click map ZDRAVÍ PŘÍRODA DUCHOVNÍ ROZVOJ A TVOŘENÍ TRANSFORMACE CHANNELING FILMY A VIDEO

JAK TO CÍTÍM JÁ – TELEVIZE- prostředek kontroly naší frekvence

 

Již se blížím k ročnímu výročí mého nejdůležitějšího životního rozhodnutí a tím je – vyhození všech televizí z našeho domova.

I přes to, že jsem dávno roky před tím věděla o faktu, jak televize manipuluje s naší myslí a jak určuje trávení našeho času a okrádá nás o kreativitu a o vlastní úsudek, nakonec to byla úplně jiná informace, která mě ze dne na den přinutila televizi vypnout ze sítě a následně věnovat těm, kterým udělá radost…

Jistě vás bude zajímat, která slova mně takto obrátila život?

Tak to si nechám nakonec tohoto článku.

 

Nejdříve začneme věcmi, které jsou víceméně dostupné a svým způsobem v laboratořích i prověřené.

 

Jakmile je televize zapnutá, celá levá strana mozku má tendenci upadat do hladiny Alfa. Tato hladina má spojení s úrovní, ve které se nacházíme v meditativním stavu nebo při usínání. Co tento fakt znamená?

Jenom skutečnost, že do sebe vpouštíme všechny informace a to hluboko do podvědomí, aniž bychom si toho byli vědomi a měli možnost tyto informace nějakým způsobem kriticky zhodnotit.

Překreslovací frekvence televize v lidech navozuje hypnotický stav a tato frekvence souvisí s tím, jakou rychlostí se obnovuje obraz, což činí 50 až 60 krát za vteřinu.

 

Existuje výzkumný program DARPA, který je dotován US armádou a ten si klade za cíl vyvinout překreslovací frekvenci tak, aby mohla být kdykoliv vpuštěna do televizního vysílání pro navození hypnotického stavu určité části populace.

Ani nebudu klást otázku, co znamená určitá část populace.

 

Takže, zde máme jedno pěkné vysvětlení toho, proč mnozí, když přijdou večer z práce, se těší, jak si sednou k televizi s něčím dobrým na talíři a během kraťoučké chvilky cítí obrovskou úlevu a zklidnění své nervové soustavy. A běda, že vás bude chtít někdo z tohoto meditativního stavu vytrhnout, třeba takové dotěrné dítě, které zrovna v tu chvíli něco potřebuje. Nebo manželka, pobíhající po kuchyni, která v tu chvíli potřebuje nabrousit nůž.

 

Stejně tak všichni znáte ten pocit, kdy nakonec na TV jen tupě zíráte a ve skutečnosti ani moc nevíte, co se v ní děje. To je také častý argument těch, kteří sice do obrazovky koukají každý den, ale sami veřejně tvrdí, že ji vlastně ani nepotřebují, protože u ní stejně jenom spí. Ano, oni spí a myslí si, že jsou mimo HRU. Jenomže jejich podvědomá mysl je zapojena mnohem více, než si umějí představit.

 

A copak naše podvědomá mysl skrze tuto nevinnou bedničku konzumuje?

Skrze všechny reklamy, televizní noviny a dokonce i mnohé nevinně vypadající filmy či dokumenty, nám podsouvají společenský světonázor a systém hodnot. Televize je v dnešní době nejdůležitější zdroj pro tvorbu názorů lidí a současně s tím je velkou magickou silou „tvorby reality“ celé společnosti, skrze „emotivní energii“, která je před televizními obrazovkami uvolňována nekontrolovatelnou silou.

 

 

Kdo se trošku zaobírá hermetickou vědou, nebo se snaží pochopit vesmírné zákony z jiných zdrojů, velmi dobře chápe, co je tou tvořivou silou.

ANO, jsou to naše lidské „emoce“, jedna z nejcennějších věcí v universu.

Když se tato síla před lidmi „skryje“ tak, že na ni zapomenou a poté se vytvoří fígle, jak tuto sílu kontrolovat a udávat jí směr, pak je možné na této planetě realizovat cokoliv.

