PENÍZE

Joe Dispenza: PENÍZE BUDOU PROUDIT JAKO BLÁZNIVÉ (1. díl)

Myslím, že pro lidi je velmi důležité vědět, že jsou tvůrci svého života, místo toho, aby byli jeho obětmi. Oběť říká: „Cítím se takto, protože ta osoba, ta věc, či okolnost“, nebo „nemám žádné peníze, protože… a to mi dělá ten pocit, to je můj vztah s penězi, který opravdu znamená, že prožívám svůj nedostatek…“

Co si myslíš o identitě peněz a psychologii, jakou hrají roli v našich životech? Protože spousta lidí chce peníze, více peněz, chce si přitáhnout více, ale jen strádají s tímto konceptem?

 

Myslím, že jsme programováni v našem vztahu k penězům. Máme vztah ke všemu v našem okolí. Máme vztah s neurálními sítěmi v našem mozku, ke svým rodičům, ke svému mobilu, počítači, k tomu, kde bydlíme, kde jsme bydleli dříve, co budeme dělat zítra. Ale větší část mozku je reflexe všeho, co známe, že? A podle toho se odvíjí také náš vztah k penězům. Cítím, že mám opravdu dobrý vztah k penězům, protože jsem na tom pracoval, na tom mít dobrý vztah ke všemu ve svém životě. Myslím, že jsem nikdy opravdu nežil v nedostatku, ani když jsem chodil na gymnázium a musel jsem si vzít studentskou půjčku atd. Vždy jsem našel cestu být trochu nad průměrem. 

Vraťme se zpět, podívejme se, jak lidé utváří svá přesvědčení. Většina jich je tvořena minulými zkušenostmi. Děti, když jsou v raném věku, tak jejich mozkové vlny jsou velmi pomalé. Jakoby v hladině Alfa, když je jim tak 7 až 12.  Od 2 do 6 let jsou v hladině Théta. A novorozené děti jsou v Deltě až do dvou let. Tyto stavy mozkových vln jsou velmi otevřené sugesci informací. Když slyšíme nějaké informace, věříme tomu, akceptujeme to, poddáme se tomu, jako by to byla pravda, bez dalšího zkoumání. Protože nemáme ještě nainstalované analytické nástroje. Analytická mysl začíná kolem dvanáctého roku (mezi 7 a 12 rokem) a analytická mysl je to, co tvoří bariéru mezi vědomou a podvědomou myslí.Tedy jednoduše, ve 12 letech, to, co vidíme jako model rodičů, jejich chování, co říkají, celá existence programuje podvědomí. Proto je to velmi důležité, pokud slyšíte „Peníze jsou kořenem všeho zla. Peníze jsou špatné. Jen některým lidem je dovoleno mít peníze. Musíte tvrdě pracovat.“ To je to, co dostáváte, a to se stává základem podvědomí, jako záznam na zvukovém pásu. Stává se to vaším podvědomým programem. Takto má mnoho lidí založený svůj vztah s penězi na tom, co jim bylo řečeno, co zažili ve své okolí. Pak z toho mají informace a čím z této své životní zkušenosti cítí silnější emoce, tím více se to změní uvnitř nás. Tím více si mozek zafixuje ten rámec a utvoří obraz a tento snímek se nazývá paměť. 

Na základě pocitů! Jsou to pocity, které mění náš vnitřní stav. 

Procházíte se, cítíte se dobře a najednou máte trauma! Máte krizi, jste v šoku a najednou cítíte tu dramatickou změnu ve vašem vnitřním stavu! Vaše smysly zbystří a vy pak zafixujete ten rámec a spojíte si tento vnitřní stav s tím, co jej zapříčinilo. Takto utváříte dlouhodobou paměť.

Jsou naše bolestné vzpomínky více mocné, než ty naše hezké?

Jsou stejné. Problém ale je, že většina lidí zažívá více negativních emocí. Tyto jsou odvozeny ze stresových hormonů. Alarm – nouzový systém vytvoří vnitřní vzrušení, které říká, že v našem vnějším okolí je něco nebezpečného. Může to být osoba, okolnost, nehoda, cokoliv. A tato změna emočního stavu zapříčiní, že si zapamatujete tu událost, které jste věnovali pozornost. Zůstanete opravdu zaostření na tu věc. Řekněme, že lidé, kteří mají vztah k penězům, založený na minulosti, na všech těch přesvědčeních, založených na minulých zkušenostech, kdy máte zkušenost, jak jste ztratili peníze, jak vám byly odebrány, kdy jste jich neměli dost, kdy jste žili v místě, kde nebylo dost peněz, jako v rodině. Pak tyto pocity, které lidé prožívají, jsou nedostatek. Máte nedostatek něčeho, co chcete. Tam v tom je něco špatného, protože zkušenost mění váš pocitový stav, fixuje ten rámec, kdy z toho máte obraz. Problém je, toto je hardware! My, neurologicky myslíme v kruzích minulých zkušeností a chemicky cítíme v hranicích tohoto pocitu, zde například nedostatku. 

