TĚLO, JÍDLO, HORMONY A ČAS
Asi mnozí z vás,
kdo čtete tyto stránky víte,
že můj jídelníček se točí kolem „raw“ jezení.
A i v této oblasti je mnoho způsobů,
jak jíst
a mnoho věcí,
které si lze posloucháním a pozorováním svého těla
vylepšovat a ladit.
Mám mnoho let zkušeností,
mnoho let různého sbírání informací,
spoustu osobního zkoušení,
pozorování, vnímání toho,
jak se po tom, či onom, v těle cítím.
Jednu věc,
kterou jsem si ve spojení s poznáním vesmírných zákonů
zakusila,
je ta,
že tam, kam směřujeme pozornost,
tím směrem se odehrává i to,
jaké zkušenosti ve svém těle zažijeme.
A tato pozornost se velmi často točí nevědomým směrem
a mnoho lidí získává zkušenosti, které opravdu nechtějí.
A když tento způsob směřování své energie nerozklíčují,
mohou se točit v bludném kruhu hodně dlouho.
Vím, že se na cestu „raw“ stravy vydalo v jistém období,
kdy jsem s tím začínala i já,
mnoho lidí.
Také vím,
že mnoho z nich…možná většina,
během pár let zkušeností z tohoto způsobu jezení odešla.
Zpět k jistotě vařeného jídla,
zpět do pohodlí svého těla…možná.
Také vidím na sociálních sítích, některé z nich,
které jsem v jistých dobách s obdivem četla na jistých raw stránkách,
a hltala jejich zkušenosti a rady.
Proto mi viditelné příklady některých z nich
ukazují,
že jsem si pro sebe vybrala velmi dobře,
když jsem v tomto „raw“ zůstala.
Možná je to tím,
že jsem do tohoto způsobu jezení vcházela se specifickým nastavením
a toto mé vědění, o tom, čím skutečně je čas,
čím ve skutečnosti je fyzické tělo
a jakou Mocí mohu vládnout ohledně svého světa,
mě drží v jasnosti toho,
že vařené jídlo mému tělu nemůže poskytnout to,
kam kráčím.
Proto vím, jak moc záleží na tom,
jaké vize o sobě máte.
A také záleží na tom,
zda máte velkou touhu a rozhodnutí se neustále vyvíjet ve všech oblastech svého bytí,
včetně toho, čím bude vaše tělo.
Podle toho se pak stočí veškerá vaše realita.
Podle toho začnete získávat informace
a jasnost o tom,
jaká výživa pomůže vašemu tělu naplnit vaše nekonečné touhy
a jaké jídlo by je velmi rychle ukončilo.
Z tohoto důvodu si jsem vědoma toho,
že nelze poskytovat správné rady lidem o tom,
co mají jíst.
Protože na počátku vběhnou do stejného stravování mnozí zájemci,
ale to, jak to komu bude sloužit,
záleží na systému víry a na touhách každého z nich.
A to se vždy velmi liší.
A nejméně používaný systém víry je ten,
že tělo je naprogramováno na věčnost.
Proto budou z každého stejného způsobu diet a stravování
rozdílné výsledky každého zúčastněného.
Tělo vždy reaguje na to,
co si o sobě myslíme, čemu věříme
a jakým způsobem zaměřujeme svou pozornost.
Podle toho vytváří chemické látky, hormony
a svou ostatní hmotu.
Ta největší část DNA reaguje na naše slova.
Jestliže většina lidí věří,
že jim každým rokem ubíhá čas k žití,
tělo jim tuto víru bude zrcadlit.
A je jedno, jakým směrem jezení se vydávají.
Zpočátku to jedno je.
Ale to neznamená, že si někdo může udržet věčné mládí
na hamburgerech, hromadě alkoholu a drog.
Všechny nemoci pochází z nevědomého vysílání specifických vibrací.
Myšlenky jsou pohonem těchto vibrací.
Aby byl jedinec zdravý,
musí si začít být vědom toho,
kam směřuje po většinu času svou pozornost,
a jaká víra utváří jeho zkušenost.
Pokud někdo sleduje okamžik,
kdy ho čeká tzv. menopauza, hledá o tom informace,
sleduje na svém těle příznaky,
baví se o tom s jinými,
žádá o rady,
ptá se na to, jak to, kdo má,
pak je zaručené, že ho tato část reality nemine.
Někdo jiný zase věří v to,
že musí každý den splnit podle tabulek množství bílkovin ve své stravě,
obává se toho,
že když nenaplní tyto požadavky,
jeho tělo se rozpadne.
Pak nemusí mít z věčného hlídání množství bílkovin dlouhodobý prospěch
a jeho schránka mu za nějaký čas opravdu manifestuje to,
z čeho má obavy.