A když se před televizi v jednu chvíli usadí obrovské množství „mocných bohů“, jež na svou sílu zapomněli a jejich emoce se jim doslova uloví a nasměrují, pak ten, jemuž se této „emoční tvořivé síly“ nedostává, přebírá kontrolu nad těmito lidskými = božskými bytostmi.

 

Fyzikální způsob, jakým televize ovlivňuje mozek je také perfektním prostředkem pro propagandu určitých požadovaných typů informací.

Oči rostou přímo, jako stonek, z mozku. Tím pádem oči perfektně zajišťují tok informací přímo, do posvátných míst mozku. Zářivé světlo a frekvenční blikání TV způsobí, že mozek se dostane do hladiny Alfa až Théta, ve které jsou vyšší kritické funkce mozku vypnuty.

 

Kdo zná Silvovu metodu kontroly mysli, velmi dobře ví, co tato slova znamenají. To, co se dostane hluboko do vašeho podvědomí, vás pak nevědomě ovlivňuje jak tím, co si vybíráte za zboží, či máte chuť na určité typy potravin, nebo tím, jak reagujete na lidi, kteří mají jiný názor než ten oficiálně propagovaný. Když se k tomu připojí emocionální reakce typu: „Hajzlové, kradou. Zase ti šmejdi, zdražili elektřinu. Už tu vládu postřílejte atd…“ pak je vaše tvořivá energie směrována tam, kde má způsobit chaos a zmatek pro ještě větší uvěznění lidských bytostí.

 

Další z velmi důležitých věcí, které vám každodenně televize programuje, je váš věk dožití. Podsouvá vám, kdy máte začít mít první vrásky, ve kterém věku máte mít problémy s impotencí či inkontinencí, kdy máte dát informace organismu pro rychlé zchátrání pomocí „penzijního připojištění“ atd. Možná to zní na první pohled směšně, ale tyto podprahové informace spouštějí podvědomé pochody a pokud nemáte vyvinutou schopnost komunikace se svou DNA, vaše tělo na tyto informace doopravdy reaguje.

Ba co víc, televize je mnohem vynalézavější…

 

Již po 30 vteřinách sledování TV začíná mozek produkovat vlny Alfa, a celá levá strana a všechny její schopnosti jsou vypnuté. Tento stav je podobný lehké hypnóze, která se používá pro „sugestivní terapii“.

Současně se vlivem zářivého světla ve vašem těle uvolňují endorfiny, které jsou strukturou stejné jako opium a jeho deriváty (morfin, kodein, heroin, atd.) Činnosti, které napomáhají vyplavovat endorfiny do krve, jsou pro tělo návykové. A proto lidé, kteří delší dobu nemohou sledovat televizi, zažívají abstinenční příznaky – třeba deprese, jsou podráždění, úzkostní, frustrovaní…

Protože sledování televize otupuje levou hemisféru, jsou účinky TV zhoubné pro děti do 2 let, jelikož to má velmi negativní vliv na dětský vývoj jako chybějící motorické dovednosti, řeč, hloubkové vidění, sluch, neschopnost se soustředit, schopnost číst a vnímat text atd…

 

A teď se vrátím k informaci, která mě jako jediná donutila vyhodit televize.

Tato informace se v tuto chvíli nedá jakkoliv vědecky doložit, protože o ní mnoho lidí neví ani z oboru. Souvisí to více méně s utajovanou skutečností, že naše frekvence je po dlouhá tisíciletí odváděna a před námi tajena.

Řekněme, že tyto bytosti můžeme nazvat Bohy a tito Bohové si vznesli právo na to, co jsme my přestali používat a vzdali se toho.

Tímto pokladem je naše tvořivá energie.

 

Kdysi dávno k tomuto účelu odvádění naší energie sloužily „kostely“ – kostel =akumulátor, kříž = anténa.

Dnes k tomuto účelu byla zneužita televize.

Bez tohoto zásahu, by mohla tato milá bedýnka sloužit i k dobrým účelům – takové dokumentární pořady o přírodě jsou svou náplní velmi poučné a přívětivé.

Pokud je ale televize používaná na kontrolu naší frekvence, pak se nevinný pohled na krásu přírody stává součástí tisícileté HRY o vaší tvořivou energii. Mimochodem, tato kontrola frekvence je součástí i rádia. Počítače jsou v tuto chvíli nejbezpečnější zařízení, dokud v nich nebude zabudována televize, což se poslední dobou stává stále více módní.