Než půjdeme na to, co se děje v těle a v mysli v případě, že jsme v nedostatku, mentálně či fyzicky, co nám říká to tělo?

 

Tělo říká: „čekám na vnější událost, která nastane – vyhraji v loterii, vezmu si správného chlapa.“ Cokoliv to je, čekáte na událost, která nastane, ze které vznikne pocit. Tato emoce pak odstraní nedostatek. A když hrajeme tu hru ve 3D, zažíváme oddělení od všech a všeho. Protože naše smysly nás klamou v představách(halucinacích) oddělení. Já jsem zde a ty tam. Já jsem tady a tamhle jsou dveře. Jsem si tedy vědomý, že jsem tady, v jednom bodě vědomí a dveře jsou tam, v dalším bodě vědomí. OK. Takže, abych se dostal odtud ke dveřím, musím posunout mé tělo a udělat něco skrze prostor. Tak. Tady je Lewis (moderátor talkshow), přesně zde a říká, chci tuto zkušenost v mé budoucnosti a tvůj mozek automaticky předpovídá a projektuje, jak daleko v budoucnosti si myslíš, že to bude trvat? Možná rok, 5 let, 30let. Protože tak trvá splacení toho domu. Tedy jeden bod vědomí je, že jsem zde, druhým bodem je, kam jsem si umístil svůj sen. Myslím odděleně od své zkušenosti. Jak se k ní tedy dostat?  Ve 3D se musíš zdvihnout a něco udělat, jít pracovat, řídit práce, to zabere energii. Musíš naplnit své auto benzínem, musíš jíst, musíš pracovat. Však to znáte, všechny ty věci. Musíte spát, zotavit se ze stresu a teď lidé jsou ve stavu čekání na tu zkušenost, která je na cestě 10let nebo 30let, aby se vůbec stala a odebrala jim jejich nedostatek. A naneštěstí, mnohokrát, když se ta věc či zkušenost ukáže, si to nemohou užít, protože jsou už příliš vyčerpaní. 

Takže hraješ tu hru – jdeš do školy, velmi tvrdě studuješ, nebo sám rozvíjíš své schopnosti, děláš správná rozhodnutí, začneš spořit peníze, začneš se učit ze svých chyb. A ta hra je o tom, kolik věcí můžeš nashromáždit. A tato akumulace je spojená s bytím bohatý, nebo být v hojnosti, nebo úspěšný, že? A někteří lidé jsou v tom velmi úspěšní. Pro většinu, když tvoří 3D realitu, tvoří z nedostatku a oddělení. Jinými slovy, jedeš dolů ulicí a vidíš někoho, jak jede autem a najednou si uvědomíš, že jede autem, které nemáš. Ta chvíle, kdy si uvědomíš, že ta osoba má auto, které ty nemáš, je tím, okamžikem, kdy jsi v nedostatku to mít. Co udělá tedy mozek? Přirozeně vytvoří představu, že řídíš to auto ty. A ty máš představu sebe sama, jak řídíš to auto a začneš se identifikovat s tím, jaká by to byla větší zkušenost, než jakou máš. Problém je vzdálenost mezi myšlenkou, co chceš a zážitkem, který se opravdu stane. Pro většinu lidí je to koncept času mezi příčinou a následkem. Takže někteří lidé vytváří schopnost řídit sami sebe a svůj život a vytvářet určité dovednosti a mohou za to zaplatiti a mohou to mít rychle. Problém ale je, že když ta novost toho zážitku odezní a oni se s tím autem už neidentifikují, pocit prázdnoty a nedostatku se vrátí. Potřebují najít něco jiného. A hra pokračuje a nikdy nemáš dost. 
To je hra na nedostatek. Když přemýšlíš o lidech, kteří mají věci, co chtěli, když tvoří z nedostatku a oddělenosti, to je zkušenost ze 3D reality, která tvoří pocit a ten říká – prociť tu zkušenost toho, že jsi měl nedostatek anebo oddělenost, ale pracoval jsi velmi tvrdě abys to měl. Na tom není nic špatného. Je zde ale jiná cesta, jak to udělat.

Osoba, která zažívá nedostatek, čeká na své bohatství, aby se cítila v hojnosti. Čeká na svůj úspěch, aby se cítila mocnější. Čeká na své uzdravení, aby cítila vděk. Očekává nový vztah, aby pocítila lásku. Očekává mystické zážitky, aby se cítila úžasně. To je Newtnovský model reality příčiny a následku, akce a reakce. Čekáš na událost až se stane, abys odebral tu oddělenost, nedostatek. To není nic špatného. Tak to dělá většina lidí. 