Když se žena dostane do určitého bodu
svého bytí,
začne vnitřně panikařit,
co bude dál s jejím tělem.
Hormony, menopauza, váha, kvalita vlasů, zdraví apod.
Nejenom že je to implementovaná falešná víra,
ale řešení pro vyvážené hormony má každý člověk ve svém těle.
A žádné, ani sebelepší jídlo,
či potravinový doplněk,
toto nemůže nahradit.
Tím řešením je váš jazyk.
To, kde se nachází, tělu dává impulz,
jaké hormony má tvořit.
Jakmile je jazyk v ústech nízko,
není nahoře přisátý na patře, a to hlavně ve své zadní třetině (u kořene),
pak tělo tento postoj jazyka čte jako impulz k neustálé pozici ohrožení.
A podle toho jedná…vytváří stresové hormony,
které mají pomoci ubránit se v té dané chvíli nebezpečí,
jenž dotyčnému hrozí – což skrze jeho postoj jazyka tělo čte.
Když se to děje den za dnem,
tělo se musí vypořádávat s odstraňováním těchto hormonů
a dostává se do chronického stavu stresu.
Nejenomže se této neharmonii přizpůsobí vnitřní orgány,
ale navenek se tento stav vyjádří
nesprávným držením páteře, krku, hlavy,
nefunkčním dechovým vzorcem,
postupným uvadáním svalů na těle,
a v obličeji.
Lidstvo tento stav nazývá stárnutím.
Tzv. podléháním gravitace.
Pokud svaly nejsou ve svém přirozeném tonusu,
tělo gravitaci podléhá.
Např. svěšená prsa u žen nejsou výsledkem přirozeného procesu,
ale pouze a jen výsledkem ochablých, vypnutých svalů hrudníku
kvůli vadnému držení páteře a jazyka.
Tam, kde přestane být neustálý tonus svalů,
tam postupně přestává být život.
Život není uvolnění,
život je neustálý pohyb a ton.
Ne pohyb v tom smyslu,
že stále sportujete, že chodíte na procházky,
ale pohyb v tom smyslu,
že máte v pohybu a tonusu svaly svého těla
a toho docílíte pouze tím,
že držíte správný postoj páteře, hlavy, krku
a když kráčíte, kladete svá chodila do přímky,
a tyto zpětné pohyby ovlivňují celé vaše tělo včetně toho,
jak bude váš obličej vypadat.
Kromě obličeje to také silně ovlivňuje vaši mysl
a vaše pocity.
Vše je ve vašem těle propojené
a stačí v jedné oblasti podlehnout uvolnění
a celý systém se s tím veze směrem k neharmonii.
Vzorec tzv. stárnutí je přesný
a byď jsou lidé různí, mají různé myšlenky a pocity,
„vzorec stárnutí“ je jako přes kopírák stejný u každé lidské bytosti.
Když to shrnu do jednoduchého sdělení,
pokud by někdo chtěl navrátit své mládí,
nebo si ho udržet po hodně dlouhý čas,
musí ohledně svých myšlenek najít vůči sobě velkou hrdost,
lásku, ušlechtilost
a začít s tímto pocitem pohybovat svým tělem.
Opravdu správné držení těla
ve vás během krátké chvíle
vyprodukuje hrdé myšlenky o sobě,
nebo naopak,
hrdé myšlenky o sobě, vám narovnají vaši páteř,
usadí jazyk na správném místě,
a propíší vám tuto dokonalou vibraci do celého vašeho těla.
Nejlepší zpráva na tom je ta,
že proto,
abyste dosáhli dokonalého držení páteře,
vylepšeného obličeje, mládí, vitality,
plného zdraví,
nepotřebujete z vnějšího světa vůbec nic.
Žádné speciální přípravky, doplňky, pleťové krémy,
důmyslné léčebné postupy, posilovny apod.
Všechno, co vám má potenciál poskytnout
vaši dokonalou krásu,
vaše dokonalé mládí,
vaše dokonalé zdraví,
máte od narození u sebe.
Máte to vše ve své hlavě.
Jak na úrovni myšlenek,
tak na úrovni vašeho jazyka.
Tam to vše začíná …
a pro toho, kdo věří ve smrt
…to i končí.
Text + fotografie: Maia Špačková
————————————————————————————————————————————————————-
Každý článek, který vám naše stránky nabízí, je malým dílem, jež si žije vlastním životem.
Doprovází jej vždy autorské fotografie, které vám dotváří náladu.
Záleží nám na tom, abyste se při čtení dobře cítili a měli při tom úžasný zážitek.
Stránky provozujeme na kvalitním serveru a naši technici pečují o to,
abyste mohli kvalitu zažívat z většiny vašich zařízení.
Pokud se vám stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz.
Měsíčně je potřeba nejméně 4600,-Kč na zajištění technického provozu stránek.