 

Tato kontrola frekvence, která vám nedovoluje plně se uvědomit a vyvinout ve svobodné bytosti, je neustále v provozu, i když se na televizi nedíváte. Vaše TV musí být vypnuta úplně ze sítě.

A ve chvíli, kdy si toto uvědomíte, zjistíte, že není důvod ponechávat si televizi jako těžítko doma.

Tato frekvence do vás implantuje nemoci, myšlenkové vzorce a kontroluje a směruje vaše emoce.

Proč se tak děje?

Naše vědomí vysílá elektromagnetické frekvence. Ty se dají určitým způsobem měnit tak, aby vibrovaly  a vytvářely potravu. Tak jak můžeme sníst zeleninu různými způsoby, tak může být i snědeno naše vědomí.

 

Když se jednoho dne rozhodnete, a já nesmírně děkuji Barbaře Marciniak za tyto informace z jejích knih, dostanete se na novou kolej vašeho života.

Pak lidé shledávají, že se během roku jejich život, zdraví i finanční situace zcela změnila k dobrému.

I já to mohu už skoro po roce potvrdit. Jenom díky tomuto kroku jsem vytvořila tyto stránky a s nimi mnoho dalších činů, které mě ve vývoji dostávají o spirálu výše.

 

 

Když přijdu někam, kde mají televizi puštěnou, velmi intenzivně vnímám falešný zvuk a zvláštní vycházející frekvenci, která tento zvuk podmalovává. To samé cítím u rádia.

 

Pokud chcete změnit svůj život a své „záměry uvést do přítomnosti“, aby nezůstávaly jen budoucnosti, pak udělejte tento krok:

VYHOĎTE TELEVIZE

NEPOSLOUCHEJTE RÁDIO

A pokud byste k tomuto kroku měli poslední překážku typu, kvůli dětem to nemohu udělat, pak vězte, že je to ta nejvděčnější VÝMLUVA.

 

Já Jsem Marie

Autor: Marie Špačková

www.jajsem.com

 

28 komentáře k článku JAK TO CÍTÍM JÁ – TELEVIZE- prostředek kontroly naší frekvence

  1. Rybka

    Moooc hezký. Děkuji. Televizi jsem nepoužívala několik let, ale starou malou si pořád ještě držím. tak jednou za 2 měsíce,  když mne někdo upozorní na film, se podívám. Ale máme ji…v prádelně :-)) (máme atyp.1plus1 a prádelna :-)) Naše prehistorické TV je prostě mimo obývané prostory. Televize není společenská ani relaxační a neznalý člověk ji hned nezahlédne. Není vidět. Je to tak důležité. Jakmile je vidět, okamžitě se lidi před ní stahují jak hypnotizovaní i když je vypnutá. Dnes jsou i vypínače ze sítě, prodlužovačky s červeným čudlíkem. Bez tohoto vypnutí nejsem schopná v místnosti s televizí být.
    Zatím ji ale vyhodit nehodlám. Občas se na nějaký film podívám a hlavně se ujistím, že opravdu o nic v té televizi nepřicházíme a zas ji nechám 2 měsíce ladem. To je skoro jako ji nemít zcela.
    V domácnostech, kde TV mají aktivní, cítím velkou změnu. Mají jinou atmosféru doma a nedá se tam mluvit. Televize nějak zabraňuje mluvení. Pokud někde běží, já automaticky nemohu mluvit. A lidi se chtějí se mnou bavit, tak žádám o vypnutí a oni mne nechápou. Taky když televize na návštěvě běží a nebavíme se, zjišťuji, že intuitivně si chci sednout za roh, pryč ze zorného pole…tedy pryč z dosahu TV světla. Prostě jen práce těla…jít pryč.
    Zajímavé.
    Nevím, jestli tu vypojenou bedýnku dám pryč zcela. Některý lidi už bych tím fakt vyděsila. Ujištění, že je někde uskladněná, jim umožňuje víc vnímat, nemají tolik strachů z “divné-alternativní” domácnosti :-))
     

