MAIA TEXTY

JSI PŘIPRAVENA BÝT SAMA?

Sny jsou ukazatelem toho, jaká vibrace u nás převládá.

Takovýmto způsobem s námi naše vnitřní Inteligence promlouvá.

Dává nám předem vědět, abychom měli dost času své zaměření korigovat,

než se dočkáme zhmotněného výsledku.

Je to také okamžik, kdy vypínáme své zaměření na okolní svět

a dostáváme se do bezpečného prostoru.

Tento časový úsek můžeme uchopit záměrně 

a vytěžit z něj maximum pro zrychlení všeho, co chceme ve svém světě mít.

Ve spánku můžeme také přijímat silná poselství, 

která nám mohou pomoci v rozhodování, 

či v nasměrování kurzu svého vlastního vývoje.

Mám v poslední době mnoho zajímavých barvitých snů.

Z většiny mám velmi dobrý pocit,

jelikož z nich již dlouhodobě cítím sílu a jasnost,

ale čas od času přichází nějaký, který ke mně přímo promlouvá.

Tento byl silný a stále o něm přemýšlím, jelikož mě ponouká k ujasnění si něčeho,

z čeho mám asi podvědomě obavu.

SEN

—————————————————————————————————————–

Šla jsem sama polní cestou, kterou znám ze svého dětství. Vlastně to byla taková známá, vyšlapaná cesta. Cítila jsem se velmi sama a trochu jsem z toho byla smutná. Sice jsem míjela nějaké lidi, ale i mezi nimi jsem byla úplně sama.

Cesta byla lemována starými jabloněmi a k mému překvapení měly tyto stromy nádherná, velká červená jablka, která jsem jen pozorovala a oceňovala, jak jsou krásná.

Z jedné strany této cesty bylo pole 

a z druhé krásná velká rozkvetlá louka.

Sešla jsem z této cesty a vydala se do centra této louky a tam si sedla na zem.

Chvíli jsem tak ve svém rozpoložení smutku seděla a pozorovala, jak se vánkem jemně pohybují květiny v trávě.

A pak mě něco přinutilo zvednout hlavu a já uviděla tu dokonalou majestátnost, která okamžitě objala mé srdce.

Na obloze se elegantně vznášel ohromný, překrásný orel. Několikrát zakroužil a poté se snesl na louku hned naproti mně.

Byl velký jako člověk.

Postavila jsem se a s úžasem mu hleděla přímo do jeho zlatých očí.

Chvíli jsme takto stáli a dívali se vzájemně do sebe.

A já první řekla: „Miluji tě.“

A On mi odpověděl: 

„Mohu Ti nabídnout pouze Úplnou Svobodu. 

Jsi připravena být sama?“

———————————————————————————————————————

Od okamžiku probuzení o těchto slovech přemýšlím.

Vím velmi jasně, co znamenají a díky nim jsem si uvědomila, 

že ve skutečné Svobodě jste úplně sami 

a musíte tento fakt přijmout, abyste se mohli dál vyvíjet, 

a ne se brzdit z obav, že vám lidé, na kterých vám velmi záleží, 

nebudou stačit.

Ten, kdo se bojí být sám, nemůže dosáhnout opravdového Mistrovství 

a tím té Úplné Svobody od veškerého lidského nesouladu, 

který je symbolicky zobrazen „známou vyšlapanou cestou“.

Teď vím, 

že Mistr (Orel) očekává mou odpověď.

Text + foto: Maia Špačková

9 komentářů

  • Maia

    Co se týká tématu SVOBODY,
    obnáší specifický druh zaměřování a myšlení,
    což sebou přináší to,
    že stáhnete silně pozornost z vnějšího světa
    a mnohá témata přestanou být atraktivní pro vaši vnější komunikaci se světem, přáteli, rodinou…

    Tudíž se velmi silně ukotvujete v sobě
    a budete nuceni tímto procesem projít úplně sami.

    A i když v této Svobodě budete nadále procházet vnějším světem,
    a skrze sebe vyzařovat krásu, úspěch, inteligenci a velkou harmonii,
    budete i ve světě obklopeni lidi, jež vaše záře bude přitahovat,
    sami.
    Nebudete moci odhalit vše,
    dokonce některé věci zůstanou pro mnohé skryté
    a ve všem tomto budete sami.

  • Arya

    Tak to je krásný sen, Maio. Přesně mívám podobné sny a myslím, že to je ideální čas na komunikaci s naším vyšším Já. Naše mysl nám nabízí obrazy, které vyjádřují přesně tu podstatu. I pan José Silva, ve své knize (Silvova metody kontroly mysli) psal, že jediný kdo může dekódovat sen a vědět co to znamená je jeho majitel.

