Transformace,  Zdraví a Krása

POSTOJ JE ZÁKLADEM VŠEHO!

Náš jazyk je velmi bohatý. Čeština je velmi často mnohoznačná a také to má zhusta svůj význam. Pokud řekneme slovo postoj, můžeme hovořit o postoji těla, ale také o našem duchovním či mentálním postoji. Když se nad tím zamyslíte, pochopíte, že tyto věci spolu velmi úzce souvisí a jsou pro náš život velmi důležité. 

Jsou lidé, kteří prošli velmi těžkým úrazem či nějakou nemocí, nebo jakoukoliv událostí, která je svým způsobem trvale, či jen dočasně znevýhodnila oproti všem ostatním, tzv. zdravým lidem. Když slyšíme a čteme jejich příběhy, jsme dojatí, říkáme si, to jsou přece hrdinové a asi každý člověk, který se o někom takovém dozví a sezná jeho příběh, pošle k dotyčnému veliké uznání. 

My ale můžeme být hrdiny svého života, stejně jako oni a nepotřebujeme zažívat těžká traumata. Vlastně jsme schopni jim předcházet. Když je náš postoj totiž nesprávný, míním ten fyzický, tak si zakládáme na chronické problémy, degenerativní změny v obličeji, v páteři a celém těle.

A nejen to, naše tělo utváří chemické látky, které mění naše mentální postoje, tvoří únavu v našem těle a nepozornost. Odtud je jen krok k tomu, abychom skokově či nenápadně vykročili na cestu určitého poškození našeho života. Fyzicky našeho těla, nebo vytvořením hmotného nedostatku, špatného vztahu, našich neúspěchů. 

Proto je velmi důležité pochopit to a začít měnit svůj fyzický postoj těla tak, abychom se dostali zpět, do ideální polohy celého těla. 

To, co zde nyní popíši, je tak trochu můj vlastní coming out, protože můj postoj nebyl dlouhá léta vůbec ideální a nyní na něm pracuji. 

Od mala jsem byl vždy štíhlý, neměl jsem vlastně žádné vážné problémy a vše mi šlo celkem lehce. Jsou tam některé zádrhely, ale pro potřeby tohoto článku je podstatné, že jsem nějakým řízením událostí neměl nikdy moc rád sport a jak jsem procházel životem dost lehce, ani má vůle nebyla velmi vysoká. Odtud byl již jen krok k tomu, že jsem si po celá léta, třeba 20–30 let hověl ve svém těle a vypadal přitom stále dobře. Teprve poslední dobou, po našem uzavření v bláznivé době Covidu, jsem začal pozorovat některé drobné změny, a navíc si má žena Maia všimla, jak sedím zhrouceně, nedržím rovnou páteř a hlava mi klesá s krkem dopředu jak horní část pouliční lampy. Maia mnohokrát publikovala důsledky, které toto má, tak se nebudu věnovat detailnímu vysvětlení toho, co se děje v těle. 

Mluvím o tom, protože dostáváme občas dotazy, jak přesně by měl člověk pracovat se svým tělem, aby to napravil. Proto zde uvádím určitý postup či popis jednotlivých částí těla, jak se chovají a jak to cítím já. Je to má zkušenost. Nejsem vůbec na konci cesty před vítězným momentem.  Je to má cesta. Ale vím, že vy můžete začít v jakémkoliv věku a důležité je jen to, že opravdu chcete. 

Jedna ze základních věcí, kterou je dobré začít, je posílení svalů na těle, zvláště v oblasti břicha a zad, zejména v dolní části, proti břišní stěně. Na našich stránkách je několik odkazů na kluky na YT, kde učí různá cvičení, k tomu vhodná. 

Náš jazyk je napojený na celý systém svalů, které jdou až do chodidel. Vše, co je na tento systém napojené a není dost silné samo o sobě, vlivem dlouhodobého zanedbávání a zvyků, působí na tento fakticky vertikální systém tak, že jej táhne směrem gravitace. Tedy dolů, do Země, do hrobu. Je to pomalá destrukce těla, která plně odpovídá hlavnímu proudu informací o „povinném stárnutí“. 

