PENÍZE

VINEN BOHATSTVÍM!

Chtěl bych se s vámi podělit o jeden ze svých pohledů, který mi poslední dobou tak nějak přišel na mysl, když jsem si propojil různé pohledy na to, jak vlastně funguje tvoření si bohatství, nebo obecně, toho, co chcete mít ve svém životě. 

Kauzalita říká, že vše má svou příčinu a následek. Zákon přitažlivosti ukazuje, jak si tvoříme to, čím vibrujeme, myšleno tím, co máme silně ve svých pocitech, které vibraci utváří.

Ti, kdo si nechají určovat běh života vnějším prostředím, tak čekají na dobrou událost zvenčí, aby se cítili dobře, a mohli pak utvářet další dobré věci. Jenže ono tohle tvoření má dva zásadní háčky. 

Tento stav, na základě vnější dobré události nevydrží velmi dlouho, pokud ho neživíte. A tak se v tom lidé houpají nahoru a dolů a jsou zmítáni vnějšími podmínkami. 

Za druhé, a to ještě je ještě častější, ani k žádnému úspěšnému tvoření nedojde, protože zatímco dobrý pocit jste měli maximálně pár minut, přišel za ním hned další moment, kdy vás něco rozladilo a vy setrváváte po zbytek dne pod vlivem všeho možného, jen ne radostného pohledu na život. V lepším případě se to vynuluje, nebo sbíráte malé či větší katastrofy na základě špatných zpráv okolo vás. 

A tak je pravda, že událost, po které jste toužili, vám mohla nějak přijít do cesty, třeba tak, že jste byli souhrou událostí dobře naladění, a tak se vám zhmotnilo jedno z vašich přání, které jste někdy před tím vyslali do prostoru. 

Když se vám něco splní – zhmotní do vaší reality, tak sice máte dobrou náladu, ale ne na dlouho.  Velmi dlouho jste žili či stále žijete ve stresu a vaše tělo je proto v chronickém stavu bojuj nebo uteč, z čehož jste unavení, protože tento stav generuje do vašeho těla chemikálie, které tomuto stavu odpovídají, ale jsou určeny pro záchranu života, ne pro stálé bytí. Jednak, pokud nejste stále plně vědomí, necháte denně vstupovat do vaší reality řadu negativních jevů, které vás odvádí od vyladěného stavu srdce, mysli a tělaProto velmi brzy po obdržení čehokoliv do vaší reality začnete paradoxně pochybovat. 

Začnete si klást otázku, jak to udělat, aby vám to vydrželo?

Jak si peníze šetřit, protože nevíte, jak jste to dělali a neovládáte tu věc vědomě. 

Nevíte, jak si je opět přitáhnout. 

Jak si zase zhmotnit další a další věc, lepší vztah, své zdraví atd.

Znám velmi bohaté lidi, měřeno běžnými rozměry těch, 

kteří jsou zaměstnaní, či mají drobné firmy. 

Ale při práci s textem Dr. Joe Dispenzy jsem si uvědomil, že vlastně nejsou bohatí.

Velmi často jsem slyšel, jak to sami říkají. 

Věty, jako: „Sežeňte mi to lacino, na to nemám apod.“, jasně definují jejich vztah k penězům. 

A nejen k penězům, také k nim samotným. K jejich zdraví, vztahům a životu vůbec. 

Dokonce jsem slyšel jednoho z nich, mimochodem právě úspěšně prodal několikátou nemovitost a měl na svých účtech více než miliardu korun, jak říká: 

„Já nejsem Bohatý, mám jen trochu peněz a nechci o ně přijít.“

To je přesně ten program strachu, daný nejistotou tvoření z náhody. 

Myslím si, že všichni tvoříme podle Zákona přitažlivosti, tedy tím, že nastane v našem těle koherentní stav srdce – mozku, a to vše se potká s naší touhou. Jen to většinou lidé utváří nevědomě a neznají ty principy, tak to nejsou schopni zopakovat a udělat si z toho vzorec. 

Vídám lidi, kteří zbohatli z jednoho okamžiku určitého otevření se možnostem, které jsou kolem nich. Jakmile ale dosáhnou úrovně bohatství či úspěchu, o které se domnívají, že je v jejich očích již dost velká, a platí to i o kariéře, všimněte si toho, tak začnou naslouchat radám druhých, hledat, jak ochránit své peníze, jak si zajistit další úspěch atd. 

V tu chvíli úplně nebo částečně popírají to, co udělali na počátku a čím svého úspěchu dosáhli. A začnou se chovat, jako chudí lidé! 

Zažil jsem jedince, co se přes své bohatství, nebo možná právě kvůli němu, chovají jako úplní introverti a schovávají před okolím svůj zrak a pohled. 

Jako by tam nebyla žádná radost. Jako by se cítili vinní.

Vinen bohatstvím!

Tak by se dal nazvat tento syndrom. Ptal jsem se sám sebe, co to s nimi je?

A pak jsem slyšel od Dr. Joe Dispenzy jeden jeho příběh. 

Kdysi mu zavolal velmi bohatý člověk a chtěl po něm, aby Joe učil jeho děti. Joe moc nechtěl. Měl své projekty a neměl zřejmě moc chuť něco vysvětlovat cizím dětem. A tak spolu nějakou dobu diskutovali. Nakonec mu ale ten člověk řekl, ať si řekne cenu. Joe tak trochu vystřelil vysokou sumu a myslel, že ho to odradí. Opak byl ale pravdou. A tak Joe léta učil jeho děti. Byli prý velmi talentovaní. Obě děti jsou dnes velmi úspěšné a Joe je má rád, skoro jako vlastní. 

Tento člověk mu jednoho dne zavolal, aby přišel na schůzku. 

Sešli se v jedné restauraci v New Yorku. Dr. Joe tam vešel a uviděl svého známého, jak sedí za stolem, v takovém obyčejném oblečení a jí nějaké špagety. Kečup mu trochu tekl po vousech. 

Joe si přisedl a ten člověk mu jen tak, mezi jídlem povídá:  

„Tak dnes dopoledne jsem o všechno přišel.“  

Dr. Joe se na něho podíval a zeptal se: 

„Co budeš dělat?“

On sotva zvedl svůj zrak od těch svých špaget a klidně odpověděl:

„Co děláš? Já Jsem to Bohatství! Všechno zase vydělám zpět.“

A tvářil se, jako že o tom vůbec nepochybuje. 

Věděl, že vesmír nám dává jen to, o čem si myslíme, že jsme toho hodni to dostávat!!

Skutečně, 

tvoření chtěného je výsledkem trvalého uvědomění, sebelásky a zacílení na to co chceme do takové míry, že měníme v našem těle vibrační a chemické podmínky a dosahujeme ideálního nastavení našeho vědomí a s tím celého těla. 

Text: Gabriel Špaček, fota: Maia Špačková