Vaše finanční příspěvky nám můžete posílat na účet 1029737000/2700, VS 888
SWIFT: BACX CZ PP
IBAN
CZ1927000000001029737000
25 komentářů
Maia
Kdyby vás po přečtení článku
napadla nějaká otázka,
moc ráda na ni zodpovím,
a třeba mě, když jich bude více,
budou inspirovat k dašímu článku
na podobné téma. 🙂
Poslední dobou jsem na stránky publikovala málo,
protože jsem potřebovala více energie na svůj vnitřní úklid.
Čas od času je to potřebné,
aby se udělalo místo novým myšlenkám,
nové inspiraci
a aby růst pokračoval. 🙂
Děkuji vám za vaše milé
a zajímavé příspěvky,
za to, že stránky stále čtete v hojném počtu,
i když zde za poslední měsíce bylo méně článků.
A také velmi děkuji
za vaše finanční příspěvky na to,
aby stránky byly stále v chodu a přístupné.
Vždy to s velkou radostí oceňuji. 🙂 🙂 🙂
Daniela
Zrovna před chvílí jsem přidala dotaz ohledně pigmentových skvrn pod Tvou novou facebookovou fotku Maio a záhy na mě vykoukl tento článek 😀 Takže moje dotazy jsou zodpovězovány velmi rychle 🥰
Děkuji za krásnou inspiraci Maio, jazyk už trénuji pomocí Koko a její face yogy 🙂 Ještě zapracuji na myšlenkách, ono chvíli trvá, než se mysl přeprogramuje vůči minulosti. Ale já mám přece věčnost, takže vše je v pořádku 🥰
Maia
DANIELO
děkuji. 🙂
To jsem nevěděla, že jsem tak rychlá
na zopovídání dotazů. 🙂 🙂 🙂
Jinak,
ty pigmentové skvrny já vůbec nemám.
Ani na obličeji, ani na dekoltu, ani nikde jinde.
Myslím, že jde o nadbytek tuků a cukrů- hlavně těch jednoduchých – včetně
vařených škrobů -i když to jsou ty zdravé celozrnné obiloviny, a pod.
Játra to už z únavy neumí zpracovat
a kůže to takto hlásí svému majiteli.
Ale, mám na jedné osobě vyzkoušené,
že pravidelným mazáním kadidlového esenciálního oleje
ty skvrny blednou. 🙂
Mě se třeba v období,
které jsem měla asi 2 leté-vloni a předloni,
kdy jsem do jídelníčku pravidelně zařazovala olivový a konopný raw olej stalo,
že se mi na obličeji na dvou místech udělal
takový tukový pupínek,
který nejde vymáčknout
a já to několikrát denně mazala kadilem- takový univerzální pomocný prostředek
a asi za 3 -4 dny ta tuková výplň vylezla napovrch a zmizelo to. 😉
Daniela
Děkuji za radu Maio, našla jsem v Bewitu aroma olejíček přímo na pigmentové skvrny a obsahuje i kadidlo, tak snad pomůže, už ho mám doma 🙂
Je velmi inspirativní pročítat Vaše další komentáře ohl. raw stravy, no, mám na čem pracovat 🙂
Maia
DANIELO
to je super,
že na Bewitu mají rovnou namíchaný olejíček.
To jsem netušila. 🙂
Děkuji za informaci. 🙂
Rastislav Rapko
Posledné dni som cítil, že by sa už mal objaviť nejaký nový článok od Teba 😉. Možno aj preto, že som presedlal na raw stravu. Dnes som začal siedmy týždeň. Pre mňa si najlepšou inšpiráciou práve Ty Maia 🙂👍. Určite ma zaujíma Tvoj stravovací režim i keď som si vedomý toho, že u každého to funguje inak 🙂. Ak máš nejké rady a skúsenosti, budem za ne vďačný. 🥰
Maia
ROSTISLAVE
to mám radost,
že jsem krásně odpověděla na Tvé vyslané šípy přání. 🙂 🙂 🙂
Ohledně mého raw jezení:
Za tu dobu jsme udělala zkušenost,
že je potřeba nepřehánět to s množstvím ovoce,
protože když je ho moc
a není to vyvážené zeleninou, zeleným, a nějakým množstvím semínek či oříšků,
pak může někomu třeba bránit mít zdravou váhu na raw.
Také může způsobit pocity vyhladovění
a to může obnovit myšlenky na to dát si něco pořádného, uvařeného.
Co také velmi pomáhá,
udělat si pravidelně např. jeden den,
kdy člověk nic nejí,
kromě vody, nebo vody s citronem a trochou raw medu.
ono to postupně vyadí trávicí systém
a to pomáhá i v získání zdravé váhy.