     
    • Ahoj,
      Rybko ten postřeh s tím, že když je puštěná TV nemůžeš mluvit je perfektní…Měli jsme jedny kamarády (rodinu) se kterýma se známe asi tak 25 let. Hodně jsme se scházeli, ohýnky, kytary atd..naše děti spolu vyrůstaly. Asi před 2 lety jsme se u nich přestali cítit dobře. Přijeli jsme na návštěvu a najednou jako bychom si neměli co říct…(Bylo to v době, kdy jsme se začali s manželem hodně měnit, přestávali jsme jíst maso, TV už u nás běžela jen tak 1x týdně a byla vypnutá ze sítě.) U nich hrála TV pořád, jejich malá dcera bez ní nemohla být a rodiče také ne. I když se na ní nedívali, hrála. A my jsme u ní nemohli “mluvit”…ano, je to přesný postřeh…
      Nejen, že jsme cítili tu nepříjemnou energii, která z ní vyzařovala, ale rušila komunikaci mezi námi…Teď když čtu tvůj příspěvek se mi to vybavilo a docvaklo…je to opravdu přístroj na ovládání myslí….a rušení komunikace mezi lidmi..
      Z.

       
  2. Katerina

    TV nemáme už – tý jo – 5 let. Dala jsem ji pryč, protože mi brala čas, který jsem mohla dát svým dětem. Místo TV si společně hrajeme hry a jsme jenom tak prostě spolu aktivně. :-) Posloucháme jenom z CD pohádky a někdy pouštím dětem na DVD pohádku.

     
  3. honza pLanas

    ahoj,
        skvělý článek – většiny informací o škodlivosti nástrojů na rozsévání (nejen) strachu jsem si vědom – zde je však shrnuto vše na jednom místě. hůře jsou na tom ti, jež mají stížené možnosti při volbě mít či nemít tyto nástroje (sdílení bydlení s rodiči, spolubydlícími atp.). za těchto okolností  je dobré mít tyto informace aspoň na paměti a vědomě s nimy pracovat. Otázkou zůstává, jak jsou na tom lidé, kteří bydlí v panelácích, bytovkách, atp. kde jsou stěny jak z papíru? a to už se vůbec nebavím o vyšších patrech, kde je mnohem vyšší frekvence dalšího nežádoucího záření a to z wifi…

     
    • Marie88

      honza pLanas:
      Paneláky a podobné jsou samozřejmě “past” civilizace.

      Doporučila bych hodně orgonitů a cloudbasterů.

      A pak upevňovat své energetické pole.
      Např. nádech- vtahovat z kosmu zlatý proud světla který prochází všemi čakrami až do nitra Země a při výdechu se světlo vrací zpět do vás a vychází ven solar plexem a tvoří kolem vás bublinu, vajíčko, pyramidu -cokoliv si ředstavíte.  :-)
            

       
  4. Taky je sranda, jak lidé reagují na to, že nemáme TV.
    To jsou reakce jako: “Viděla jsi včera ….? A já na to, “Já nemám televizi…”
    No to je ale strašný, to vůbec nevíš, co se děje….
    Tahle reakce mě dostala asi nejvíc, smála jsem se asi 5 minut..
    A oni si lidé skutečně myslí, že jim v TV říkají pravdu…a pravda je to, co říkali v TV.
    Před nedávnem jsme měli se synem debatu o tom, co by lidé měli dělat dál, aby se u nás situace zlepšila a já mu na to řekla: “V první řadě vyhodit televizi a rádio”
    A pak už by to šlo samo.
    Z.

     
    • monitka22

      já mám spolubydlícího, který celý život jen kouká a nedá se s ním nijak o tom mluvit potom dělá schválnosti ,když vemu kábel, protože mi tá tv vadí :-) je smutné na to koukat , když někdo prožije život u tv …vlastně podle mě je to živá mrtvola…práce..tv…jídlo…

       
  5. A mě mají za chudáka, že nemám Tv….. ” a jo , ty se vlastně nemáš jak a kam podívat” …. :-))
    Dnes opět  neplánovaně: LETECKÝ DEN – letí další “potřebné věci ven”  jak krásný pocit :-))
    Mějte se krásně, užívejte jaro v přírodě. Lily