  • Gabriel

    Moc krásný příběh.
    Když mi to Maia řekla, mimochodem zatajila, že jsem to byl Já, kdo jí probral ze snu :-),
    tak jsem o tom chvíli přemýšlel. Tohle téma je teď asi hodně časté. Kdysi jsem, asi před 7 lety meditoval a prociťoval si nějaký příběh, co mi měl přijít jen tak volně sám o sobě. Přišel mi orel a já jsem s ním letěl volně nad krajinou. Tehdy jsme si nepovídali. Jen jsem cítil tu velikou volnost a svobodu, kterou má. Pak jsem často přemýšlel o ptácích a divoké zvěři obecně a došlo mi, jak je svoboda spojená s odpovědností a silou za sebe sama. Zvíře se musí postarat samo o jídlo a o přežití, ale má svobodu. Bez státu a bez sociálních podpor. Ano, někteří tvorové žijí v houfech a když letí husy, tak se střídají v čele. A také vidíme poslední dobou hodně momentů, jak se zvířata chovají láskyplně k svým dětem a partnerům, jako lidé. Ale stále je zde svoboda, která je výrazem volnosti ale i samoty. Cítím, že jsem mezi lidmi. Jsem s nimi? Ne, jsem vedle nich, jsem sám, protože pokud jdete k svému cíli, jste vždycky sami. Musíte být. Není nikdo, kdo zná vaše nejniternější prožitky, zákoutí a celou vaší historii. Navíc, pokud jdete ke svobodě, jdete v přítomnosti a tedy minulost není, historie není, zkušenost není – chcete ji odbourat, abyste se nezatěžovali jejími chybami, jejím lidským rozměrem. Kráčíte k Bohu a Mistrovství. Pak nutně kráčíte ke svobodě a jdete sami.

  • JAJSEMMARCELA

    Dovolím si přidat do sbírky taky jeden „snový“ zážitek, starý 14 dní… Chodím hrát divadlo. Ale ten „odpolední kroužek“ je veden a já ho vnímám víc terapeuticky než teatrálně. Cítím v rámci divadelní průpravy vedení k vlastnímu poznávání sama sebe z různých úhlů pohledu. Nacítíme téma zevnitř a to potom vyjadřujeme. Někdy se slovy, někdy jen citoslovce, slabiky, jindy úplně v tichosti… Taková průpravná cvičení, která dají vzniknout nové hře – letos na téma Pandořina skříňka. Naposledy jsme ve zklidnění zkoumali, jaké zvíře bychom přiřadili ke které čakře. Mně se v oblasti 6.čakry vyjevila perlorodka. Nádherná, sněhově bílá s čistě bílou blyštivou perlou uvnitř. Otevírala se, ukazovala svou perlu a pak se zase zavírala. A pak? Pak jsem si ji vybrala na divadelní průpravu – já jsem byla ta krásná bílá perlorodka. Měli jsme reagovat na různé situace a hrát, právě to „své zvíře“. Bylo nádherné pozorovat, nacítit se – a pak už zevnitř prožívat a navenek hrát a vyjadřovat pohybem, pohledem, citoslovci – svou čistou až posvátnou zamilovanost do sebe sama, totální zamilovanost a péči o svou perlu uvnitř sebe sama, pevný krunýř jako ochranu a bezpečí, totální svobodu v rozhodování kdy se otevírám a kdy se zavírám. Nejpozoruhodnější pro mě bylo pozorovat, jak mé žití, bytí, otevírání a zavírání se nebylo ani trošku ovlivněno změnami v okolním prostředí. Jen posvátný stav úžasu a bytí. A bylo jedno, že „ve dveřích se objevil nádherný muž“, „stojíš uprostřed ostatních žen, které po něm prahnou a každá z nich by mohla být tvá sokyně“, „žiješ si a pohybuješ se ve svém přirozeném prostředí“ – všechno jsem cítila zevnitř stejně. Jas, úžas, posvátnost. Až po přečtení Tvého článku a příspěvků pod ním si začínám uvědomovat, jakým vhledem jsem byla obdarována. Děkuji, Maio, Gabrieli, Radko, … Děkuji Vám všem. Krásný den. Marcela

  • Azuzi

    Vdaka Maia za krasny clanok, je to tak kazdy sme tu sam za seba, a neda sa vsetkych ovplyvnit, u mna je to so starsim synom, kde som nesuhlasila co urobil, zije momentalne v Anglicku, ale uz mi neostava nic ine len mu priat nech sa mu dari, cele dni travim povacsine sama a nie som ovplyvnovana kolegami v tesnej mojej blizkosti, dakujem tomu, ze mozem byt sama so sebou a tak si vytvaram svoju realitu v ktorej sa momentalne nachadzam.

Přidat komentář