Posledních pár měsíců vnímám,
že se nejlépe cítím,
když mám právě dny,
kdy nejím nic a jsem tak maximálně na vodě s citronem a medem,
nebo si dám během dne pár lžiček manuka medu.
Ale ,
již pár let jím jen 2 krát denně.
K obědu si dám teď v zimě
buď pár jablíček,
nebo smoothie – banán, mražené bobule(borůvky, maliny, ostružiny, rybíz)
k tomu spirulínu, trochu zelené směsi-kde je i kopřiva a pod,
dá se určitě dát do smoothie pšenice- Bewit mám sušenou raw pšeničnou šťávu,
a ráda si v zimě dávám do smoothie sušený šípek.
Dosladím to ještě trochou medu, protože tam nechci dávat mnoho banánů.
Někdy si k obědu dám jen vodu s citronem a medem,
někdy třeba nic…když jsem zabraná do nějakého tvoření.:-)
Večer si v zimě dávám saláty:
třeba nastrouhám mrkev dohromady s fenyklem– ta kombinace je moc dobrá- ocitrionuji, ooslím
a dám třeba na lůžko ze salátu.
Nebo mrkev a mladé špičaté zelí, k tomu červenou papriku,
špenát.
Saláty ochutím trochou jablečného octa + citron + sůl.
na salát si rozdrtím dýňové semínko s řasou nori,
nebo si dám svůj lněný chlebíček.
Když je dobré avokádo,
dám do salátu avokádo,
někdy si udělám na salát zálivku z domácí raw hořčice.
Někdy si udělám strouhanou červenou řepu,
kterou ochutím také jablečným octem, citronem a solí
a dám na lůžko salátu.
Na to třeba rozdrtím svůj domácí lněný chlebíček
a to mi udělá takový báječný voňavý posyp na salát.
Já do svého domácího lněného chlebíku-krekru- dávám jablečný ocet,
citron, osolím, nakrájím do lněného namočeného semínka třeba čerstvý kajenský pepř,
nebo červenou cibuli, nebo tam strčím petržel a trochu odmácí hořčice
a to dám sušit přes noc do sušičky.
Je to chuťově mnohokrát lepší, než to, co prodával Lifefood.
Ta kyselá chuť ve lněném chlebíku je úžasná.
Občas si sním pár tabletek chlorely.
Nedělám to ale pravidelně.
Jinak nijak nesuplementuji.
Spíše věřím tělu,
že ze Zdroje si vytvoří vše, co potřebuje
a pracuji na tom,
méně překážet nadměrným jídlem. 🙂
Hana
Milá Maio, děkuji za Tvou inspiraci ohledně stravy. Já mám to štěstí, že mé rozhodnutí před těmi deseti lety bylo „pevné a neostřesitelné“, takže mne nikdy nepotrápily touhy po vařeném jídle. Vzpomínky na různé vařené dobroty mi zůstaly, ale stačí si zavzpomínat, přesto vím, že bych se už k tomu vrátit nemohla a ani nechtěla, že by to byla velká zátěž. Vím však o pár lidech kolem sebe, kteří se z raw stravy vrátili na veganskou vařenou, není to úplně neobvyklé. Ale jak zde píše Rastislav, zkoušel to již dříve, až nyní možná pro něj nastal ten správný čas, to správné nastavení. Jsem ráda, že se tady objevil nějaký muž.
S tím ovocem máš pravdu, trošku jsem si to vyzkoušela i sama na sobě, že když je ho moc, tak je to také ne moc dobré. Ale prostě ty jablíčka… hm, hm, už si to hlídám. 🙂 A daří se mi to už nepřehánět.
Děkuji za inspiraci s tou mkrví a řepou na různé způsoby, pár dnů zpátky jsem právě o těchhle dvou zeleninách přemýšlela a tak jsem ráda za ty úpravy, co si k tomu přidat. Vyzkouším to.
Všem přeji ty nejlepší myšlenky pro vaše těla, Hana.
Maia
HANI
děkuji. 🙂 🙂 🙂
Jsem ráda, že jsem přispěla trochou inspirace
pro zpestření jídelníčku. 🙂
A oceňuji zpětnou vazbu ohledně toho ovoce.
Nejlepší je si vše vyzkoušet
a pozorovat.