     
  6. Martin

    Moje postrehy:
    * veľa ľudí sa na TV musí pozerať, ked je niekde umiestnena. Pôsobí ako magnet. 
    * najvačší materialisti vyžadujúci dôkazy mimohmotných veci, odporcovia surovej stravy veľa pozerajú TV
    * pár mesiacov dozadu mamina pozerala správy a bola tam nejaká reportáž o rómoch. Normálný človek to así nevníma, ale uplne jasne som videl ten zámer a spôsob, akým to bolo natočené. Opäť to len malo vyvolať nevraživosť a nenávisť voči rómov za to ako sú nespravodlivo zvýhodňovaní. Také to bolo očivndé z tej reportáže, že ma až zamrazilo. Ale citovo to so mnou vôbec nepohlo… nuž treba sa čistiť na všetkých frontoch :)

     
  7. V pubertě jsem se na televizi koukala celé odpoledne a jedla u toho, pak se nám televize rozbila, novou jsme nepořídili, takže už jí nemám nějak do 10ti let. Jsem za to ráda, protože se mi život změnil k lepšímu. Co se mi ale podivnýho stalo je, že jednou jsem viděla horor a nějak maximálně jsem se do něj vžila a hodně se u toho bála, že se mi pak ten příběh opravdu v životě stal! Ale dodnes jsem nepřišla na to, proč mě tak zasáhl zrovna tenhle film? (mnoho lidem to nic neřeklo ani se u toho nijak nebáli) Věděla jsem nějak, co mě v budoucnu čeká a proto mě ten film tak vyděsil a nebo jsem si realitu stvořila nějak omylem podle toho filmu? Ještě podotknu že ten film mě silně přitahoval ještě předtím než jsem se na něj koukla podle názvu či obalu i když jsem nevěděla o čem bude, cíleně jsem si ho vyhledala.

    Stále se občas kouknu na film na pc a v poslední době na mě emotivně působil jeden horor (nevěděla jsem na co se budu koukat a nepůsobilo to na mě tak silně jako výše uvedený) – a po skončení filmu jsem si uvědomila, že se mi něco podobného noc předtím zdálo. To už je druhý film o kterém se mi zdálo ještě předtím, než jsem ho viděla.. Takže z hlediska časový posloupnosti tvoření v tom mám zmatek.. Pokud bych byla loutka co se na něco náhodně koukne a omylem stvoří budocnost, tak by mě nějaké filmy nepřitahovaly a nezdálo by se mi dopředu o tom, co uvidím? Chci říct, že si tu konkrétní filmovou manipulaci či zkušenost na nějaké podvědomé úrovni vybírám.

    A s tím souvisí to, co v poslední době řeším – než se kouknu na nějaký film, tak nevím, jestli se nepropůjčím něčemu, co nechci – tedy někdy nevím o čem film bude, jakou bude mít atmosféru a tak. Tedy někdy jsem ráda, že jsem se podívala na to, co mě zajímá – ale stává se, že si vyberu špatně a pak už se od tý obrazovky neumím odtrhnout jakmile se jednou vžiju do děje – a to pak jsem zpětně naštvaná, proč jsem si kazila náladu ponurým filmem. Asi je nejlepší něco si představovat či snít, to ale taky kolikrát neumím vědomě kontrolovat a zdá se mi něco, co vědomě nechci mít ve svém životě. Spíš jako bych se vyrovnávala se svýma traumatama a potlačenýma emocema, aby se mi nemuseli projevit v životě, tak je zpracuju snově/filmově – je to možné nebo cokoli čemu dávám pozornost tvořím a neměla bych se na potlačované/zlé emoce vůbec zaměřovat? V tomhle nemám vůbec jasno, napadá mě k tomu jen že bych neměla nic potlačovat a pak by takové problémy nevznikaly :-) Ale právě mě zajímá rozdíl mezi potlačováním (=upírání pozornosti něčemu co potřebuje vyřešit) a zaměřováním pozornosti (na to co chci stvořit).

     
    • Tak už jsem nějakým způsobem přišla na odpověď :-)

      Nejsou špatný zkušenosti, jelikož si vše vybíráme. Pokud něco hodnotíme jako špatné, tak jsme sami sebe dostatečně nepochopili. Když se tedy podíváme víc do hloubky naší motivace a ná samých, tak díky pochopení ta zkušenost přestane být pro nás  špatnou a nebo jí změníme.

