi mocnou věc.

Představte si na krátkou chvíli toho dotyčného,

Jak našel svou vlastní cestu z této situace

a je šťastný, protože se cítí mocný.

Když toto opravdu hluboce pochopíte, 

a to nejlépe tím, 

že poznáte, 

že vy sami jste tvůrci své reality 

a že si všichni lidé jsou ve svých schopnostech rovni, 

uznáte, 

že je nemožné být šťastný AŽ…

Projevte proto úctu i sami sobě 

a stvořte své štěstí a radost 

bez potřeby uvést do pořádku vnější okolnosti 

a napravit myšlení jiných lidí.

Kdo bude závislý ve svém štěstí na druhých, 

bude zažívat nedorozumění 

a pocit neúplnosti.

Kdo bude závislý na své tvořivosti, 

bude zažívat úspěch 

a bude vnímat dotek Vesmíru 

v každém směru svého bytí.

Text + fotografie: Maia Špačková

—————————————————————————————————————————————————————

Každý článek, který vám naše stránky nabízí, je malým dílem, jež si žije vlastním životem. 

Doprovází jej vždy autorské fotografie, které vám dotváří náladu. 

Záleží nám na tom, abyste se při čtení dobře cítili a měli při tom úžasný zážitek. 

Stránky provozujeme na kvalitním serveru a naši technici pečují o to, 

abyste mohli kvalitu zažívat z většiny vašich zařízení. 

Pokud se vám stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz. 

Měsíčně je potřeba nejméně 4600,-Kč na zajištění technického provozu stránek. 

Vaše finanční příspěvky nám můžete posílat na účet 1029737000/2700,  VS 888

Děkujeme.

 IBAN 

CZ1927000000001029737000

SWIFT: BACX CZ PP