Tělo vždy zná způsob,
jak s námi mluvit. 🙂
Azuzi
Ahoj Maia, vďaka za článoček, patrím do tej skupiny, čo popisuješ, že pred cca 8 rokmi u mňa možno aj desiatimi som začala raw v omnoho väčšej miere ako dnes, aj som pôsty na vode mala, niekedy aj tri dni, momentálne to už nemám až tak raw ako pred tým na začiatku, ale čo mi ostalo, pijem štavy hlavne od júla do novembra, keď mám zo záhrady, smoothie si tiež robím, podobne ako si to opisovala. Čo mi ostalo nejedávam normálne porcie, vždy len tak menej. Rada by som bola aj 100% raw, ale to by som na seba musela veľmi tlačiť, snažím sa dôverovať telu a keď niečo nefunguje, tak rozmýšlam čo to spôsobilo a ako tomu predísť. Určite jedlo obmedziť je cesta, sledujem Ivanu Dolinskú, pôsobí na mňa tiež inšpirujúco ako Ty. Veľa som počula od Martiny Valachovej o sulforafane, sa vyrába z brokolice a spomenula som si na semienka, už ani neviem ako dlho ich mám a už nakličujem a je to fakt dobré, klíčia omnoho dlhšie ako adzuky napríklad. Myslím, že treba viac dôverovať čisteo prírodným veciam ako výživovým doplnkom, ktorých začína byť už riadne veľa. A táto tvoja myšlienka platí – tělo vždy reaguje na to,co si o sobě myslíme, čemu věříme a jakým způsobem zaměřujeme svou pozornost. Vďaka za ňu.
Maia
AZUZI
děkuji. 🙂
Šťávy jsou super- udělají své. 🙂
Mám nejraději z řapíkatého celeru, okurky a citronu. 🙂
A ano, Ivanka Dolinská je krásná inspirace.
Klíčky, ty jsou super výživné a mají dokonalou růstovou energii.
Já nejčastěji jím alfa alfa, pak miluji klíčky hrášku,
a občas si udělám mungo fazolky. 🙂
Avšak nej nej jsou souladné myšlenky o těle.
A ty jsou…tělo má vše proto, aby tvořilo dokonalost.
Má veškerou energii, veškeré látky, a nekonečné schopnosti
tvořit to, co chceme.
Buňky těla umí žádat, umí přijímat vše, oč žádají,
a naším úkolem je jim nepřekážet nesouladnými myšlenkami
a rozladěnými emocemi a nedůvěrou. 🙂 🙂 🙂
Rastislav Rapko
Ďakujem za obsiahly a kvalitný komentár 👍🙂❤️. Mám to podobne, možno aj preto, že sledujem videa na youtube The Healthy Life a skúšam na sebe, čo sa môjmu telu páči a s čím rezonuje. Ja som na raw stravu prechádzal už pred 13-timi rokmi, no nebol som na tú zmenu dobre pripravený 🙂, takže som bol ako na hojdačke 😁. Teraz to prišlo na podnet môjho tela a cítim sa veľmi dobre. Jem len 2x denne, okolo 11:00 a večer medzi šiestou a siedmou. Prvé jedlo mám mix ovocia a zeleniny a orieškov, večeru tvoria šaláty. Pijem len vodu z prameňa, občas s medom a citrónom. Nebolo ľahké nabehnúť na raw stravu, no cítim sa výborne, to more energie je doslova neuveriteľné 😉.
Maia
RASTISLAVE
to je úžasné! 🙂 🙂
Máš to hezky nastavené.
A přesně, ta energie, ta lehkost,
ty vytříbené smysly, myšlení, atd. 🙂 🙂 🙂
Jako žena mohu popsat ještě další bonusy,
ale myslím si,
že i muži mají radost,
když jim obličej a tělo zkrásní. 🙂 🙂 🙂
Radka
Milá Maio, děkuji za tento článek!
Souzním s ním, ač moje cesta je jiná. Před asi 12-13 lety jsem patřila k těm, kteří se na cestu raw vydali nadšeně. Bylo to úplné raw hnutí!😅 Přivedla mě k tomu moje dcera, která přestala jíst maso ve svých 12 letech a už velmi dlouho je veganka a její vnitřní nastavení je, že to tak zůstane – jsou tam především etické důvody a k masu má odpor.
Můj důvod byl zdravotní, i když jsem pak viděla i nějaké dokumenty atd.
Ve svém dětství jsem byla skoro na práně, jíst jsem nepotřebovala, ale rodina se o mně logicky bála, takže mě do jídla nutili. Byla jsem navíc velmi hubená a začala jsem být i často nemocná, ale to nejspíš přišlo s tím nucením do jídla a také přišel zvyk jíst mnoho sladkostí a tím závislost na sladkém. Mnoho věcí samozřejmě souvisí i s tím, co se kolem dítěte odehrává…
Na raw jsem byla skoro 6let. Byla jsem si jistá, že to tak bude navždy. Šla jsem do toho s rozhodnutím, že je to pro mě to pravé. Dělala jsem kurzy, přednášky, raw pobyty, knížky…Byla jsem velmi tvořivá a bavilo mě to…😍
Mělo to ale postupně drobný zádrhel, který se docela zvětšoval- doma jsem měla a stále mám muže, který má velmi rád dobré jídlo, klasické vařené, pečené, grilované, hodně masa… Zpočátku jsem se ho snažila přesvědčit, marně. Mým úspěchem je, že už má celkem rád zeleninu, naučil se snídat ovesnou kaši a někdy sní i bezmasé jídlo. 😅 A ono je to pak těžší, nebo začne být.