      Zajímala mě odpověď na jednu osobní otázku spojenou s emocemi a koukla jsem se za sebou na dva filmy, oba emocionálně silný – jeden byl z pohledu ”dobrého” a druhý “špatného” úhlu ohledně tý samý věci. Skoro jsem z toho onemocněla, protože jsem se nějakou kloudnou odpověď nedozvěděla zato mě to vyčerpalo. Tak jsem se dobře vyspala a zjistila jsem, že v těch filmech odpověď přišla – že ta situace není ani dobrá ani špatná, záleží jenom jak se na to díváš a co si vybereš prožít (jelikož vše má dvě strany, např. hmotné bohatství může přinést štěstí a nebo neštěstí v podobě zlaté klece) – mám v pc ještě jeden film ohledně tohoto tématu, který mě moc nezaujal a rozhodla jsem se ho smazat, protože odpověď na otázky se můžu dozvědět i jinak než skrz emočně vyčerpávající filmy. Když to ale jinak neumím, tak TV je taky možnost.. (stejně jako vykládání karet, meditace, hledání odpovědí v přírodě a mnoho jiných způsobů, jak dojít k výsledku)

      Jo a taky jsem zjistila, že když se kouknu na pc a pak hnedka na zeď, tak se mi někdy na tý zdi objeví silueta/řádky textu toho,  na co se zrovna koukám. Na facebooku koluje nějaká fotka že se na ní máš dívat 30 sekund a pak mrknout na zeď – uvidíš to na zdi před sebou – mozek ti jakoby vyvolá negativ. Tedy že TV (a pc) jak svítí, tak se ti mnohem více otiskuje do podvědomí to, na co se takhle zaměřuješ. Takže jsem se rozhodla, že je dobrý nápad pečlivě si vybírat (asi ne jenom v televizi ale i v životě), čemu chci pozornost věnovat..:)

       
  8. marek

    Je jeste jedna priserne nebezpecna vec. A to jsou sluchatka do usi. Vydavaji jeste nejakou frekvenci, ktera rozbiji – rozmichava mysleni a navic nejak nici neurony v mozku. Vsimete si, kolik idiotu chodi po ulici a jinde se sluchatkama v usich a poslouchaji nejakou debilni, neharmonickou nemuziku. A kdyz se snazite s temito lidma o necem bavit, zjistujete , ze ja to temer nemozne.

     
  9. Televize se nám rozbila asi před dvěma lety a i když jsme plánovali, že si koupíme novou, tak k tomu nikdy nedošlo. Pořád jsme to nějak odkládali, až jsme zjistili, že ji vlastně nepotřebujeme. Pravda je, že jsme si ze začátku pouštěli filmy na počítači a chvilku mi trvalo, než jsem se toho nabažila. Teď mám problém na počítači sledovat i jen video. Prostě mám při tom pocit, že plýtvám časem. Na druhé straně nějak odpočívat je třeba, takže to řeším knížkama s knihovny. Ten pocit z četby a z koukání na televizi je nesrovnatelný. Když přijdu k někomu na návštěvu a chvíli se na televizi dívám, připadám si jako uhranutá – úplně v tranzu – a to jsem si třeba dříve vůbec neuvědomovala.

     
  10. Zuzana

    Odkedy nemam televizor ( 2 roky) je moj zivot OVELA kreativnejsi a spokojnejsi. Najlepsiu radost mam ale z toho, ze si dokazem vytvarat vlastny nazor na diania vo svete a nepodlieham tak sugestivnym klamstvam politikov / medii atd t.j. nezijem v neustalom strachu :)

     
  11. Evamarie

    Asi dva měsíce jsem neměla televizi v provozu a ani jsem se nesnažila ji opravit. Chtěla jsem si vyzkoušet jaké to je a jak dlouho vydržim bez “společníka”.Najednou jsem měla čas a hlavně chuť číst a celkově jsem se cítila svobodnější,radostnější… ale pak zasáhla moje nejlepší kamarádka,která memohla pochpit,že když žiju sama… opravu zařídila. Já vím,myslela to dobře a  já  jsem souhlasila a rozhodla se vratit zpět… Určtě to zopakuji a uvidíme jak budu tentokrát odolávat :-D  Děkuji Marie . Eva

     
  12. Marie88

    Děkuji vám všem za nádherné příspěvky.
    Je úžasné, jak to vnímáme podobně.