My jsme ale objevili něco opravdu jiného. Ten moment, když cítíš vděčnost, začíná tvé uzdravení. Chvíle, kdy se cítíš v hojnosti, generuješ bohatství. Když jsi v pocitu sebe hodnoty, stáváš se mocný. Jak se posouváš ke svému úspěchu, chvíle, kdy miluješ sebe sama a miluješ život, vytváříš totéž. Když jsi v úžasu ze života, tak zažíváš mystické zkušenosti. To je následný efekt, že? Takže můžeš naučit lidi, jak místo z nedostatku a oddělenosti tvořit z celistvosti a z toho, co nazýváme kvantové pole možností, místo z 3D reality. 

V čem je rozdíl? 

Nejprve to je o znalosti. Kvantové pole je neviditelné pole energie, které existuje mimo naše smysly, nemůžeme jej vidět, čichat, ochutnat, slyšet, cítiti. Existuje mimo naši zkušenost ze 3D reality. 

Existuje to v našem vědomí, nebo někde v jiném prostoru?

Podívejme se na to. Odpověď na tu otázku je kolik z vašeho dne, kdy jste vzhůru, věnujete svou pozornost hmotě, materiálnímu světu a kolik času jste si vědomí energií a frekvencí? Pro většinu lidí kvantové pole neexistuje.

Když si toho nejsi vědomý, tak to pro tebe neexistuje, jako když máš nos, ale nejsi si ho vědomý, tak pro tebe neexistuje. Ve chvíli, kdy si to uvědomíš, bude pro tebe kvantové pole existovat, můžeš se ptát, můžeš studovat všechny druhy vědy a oni ti řeknou, že zde je neviditelné pole frekvencí a energie, které existuje mimo naše smysly a které má sklon spojit vše fyzické a materiální. Po pravdě, všechno fyzické a materiální je spojené s tímto polem.

Jak se tam dostat? 

Objevili jsme, že když odebereš veškerou svou pozornost od svého těla a nedáváš pozornost svým pocitům, svým touhám, řídit věci, svým zvykům, když odeberete veškerou pozornost z každé části svého okolí, telefonů, tabletů, počítačů, aut, všeho ostatního, všeho, každého místa, kde žijete, spíte, pracujete, … a nebudete myslet na čas, úkoly, kalendář, kde máte být, co se stalo včera, můžete relaxovat v přítomném okamžiku. Je zde tendence k dramatické změně, jakou funguje mozek, když toto lidé dělají správně. Nazýváme to dostat se mimo sebe, ale ve smyslu že se oddělíte z vaší 3D reality. 

Proč? Protože když si myslíte cokoliv o vaší 3D realitě, pak jste tam svou pozorností a jde tam vaše energie.

1.část rozhovoru s Joe Dispenzou, Překlad: Gabriel Špaček, Fota: Maia Špačková

6 komentářů

  • Avatar photo

    Gabriel

    V téhla části mne snad nejvíce zaujala informace o dětském mozku a jeho vlnění a programování v letech jejich věku. Je to opravdu úžasné, ale také velmi smutné, když si uvědomíme, kolik lidí své děti programuje a jak moc programovali naši rodiče nevědomě nás. Ale to neznamená, že jsme oběti, je to stále na nás každém, jak se postavíme ke svému životu. Joe Dispenza to začal řešit velmi mladý, ve své fatální situaci s páteří. ten jeho příběh je také velmi pěkný.

  • Avatar photo

    Marián

    Gabrieli a je fascinujuce ze my sa mozme kedykolvek dostat do toho stavu detskeho mozgu ked sme v klude. Stav detskeho mozgu vsetci zazivame ked ideme vecer spat a sme v stave medzi spankom a bdenim alebo soferujeme auto a sme v pritomnosti a uzivame si to. Alebo ako to vysvetluje Jirko Ledvinka: hlavne ist do kludu 🙂

    • Avatar photo

      Marián

      JAS SOM je vzdy v klude… a ked sme v klude tak sme v tych detskych vlnach Alfa, Theta, Delta atd. A toto sa mi nejak spaja s tym co hovoril Jezis: Budte ako deti – Budte v klude – Budte v tych Alfa, Theta, Delta vlnach.

      • Avatar photo

        Gabriel

        Děkuji Mariáne, to je moc krásná úvaha. Jdu se ponořit do auta a nacházet klid 🙂 a radost jako dítě.

  • Avatar photo

    Ludmila Novotná

    Maio, to je ale překrásná růže! Snová nádhera, dokonalost…
    Obdivuji nádheru květin tvým pohledem.
    Sytím se tou krásou.
    Děkuji.
    Ludmila