BEZ EMOCÍ POZOROVAT SVĚT

Musíte všechny projevy matrice pozorovat s odstupem.

Nedávejte najevo nepřízeň vůči tomu, co se vám nelíbí, ale ani aktivně nevyjadřujte svou nespokojenost. Jednak na to čekají a s tím počítají a jsou na to připraveni. 

A jednak jestliže k něčemu cítíte antipatii, obvykle to ovládne vaše myšlenky,

a tedy se to nacpe do vaší vrstvy světa.

Naopak musíte to, co vás rozčiluje, přijmout (prostě to vezměte na vědomí), 

nechte to skrze sebe projít a na rozloučenou tomu zamávejte. 

Pá, pá, pá pá a dál tomu nevěnujte pozornost. 

V tomto okamžiku odpojujete přijímač a chystáte se přepnout na vysílač.

Pokud cítíte odpor k bezdomovcům, bez přestání vám budou přicházet do cesty. 

Jestliže vás rozčilují sousedi nebo cestující, jistě se s nimi budete potkávat. 

Pokud se velmi zlobíte, jestliže vás v obchodě oberou nebo vám podsunou špatné zboží,

bude se to opakovat. 

A naopak, jakmile vás něco přestane otravovat (nedáváte tomu pozornost), 

zmizí to z vašeho života.

Je také nemožné vrstvu vlastního světa dokonale izolovat a zařídit se čistě bez vnějších příměsí. 

Cizí příměsi tu samozřejmě vždy budou, před nimi neutečete. 

Naopak katastrofy a neštěstí s velkou pravděpodobností do vrstvy vašeho světa neproniknou,

nebudete-li zprávám o nich věnovat přílišnou pozornost. 

Kdo se smíří s předem daným osudem, dopadne podle předpovědi!

 

Na druhou stranu ovšem existuje objektivní zákon bumerangu, 

takže přejete-li (nebo dokonce konáte) někomu něco zlého, 

v nějaké podobě se vám to vrátí. 

Svět je přece zrcadlo, takže jak se do něj volá, tak se z něj ozývá. 

V jednoduchosti je síla: stačí stálost a důslednost v myšlenkách i jednání 

a váš úspěch se dostaví sám od sebe. 

Stabilní realita se nevytváří okamžitým náporem, tlakem, 

nýbrž ustálenými zvyky a jasným obrazem myšlení.

Pokud vás to plně neinspirovalo před potížemi. Existuje jeden recept,

který vám pomůže problému se zbavit, když už jste do něj spadli.

Jak uklidníte plačící dítě? Přemlouvání nepomůže.

Musíte si s ním pohrát, dát mu najevo svou starost a soucit, zkrátka mu věnovat svou pozornost.

Takže když je vám zle, to pláče dítě ve vás. 

Postarejte se o něj. 

Povozte se na kolotoči neboli se zabývejte tím, co se vám líbí nejvíc.

Kupte si nějakou dobrotu.

Věnujte celý den sobě a svým radostem.

Uložte se do postýlky s vědomím, že váš svět se o všechno postará….

Naučíte-li se dodržovat princip koordinace záměru v jakékoli situaci, vaše realita začne klouzat na vlně úspěchu.

Chcete například, aby u vás bylo všechno v pořádku, ale vlastně nevíte, jak to má vypadat. 

Kdykoli vám něco nepůjde, jak jste si představovali, prostě se probuďte 

a uvědoměle změňte nepříznivou věc v příjemnou. 

Potřebujete si jen zavést vlastní způsoby, jak reagovat.

I ty jeden, zajímalo by mě, jaká radostná událost se za tím skrývá?! 

Čeká mě nějaké příjemné překvapení! 

Podívejme se! 

Takové štěstí, no teda! 

Mám radost! 

To mám ale štěstí! 

To je kouzelná shoda náhod! 

Hm, výborná příležitost! 

To je šance pro mě! 

Můj svět mě zachránil před jinými, ještě horšími nepříjemnostmi! 

To byl kauf! 

Naprosto prvotřídní! 

Netrpělivě čekám dárky a gratulace! Atd.

Tyto nebo jakékoli jiné podobné nemístné hlášky použijte (v duchu nebo nahlas, na tom nezáleží) pokaždé,

když se vám přihodí něco nepříjemného, i kdyby to byla drobnost. 

Naučte se mít radost ze špatného počasí, z fronty, zácpy, problémů, z čehokoli negativního.

Musíte se zamýšlet jen nad tím,

jakou výhodu vám daná mrzutá okolnost přináší. 

Pak vám všechno půjde, jak má.

Je to první krok na cestě změny z přijímače na vysílač.

Pamatujte, že cokoli hodíte do zrcadla, a nezáleží na tom, zda je to dobré nebo zlé, 

to k vám obratem zase přiletí!

Nemá cenu házet tím, co nechcete získat zpět. 

Všimněte si, že jestliže někoho odsuzujete,

za nějakou dobu se sami ocitáte v roli obviněného z téhož paragrafu. To se stává velmi často.

Vyjadřujete-li nespokojenost a neuznání, ještě více si špiníte svůj svět. 

Přehrává se takový film, jakou pásku vložíte do projektoru.

Když nad něčím projevujete nespokojenost nebo někomu nadáváte, 

ať je to vláda, úředníci, fotbalisti, počasí, kolegové, sousedi, příbuzní, o dětech nemluvě, 

vysíláte do zrcadla světa nepěkný obraz a pokud v tom vytrváte, 

tak k vám přiletí odpovídající realita. 

Neříkám, že se nesmíte s nikým pohádat, nikomu odporovat nebo bránit sebe či někoho jiného,

je-li to opravdu nutné. 

Hlavně nesmí vaše vztahy a jednání ovlivňovat nevědomý imprint, 

nýbrž uvědomělý záměr. 

Nemůžete změnit něco, co už se na tomto světě zrealizovalo, jako nemůžete ovlivnit film, který vidíte na plátně. 

Zato je ve vašich silách vyměnit filmovou pásku. 

Vrhat se na plátno nebo upravit projektor, to jsou dva docela různé způsoby existence

a opět je to otázka osobního výběru…. 

Autor textu: Vadim Zéland (Ovlivňování reality); Fota: Maia Špačková