JAK VZNIKAJÍ HITLEROVÉ A PROČ VÁLKY NEJSOU VÝMYSL NĚKOLIKA MOCNÝCH

Emoce, které každým okamžikem cítíme, 

jsou přímé indikátory našeho vibračního souladu mezi námi 

a naším Zdrojem. 

Emoce nám říkají, 

jestli naše současné aktivní myšlenky 

a naše následné vibrační vyzařování 

odpovídá vibraci našeho expandovaného Zdroje, 

nebo ne.

Emoce jsou individuální ukazatelé 

našeho osobního vibračního souladu se Zdrojem v nás. 

Ukazují nám cestu k naší expandované Bytosti, 

k našim nejideálnějším představám, 

k našemu Zdroji v nás. 

Jinými slovy jde o soulad s naším vnitřím Já. 

Naše vnitřní Já je I kulminací mnoha předešlých životů,

jsou v něm obsaženy všechny stvořené touhy 

a vylepšení,

o které jsme během minulých životů žádali

a které jsme nebyli schopni umožnit=manifestovat.

I přesto, že si tyto životy nepamatujeme, 

tak k nim, k tomu, k čemu inspirovaly,

máme přístup právě skrz emoce. 

Když jsme malí, 

tak je to právě tato jasnost o tom, 

co chceme a co ne, 

která nám slouží.

Později, 

jak v této realitě nabíráme zkušenosti a nové záměry, 

tak se to vše začne mísit 

a naše aktuální záměry mohou překrývat naše předešlé záměry, 

které jsou tam stále přítomné. 

Jsou to ty nejpevnější, jenž stojí vždy v pozadí 

a znovu se objeví, 

pokud jim dáme příležitost.

Je to jako kdybychom se narodili s mapou, 

na které jsou zaznamenány všechny silné touhy,

které jsme kdy měli, 

kde je jasně vykreslená cesta, 

jak se k těmto přáním, 

jenž jsou hotová, 

dostaneme. 

Tato mapa nám pak slouží k navigaci, 

a dovede nás k tomu, 

k čemu nás život zde na planetě inspiroval.

Emoce jsou tím neomylným navigačním systémem

této mapy. 

Každý tu mapu máme jinou, 

protože kontrast zde 

nás každého inspiroval k něčemu jinému. 

Zdroj v nás toto přijímá, 

drží tu vibraci pro nás 

a volá nás k tomu, 

protože ví, 

že každá touha musí být naplněna. 

Tady je také důležité, 

že Zdroj bere naše ideální představy a touhy za své 

a nerozlišuje mezi nimi, 

nezkoumá je a neposuzuje je. 

Intenzita kresby naší mapy záleží na intenzitě našich zkušeností…našeho prožitého kontrastu. 

Pokud víme, 

co nechceme, 

tak také víme, co chceme. 

A pokud v životě projdeme silnými zkušenostmi, 

kdy si dobře uvědomíme,

co nechceme, 

pak velmi přesně víme, co chceme,

a imaginárně si tuto mapu nakreslíme velmi,

velmi výrazně. 

Poté nás tento navigační systém silně táhne k tomu, 

co chceme 

a pokud se touláme někde jinde, 

tak silně cítíme rozladěné emoce 

jenž mohou přejít až k utrpení.

A teď se dostáváme k bodu, 

kde se formují individuality typu Adolfa Hitlera. 

Jeho život v mládí a za 1. Světové války

mu skrze zušenosti nakreslil jeho mapu velmi, 

velmi intenzivně. 

Zároveň čím silněji lidé kreslí své mapy, 

tím jsou emočně vyostřejnější na obě strany. 

Např. označíme jižní pól za chtěný směr

a severní za směr nechtěný.

Pokud se někdo ocitne na severním pólu,

pak jakýkoliv směr vedoucí na jih

je pro něj úlevou.

Navigační systém mu tak dává skrze úlevu najevo,

že kráčí dobrým směrem k manifestaci svých tužeb.

Čím blíže k jižnímu pólu je,

tím to pociťuje více jako radost.

Pokud ale někdo neustále bloudí 

a vrací se na sever, 

může se dostat do stavu zoufalství a deprese.

Abraham v takových chvílích doporučuje emočně cítit

raději pomstu,

protože v tom je jistá úleva,

která dotyčnému pomůže 

se po stupnici emočního žebříčku dostat vibračně výše.

Ale neradí vykonávat pomstu činy,

nýbrž to jen procítit,

aby se dalo na tento vibrační posun navázat

a dostat se tak k lepším pocitům zase o patro výše.

Někdo se ale může zaseknout 

v posunu tam a zpět a tam a zpět,

až usoudí, 

že jen skrze činy najde pro sebe úlevu.

A v tuto chvíli vznikají Hitlerové.

Jenomže, to není celá cesta.

Žádný Hitler by nemohl mít tu moc,

pokud by mu nebyla poskytnuta širokou masou.

Sám o sobě, 

ani s pomocí pár superbohatých,

by nebyl schopen rozpoutat válku 

a vyhlazování jistých skupin lidí,

pokud by neměl silnou podporu

ve vibračním působení masy lidí.

Lidé jako Hitler a jemu podobní,

nikdy, nikdy ve svých činech nenalezli čistou radost,

když tyto věci dělali.

A nikdy v minulosti ani v přítomnosti to nebylo a není 

jen o těchto jednotlivcích.

Ti byli a jsou pouze prostředky

jako výsledek převažujících vibrací společnosti.

Myslet si, že válka je komplot 

několika mocných jedinců,

je čistý nesmysl.

Kdyby válka nebyla uspokojivá pro masy lidí,

nenaplňovala jejich žádání v určitém směru,

tak by nikdy žádné války nevznikly.

Dnes to můžeme vidět v přímém přenosu.

Sociální sítě umožňují krásný náhled na myšlení masy.

Kolik lidí pěstovalo nenávist ke všemu ruskému

dávno roky před vznikem konfliktu na Ukrajině.

Samotní ukrajinci byli k nenávisti k Rusku a ruskojazyčnému obyvatelstvu vychováváni ve své zemi.

Jakmile přišlo na téma “Rusko” či něco ruského,

ihned jim naskočili cloumavé emoce nenávisti.

Zničeho nic,

kdy ještě nikdo netušil,

že by mohl nějaký válečný konflikt v Evropě vzniknout.

Masy lidí předem mnoho let vysílali vibrace.

A z těchto vibrací se zrodili Hitlerové

na obou stranách.

A další masy lidí se se svými vznětlivými emocemi připojili,

kdy za klávesnicí slovně = emočně zabíjeli,

a volali po nekompromisním konfliktu do posledního Rusa.

Přesně tak, jako Hitler volal po konečném řešení.

Přesně tak, jak dávno roky před 

stoupající kariérou Hitlera,

masy lidí nenáviděli židy a 

mnohé politické agitace byli na této nenávisti vystavěné.

Kola historie se točí

a neustále se opakují,

než…

Text + fotografie: Maia Špačková