Na Fb jsem si u tohoto článku přečetla v jednom komentáři, že ten, kdo se vrátil k masu z raw, tak se mu v těle produkuje agresivita…No, já jsem z největší české raw FB skupiny odešla právě proto, že se tam začala projevovat velká agresivita a toxicita právě u lidí , kteří se prohlašovali za nejsvětější raw. Byla jsem z toho tehdy velmi rozčarovaná…
Takže po 6 letech v období po mém těžkém úrazu lokte, po roce šílených bolestí a psychického vyčerpání z toho jsem postupně začala jíst běžně. (Ono mé běžně není stejné, jako jiné běžně, ale to je jedno… )
V té době jsem navíc procházela velmi špatnými pocity ze svého selhání. Jak to, že jsem to nezvládla, navíc, když jsem to učila i další lidi… Nevzpomínám na to ráda, takže na to nevzpomínám…🥰
Skoro dva roky mi trvalo, než jsem znovu začala jíst zeleninu, protože jsem k ní měla absolutní odpor. Závislost na sladkém se projevila v plné síle a masa jsem se nemohla dojíst. Kromě toho jsem dělala možné i nemožné, abych našla sama sebe a věděla jsem a vím, že k raw se nevrátím.
Vím o dvou známých, kterým raw hodně pokazilo zdraví a dostávají se z toho velmi dlouhou dobu. Já nevím, proč to někomu dělá dobře a jinému naopak. Jsme zkrátka každý jiný a každý jsme si nejspíš vybrali tady něco prožít. A závislost na vařeném jídle (nebo jakkoli tepelně upraveném), závislost na sladkém je velmi propojená s psychikou a dalšími věcmi, které na denní bázi zažíváme. Bohužel jsem vedeni k tomu, že když něco nezvládneme, je to pak naše osobní selhání a tím se dostáváme do kolotoče…
Jsi pro mě, Maio, velkou inspirací v tom, jak velké věci je možné si tvořit jen svým rozhodnutím. Díky Tobě jsem si uvědomila, jak moc mám svůj život ve svých rukou. Přestala jsem být obětí… Ale některé věci prostě nedokážu. Nebo je nedokážu sama. Ale už mě to netrápí. Prostě to přijímám tak, jak to je a užívám si svůj život.
Tvé stránky sleduji od počátku těch prvních. Posunuly mě o kilometry a velmi oceňuji, že jsi vždy dbala na to, abys byla inspirací, ne guru.
Děkuji!!! Mám Tě ráda!!!💖💖💖
A děkuji všem, kdo se zapojují a píší své úžasné příspěvky! 💖💖💖
Maia
RADKO
moc děkuji za tak podrobný příspěvek. 🙂 🙂 🙂
Velmi zajímavé čtení.
Tvou raw kuchařku mám doma. 🙂 🙂 🙂
Moc hezky udělaná
a pamatuji si i ten křest s Jardou Duškem. 🙂
Ohledně toho tématu RAW,
já vím, a i o tom píše ve vsých knihách Markus Rothkranc,
že takové ty chutné raw věci,
jako dortíky, pizzy, karbenátky, knedlíky s omáčkami,
hromada ořechových zálivek, ořechy dohromady s ovocem,
spousta kešu a pod. prostě zdravé nejsou.
A tito raw pojídači nevypadají zdravě,
protože to velké množství olejů, ořechů je velmi zatěžující pro játra.
Také mnoho ingrediencí v raw stravě ve skutečnosti není raw,
sojovka, lahůdkové droždí
a také mnoho ořechů- a to hlavně kešu,
nejsou raw.
Ty raw kešu stojí dnes hodně velký balík.
Mnoho raw lidí také dává do svého jídelníčku věci, které raw nejsou-
jako vařené obiloviny, mozarelu a mnoho dalšího.
Pak také ty kombinace,
které v těle kvasí a zatěžují játra stejně jako alkohol.
Proto ta agresevita v komunitě raw.
Agresivita vychází vždy ze zatížených jater. 😉
Proto, i přes to,
že mám doma mnoho raw kuchařek,
vůbec je nepoužívám.
Jím velmi, velmi jednoduše,
sama na sobě jsem si vyzkoušela,
jak některé kombinace u mně vedly i k tomu,
že jsem se poblila,
i když to vše bylo 100% raw a velmi dobré. 🙂 🙂
A tak si na to již delší dobu dávám velký pozor.
Jednoduchost je nejlepší.