    Úplně souhlasím s tím, že bez TV je v životě mnohem větší kreativita a jasnější mysl a schopnost svého vlastního úsudku.

    Ty, kteří s TV stále žijí, chápu.
    Vím jak těžké bylo udělat toto rozhodnutí.
    Člověk to ví, ale myslí si, že to má pod kontrolou. A tak to nechá ze setrvačnosti běžet při starém.
    Až po několika letech přišel ten opravdový impuls a legrační je, že mě ve skutečnosti přesvědčili až ti, co zde s námi na planetě nežijí.  :-)
            
      

     
  13. monitka22

    Marie, protože oni nejsou zhypnotizovaní :-)

     
  14. jane25

    Tak to se povedlo :-) V pátek jsem dala dětem úkol – pravda, poněkud netradiční, ale k zamyšlení – Závislost a já. Děti měly napsat, co si pod pojmem závislost vybaví a jestli již mají nějakou zkušenost – buď vlastní nebo z blízkého okolí (žádné vyzvídání, beze jmen, jen vlastní názory). Většina z nich napsala, že jsou závislí na televizi, jeden chlapec dokonce psal, že se závislostí na televizi bojuje a chtěl by se toho zbavit, protože je lepší běhat venku s kamarády nebo si číst knížku. Dětem je deset let, ale při čtení mi běhal mráz po zádech. Tyto úkoly rodiče nekontrolovali, děti píší jen vlastní prožitky. Myslím, že by se dospělí měli od dětí učit, dnes jsem se jim hluboce poklonila. Takže jim zítra mohu doplnit i poznatky nejen z článku, ale i ostatních diskutujících a vyzkoušíme si – Týden bez televize – tedy tam, kde to v rodinách projde, no a zápis pozorování.
    Tyto stránky jsou jako domov, nacházím tu to, co jsem kdysi odložila – abych se pro “to” vrátila a pokračovala tam, kde jsem kdysi hodně moc dávno přestala. Děkuji :-)
    Krásný večer, Jana

     
    • Marie88

      Mnohokrát děkuji, Jano. :-)

      Děti jsou fakt skvělé. :-)
      Je úžasné, že si tyto věci uvědomují.
      Jsem moc ráda, že se stávám maličkou součástí Vaší inspirace.
      Vy a všichni ostatní mě také “inspirujete”. 
      Mějte se moc krásně
      Marie   

       
  15. Ano, ano cítím jak tv ovlivňuje naše emoce. Stejně tak lidi, příroda, hudba. Píšete o energii sbíranou v kostelech. Energií ovládaly církve své věřící . Ví o tom někdo více informací?

     
  16. verkas

    Skoro každý na nej bol nejakú dobu závislý. Niekto sa spamatá teraz, niekto neskor a niekto vobec. Sama na sebe zisťujem, že ma prestala baviť, zaujímať. A prichádzalo to postupne.  Občas ju zo zvedavosti zapnem a potom zas vypnem. Teraz idem do miest, kde je televízia zapínaná každý deň. To bude skúsenosť. Nesúdim.

     
  17. Martin

    Televizi, NE E …

    Martin

     
  18. asmera

    Milá Marie. Na vašich stránkách jsem již od začátku. Každý článek opravdu pohladí po duši. I v tak chaotické době, jsem si jistá, že společně zvládneme všechna úskalí a za to Vám chci z celého srdce poděkovat. S úctou Asmera.

     
  19. asmera

    Marie, když dovolíte, ráda bych se s ostatními podělila o dnešní zážitek s vnučkou. Je jí 10 let má zlomenou ručičku, tak jsem ji dneska měla doma a přohlížely jsme knihu ” Naše dítě ” je to ablum, které jsem založila mému synovi při narození tzn. v roce 1973. Bylo to ještě v době, kdy se do porodnice nemohlo na návštěvy a děti tatínkové a babičky viděli jenom přes sklo. A tak nezbývalo než si napsat nějaký dopis ( doba kdy mobily nebyly ) a představte si, já je vlepila synovi do toho alba. Takže tam má dopisy i od mých rodičů , kteří jsou 20 let mrtví, od manžela gratulace a pod. Vnučce toto album vehnalo slzy do očí, proč ona takové nemá? No tak mi napadlo, že v dnešní uspěchané době a době mobilů, těžko někdo vloží do alba ” mobil ” s aktuálními vzpomínkami na rodiče a prarodiče. Děkuji že jsem se můj poznatek mohla vepsat, ale bylo to tak silné, že jsem cítila potřebu to zde zveřejnit.

