ABRAHAM: Jak být/nebýt učitelem

….a lidé se začnou ptát.

A když se zeptají až teprve když se zeptají,

je dobré jim začít vyprávět to, co víte.

Většina lidí,

kteří jsou na tom jako vy,

a mají zkušenosti podobné takovým,

jaké jste zde popsala,

dělají vlastně něco,

co nikdy nefunguje.

Sladíte se sama se sebou, a pak si všimnete,

že s jejich životem je něco špatně

a začnete hledat,

jak je dostat k tomu,

aby si přečetli tu a tu knížku,

poslechli to a to CD…

a oni pak vycítí,

že tu něco smrdí…

Protože oni cítí to, co vyzařujete,

i když to nedáte do slov.

To, co vás slyší říkat je:

“Vidím, že v tvém životě je něco špatně,

tak proč nezkusíš toto,

a nenapravíš svůj život.”

A oni se tomu začnou bránit,

protože chtějí, aby jejich život fungoval

a dokonce i ve vaší dobře míněné snaze jim pomoci,

tak se zaměřujete na to,

že jejich život nefunguje.

Takže to nejlepší,

co můžete pro kohokoliv udělat je,

prostě jen jít svým vlastním silným příkladem

a cítit se tak dobře,

jak jen můžete.

A občas se spolu pobavte,

když váš kamarád řekne něco negativního,

nebo něco nechápe nebo něco s čím nevychází,

tak jen mu láskyplně a s úsměvem třeba řekněte:

jestli by ti to nevadilo,

tak bych zkusila,

jestli to nebude fungovat alespoň pro mě

a nikdy nevíš,

třeba když s tím budu v souladu,

tak to něco přinese i tobě.

Jen buďte hraví.

Pokaždé, když se snažíte odpovědět na otázku,

na kterou se vás nikdo neptal,

tak je to jako když tlačíte nudle

(je to asi americký idiom-pushing noodle),

sdělujete někomu informace, o které nežádal

– a to není nikdy dobrý nápad.

Je ještě jedna velmi důležitá věc,

kterou vám opravdu chceme říci.

Netýká se pouze vašich příbuzných nebo kamarádů,

ale i pár dalších lidí, které znáte.

Zacházejí se svým životem, tak jak umí.

Když s námi Eshter začala mít kontakt, tak viděla,

že její rodiče by z toho mohli mít obrovský užitek.

Ale zároveň také viděla,

že je velmi nepravděpodobné,

že k tomuto pochopení také přijdou.

A všechno, co se pokoušela moudře prezentovat,

bylo jimi odmítnuto.

Cítili takzvaně, že tu něco smrdí.

A Esther si tenkrát všimla,

že čím víc se snaží pomoci,

tak tím víc to dělá horší.

Takže udělala krok zpět

a začala se zaměřovat na to, co dělají,

co způsobuje,

že jejich život funguje, tak jako, že funguje.

A i když bylo milión věcí,

které Esther viděla a mohli by se zlepšit,

tak přijala,

že jdou po své vlastní cestě.

A přestala činit sama sebe nešťastnou kvůli věcem,

které by mohli jejich životy obrovsky zlepšit.

A vstoupili do velmi příjemného vzájemného vztahu,

kde Esther s nimi nikdy nemluvila o tom,

co bylo důležité pro ni.

Ale bylo tolik ostatních lidí,

se kterými mohla sdílet své zkušenosti.

Nemá smysl chtít po někom,

aby chtěl něco, co jasně nevidí.

A ta nejpodstatnější zpráva pro tuto místnost plnou učitelů, je,

že musíte nechat lidi, tam kde jsou

a dělat to nejlepší co umíte vy,

abyste se sami uvedli do souladu se Zdrojem

a zářili tímto jasným Světlem

a oni, až budou připraveni,

tak přijdou

a vy rozpoznáte,

že jsou tomu otevřeni.

A tak,

jak jsme někomu včera říkali,

aby jedl, pouze když je otočen po Proudu,

tak říkáme vám:

Snažte se někomu pomoci,

pouze když jste otočeni po Proudu

(když jste v souladu se Zdrojem).

Povzbuzujte ostatní,

pouze když jste čelem po Proudu.

A jen se ujistěte,

že žijete to,

co víte

a jakákoliv inspirace,

která k vám v těchto momentech přijde,

bude ta pravá.

Zdroj: Abraham Hicks (Esther a Jerry Hicks)

Překlad + fotografie: Maia Špačková