Proto je důležité vědět,
že ne vše raw je skutečné raw
a ne všechny způsoby raw jezení
jsou podporující zdraví a krásu.
Píši to ani ne tak pro Tebe,
protože Ty to určitě víš,
ale hlavně pro někoho,
kdo bude toto vlákno číst,
jako dobrou informaci pro začátek.
A Ty jsi mne krásně inspirovala. 🙂 🙂 🙂
A na závěr,
ano, přesně jak píšeš,
ty výčitky, že v něčem selháváme,
ty jsou nejhorší.
A opravdu nás mohou tyto myšlenky ve vývoji zabrzdit na delší dobu.
proto je tak moc důležitá SEBELÁSKA,
která neví, co jsou výčitky,
neví, co je pocit viny, hněv, lítost apod.
Vždy je nejlepší začít v tomto bodě,
a věnovat si tu nejlepší péči
a hlavně na poli myšlenek. 🙂 🙂
Hana
Milá Maio, tato informace je velmi užitečná. Už jsem k tomu též dospěla, že i na raw stravě se dá tělo zatížit. Mandlové mléko miluju. A připojuji se k Radce, napsala to i za mne. Také jsem ráda, že nejsi guru, ale inspirace. Je dobře, že jsi se zrodila v této době do tohoto světa, hodně nám to pomáhá, i když víme, že stejně práci na sobě musíme udělat sami. Ale získáváme zde povzbuzení, ne odsouzení. Stejně jako Radka i já také nechci vzpomínat na svá selhání, ale díky nim jsem tam, kde jsem. A dobré to je. 🙂 Díky Radko i Tobě. 🙂
Radka
Hanko, děkuji! Vnímám to ne jako selhání, ale posuny. 🥰
Maia
HANI
to e pro mě to nejmilejší číst,
že nejsem rpo vás guru, ale inspirace. 🙂 🙂
Děkuji
A povzbuzuji vás moc ráda,
vždyť jste moje rodina. 🙂 🙂 🙂
Radka
Maio, děkuji Ti za Tvou zpětnou vazbu! 💖💖💖Potřebovala jsem to ze sebe takto dostat. 🥰
Maia
RADKO
vše je v pořádku. 🙂
Všechno děláš dobře.
Jsi Zdrojem milovaná
a podporovaná.
Všechno, co chceš, Ti jde stále lépe a snadněji.
A Tvé tělo na tuto lehkost
okamžitě reaguje. 🙂 🙂 🙂
Maia
Ještě jsem si vzpoměla na jeden tip ohledně jednoduchého RAW.
Dnes jsem měla k obědu
mandlové mléko z raw mandlí.
Mandle na pár hodin namočím,
pak rozmixuji s vodou
a přecedím přes jemné sítko.
Do tohoto mléka dávám lžičku spirulíny,
pár zrnek mořské nebo himalájské soli,
ceylonskou skořici
a syrový med.
Chutná to jako pistáciová zmrzka.
Ta pěna, která je napovrchu, je lahodná.
Dá se do toho dát i trochu dřeně z vanilkového lusku,
a to je pak úchvatné.
Ale s vanilkou to nedělám moc často.
Stačí mi jen ta jemnost spirulíny a skořice. 🙂
Tea
Milí, velmi oceňuji Vaše komentáře, sdílení… a Maio, samozřejmě díky a vytvoření tohoto prostoru a odevzdalní svého poznání.
Já se v jídle popravdě pořád trochu plácám. Teďka mě napadlo, že bych mohla slovo jídlo zaměnit za slovo sebelaska a sebepřijetí a hned je jasné, o čem jidlo svědčí, že je ukazatelem, zhmotněním našich myšlenek o sobě, našeho přístupu k sobě sama.
Přicházím stále více na to, že makrobiotická strava, v níž jsem našla během uplynulých 15 let mnoho inspirace a možnosti opečovávání svého těla a duše, mě už nedokáže nadále vyživovat a neslouží mi. Už mi celý ten systém „lezl krkem“… možná spíš jídlo jako takové. Po době, kdy
Jsem byla oddaná makrobiotice (s častým odklonem k cukru), jsem postupně docházela do fáze, že je mi nejlépe když nejím, ale když zacnu, neumím přestat. Potad se to vyvíjí… prožila jsem i pránické pobyty s Ivankou Dolinskou a cítím volání mé duše po vesmírné zdrojové energii bez potřeby jídla, ale stejně mě po údobích bez jídla nebo s minimem jídla přepadají stavy neovladatelných chutí a přejídání se… sebeobviňování a psychické bolesti. Vlastně i fyzické.
Moc mě posiluje, inspiruje a směruje k sobě Vaše souladná podpora, zkušenosti. Děkuji za ně. Vím, že je to součást mojí cesty. Že je to komunikace mého těla se mnou. Že jsem v procesu, jemuž mohu plně důvěřovat, že jsem i tak v pořádku.