Proto změna návyků držení zatažených břišních svalů, které nám podpírají bránici a udržují všechny okolní orgány nad a pod ní ve správné poloze, má za následek to, že se jazyk na horním patře drží snadno a není to utrpení. A opačně, pokud máte povolené zádové svaly a břišní stěnu, dochází k hroucení celého trupu, sedíte či stojíte jak buchta, s vyvaleným břichem dopředu, záda se vám ohnou a vy nejste vůbec schopní dostat jazyk do správné polohy, natož jej tam dlouhodobě udržet. 

Podobně na to má vliv stání. Pokud stojíte s nohama téměř u sebe, chodily rovnoběžně (paty u sebe), pak máte jistě i svaly na lýtkách a stehnech v takovém postavení, že jsou rotované lehce dovnitř, kolena to vede mírně k sobě, narovnává to nohy do krásnějšího postoje, a ne do O a svaly na hýždích jsou pevné.

Dokonalý postoj hlavy a páteře = silné spojení s proudem Života

Vše v dolní části těla tak tvoří pevný a zdravý základ celé stavby těla a tím vzpřímeného postoje. 

Tímto se vám podaří celkem snadno dosáhnout narovnání páteře tak, že vrchol lebky – temeno hlavy – nejvyšší bod na lebce směřuje přímo vzhůru, nikoliv dozadu, brada je zastrčená, nikoliv čnící vpřed. Také ohryzek se stává méně viditelný. Vaše tělo tak maximalizuje svou výšku, vaše ramena lehce tlačíte dolů, bez toho, abyste svíraly vzadu lopatky, jak prvňák na tělocviku. Cítíte pevnost a klid v celém těle.

Opět zde zjistíte, jak se jazyk dostává snadno do správné polohy na horním zadním měkkém patře. Tato zadní pozice uzavírá těsně a neprodyšně ústní dutinu. Zuby spočívají na sobě ve skusu, stoličky na stoličkách, bez velkého tlaku, ale pevně. Nosní prostor se vám pak otevře a zcela uvolní k čistému dýchání. Na rtech a tváři máte lehký úsměv, koutky vám to jakoby táhne trochu vzhůru a místo podkovy dolů máte příjemný úsměv, kterým obdarováváte své okolí. Uvnitř pocítíte laskavost a harmonii. 

Při tomto způsobu dýchání nosem se vám generuje a do těla vchází oxid dusný. 

Doporučuji vám při dýchání, občas spočinout svou myslí v dolních třech čakrách, „nadechovat“ vědomě tudy, sevřít svalově tuto část těla a posílat dech při dýchání nosem do horní, korunní čakry a ven temenem hlavy, tím nejvyšším bodem.

Toto okysličení nejvyšší čakry v těle pomáhá při stresu a celkem brzy jej buď odstraní, nebo významně sníží.

Tím zase vylepšujete svůj chemický stav těla. 

Stále tak dokola všechno souvisí se vším a v našem těle to platí úplně nejvíce. 

Přeji vám, každému, kdo se rozhodnete k nápravě svého postoje, aby se vám dařilo, držte se pevně své touhy chtít to změnit, rozhodněte se a vytrvejte. Stojí to za to. 

Jsem vděčný za každý kousek svého vylepšení. I já jsem na cestě a vím, jaké to je vracet se někdy na začátek nebo o pár kroků zpět. 

Chce to vědomí, co největší vědomí, které si udržujete po celý den. 

Nemáte na to čas? 

Ano vím, já také ne. 

Víte, jak to pak vypadá? 

Místo myšlenek na postoj a na to co chcete, díky těm chemickým procesům ve vašem těle, se dostáváte do stavu, kdy dáváte pozornost tomu, co vás štve. Problémům svým i společenským. 

Zeptejte se tedy sami sebe, jestli tyto problémy jsou tím, co chcete žít a vtahovat do svého života?

NE? 

Pak tomu nedávejte pozornost a raději se věnujte postoji těla. 

On se do toho pak vejde lépe i okamžik, kdy začnete myslet na to, co skutečně chcete mít ve svém životě. 

Radost, pohodu, hojnost. Život plný slunce a lásky. 

To vám velmi přeji, všem. 

Váš Gabriel 

Text: Gabriel, Fotografie: Maia Špačková

4 komentářů

Přidat komentář