Ale chtěla jsem se vám s tím svěřit, zvědomit se v tomto láskyplném prostoru s dovolit si přijímat vaši inspiraci nebo zkušenosti. S Láskou Tea
Maia
TEA
moc děkuji za důvěru
a za krásný příspěvek.
Je super, že jsi měla možnost být na pobytu s Ivankou.
Ta energie musela být určitě úžasná. 🙂
I když jsem na raw,
tak i v tomto stylu jezení
jsem v procesu vylaďování
a vím, jak si člověk musí některé věci vícekrát zopakovat,
než v hloubi sobě dojde k silnému poznání a silnému rozhodnutí.
Jak je důležtié si velmi připomínat, kdo jsem,
jak moc velkou sebelásku chci vůči sobě produkovat,
jak se chci cítit a pod.
A také vědět, co tím získám,
když se budu milovat na maximum
a stanu se vědomá v každém svém kroku a to včetně toho,
co a kolik toho budu jíst. 😉
Vědět, že vše je v pořádku,
zastavit myšlenky na kritiku
a více se věnovat myšlenkám na ocenění sebe sama,
a jednoho dne zjistíš,
že věci k jídlu, které poskytovaly to správné naplnění,
najednou přestanou chutnat. 🙂 😉
Tea
Maio,
o raw toho zatím moc nevím, četla jsem Radky knížku (moc hezká, Rady…), ale kuchařky a návody mě teď moc nelákají, je mnoho protichůdbych informací v prostoru, ladím se nyní především na sebe a inspiruji se tím nejsouladnějším zdrojem – tedy Zdrojem a těmi, kteří jsou blízko (Zdroji) a neznám lepší místo než toto… a setkání s pránickou rodinou u Ivanky. Takže cítím postupné prelaďování se na stále menší potřebu jídla…
Pro makrobiotiku je raw něco jako sprosté slovo, takže jsem dřív přejímala spoustu přesvědčení, která nyní mohu s láskou a úsměvem od-pouštět. A bavit se. Odchází mi chuť na vše vařené, odchází mi chuť se plnit ci preplňovat hmotou – jídlem, nejvíc mě láká ovoce nebo něco čerstvého. Začínám se smoothie… takže dekuji zabučevši inspirace, ale chci se zeptat, co kvašená zelenina, pickles, kvašené zelí – nezaznamenala jsem, že bys o nich od psala, jíš je? Nepatří do raw?
A sušené ovoce používáš v nějaké formě?
Samozřejmě uvítám i postřehy a zkušenosti vás všech, milí 🫶🏻
Maia
TEA
usmívám se jak čtu, že raw je makrobiotiku sprosté slovo.
Je to tak…před raw jsem několik let jedla makrobiotiku
a dokonce jsem vařila i meloun. 🙂 🙂 🙂 .
A pak jsem rovnýma nohama na podzim skočila do raw.
To byl pěkný nářez na moje stará přesvědčení. 🙂 🙂 🙂
Jenomže, to co jsem ze dne na den viděla na obličeji
prostě nešlo nevidět.
To bylo jako když rozkvétá květina. 🙂
Co se týká pikles,
ze začátku jsem ho občas dělala, takové to rychlé,
ale postupem času jsem přestala mít potřebu.
Jakoby mi to začalo vadit.
Prostě jsem ze vnitř cítila takový divný pocit.
Stejně jako když jsem si párkrát dělala tzv. jogurt z kešu,
tak mě to od tohoto odvedlo.
Jedinné co používám pravidelně,
je syrový jablečný ocet,
který si dávám do salátu dohromady s citronem.
Teď nedávno jsem se dozvěděla,
že všechna ta probiotika
ve skutečnosti uvnitř vytváří chaos
a tělo to nakonec vše vyloučí.
Ty naše bakterie unvitř s tím bojují a nechtějí to pustit mezi sebe.
Takže nejlepší je jíst prebiotika- tedy jídlo pro naše vnitřní bakterie.
Sušené ovoce již teď dlouhodobě nejím,
ale z počátku jsem občas jedla sušené meruňky.
V současné době více a více preferuji jednoduchost.
Ovoce jím mnohem méně,
než jsem jedla během přechodu z makrobiotiky.
Také se nacházím ve fázi ubírání množství jídla,
takže teď střídám nějaké dny v týdnu,
kdy jím jen večeři-salát s avokádem, nebo drceným lněným semínkem (spíše rozdrtím svůj lněný chlebík),
a někdy mám den,
kdy si dám k večeři jen trochu medu, nebo vodu-citron-med.
Je to o pocitech,
a tu lehkost a to co pak vidím i v zrcadle,
toho chci prostě více a více.
Určitě víš, o čem píši. 🙂 🙂 🙂