     
  20. No, cítím se nesvá mezi tolika odpůrci TV. Já jsem trochu televizní dítě – rodiče mi ji koupili, když mi bylo deset – měla jsem vlastní v pokojíčku. Je to už skoro dvacet let, takže kontrola na co se koukám, ještě tenkrát nebyla tolik nutná. Já jen vím, že já dětem vlatsní Tv nekoupím :o) A nedovolím jim na ni koukat dokud budou malinkaté – souhlasím, že to není nic zdravého.
       Ovšem, že by Tv nějakým způsobem ničila moji kreativitu bych neřekla. Mám pocit, že mi ji spíše pomáhala rozvíjet a učila mě.  Jak tu někdo podotknul je velmi důležité, z jakého úhlu tu bednu vnímáte. NIkdy nic není úplně špatné a úplně dobré. (Proto nejsem Křesťan a inklinuji spíše k mnohobožství.)
      Souhlasím ale, že TV je žrout času a mnoho lidí ji používá jako ukolébavku a nebo jen na zírání (dost dobře by tak mohli sledovat i rybičky v akváriu).
     Někdu tu řekl, že kvůli informacím by se Tv sledovat neměla a to je názor, se kterým nesouhlasím. Já se snažím získat, co nejvíce informací s co nejvíce zdrojů – pak se rozmyslím, co by mohla být pravda a co ne. Mám mozek.
     Lidé, co uvěří první informaci z TV, že je pravdivá by tak mohli být klidně lidmi, kteří nekoukají na Tv – žádnou nevlastní, ale jedna bába povídala a oni uvěří jí…
     Vše je o úhlu pohledu.
     Vše je o tom, jak uvažují – pokud jim televize uvažování sebere – není to televizí, ale protože jsou slabí na duchu.
       A co se týče hudby? Ne všichni poslouchají v těch sluchátkách ne hudbu – já si tam třeba pustím občas vážnou hudbu, která stejně jako ta správná moderní umí rozvíjet fantazii – pokud to ten člověk chce.

     
    • Marie88

      LuTo,
      sdílela jsem stejný názor, jako Ty…
      Dokud jsem nevyhodila TV a nezjistila, jaký to byl rozdíl před více než rokem a teď…jenom toto poznání Ti dá pochopit, jak moc TV ničí nejenom kreativitu, ale i vlastní úsudek, sebelásku, pochopení druhých lidí, vidění světa svýma vlastníma očima a především Tvou vibraci.
      Mimochodem, tyto stránky vznikly až poté, co jsem několik měsíců byla doma bez TV (vyhodila jsem všechny) A to jsem si myslela, jak moc jsem kreativní…a také byla.
      A toto je úplně jiná úroveň bytí. :-)

      A ano, informace podávané skrze Tv jsou silně manipulativní a usazují se v podvědomí – což nejsi vědomě schopna ovlivnit (pokud si nejdříve tuto možnost nepřipustíš- popírání není cesta řešení)…a pak, jednoho dne se Ti vynoří… :-)

      Ale nakonec je zde ještě jeden aspekt- mnohem vlivnější než programování slovy.
      Tím je kontrola frekvence lidí pomocí frekvence, vysílané TV ale i rádiem.
      To znamená, že lidé jsou stahováni do nízkovibrační úrovně…

      A tato kontrola je neustále, i když máš TV vypnutou- musela bys jí mít mimo síť. :-)

      Na pochopení tohoto aspektu je zapotřebí znát více věcí a nebýt pouze materialisticky zaměřený…
      Je zapotřebí chápat “naši božskou podstatu” a “podstatu tvoření”.

       
  21. No možná jednou pochopím, v každém případě zatím stejně jako nejsem ochotná vzdát se masa, nejsem ochotná vzdát se TV :)
      Když jsem na týden někde v přírodě, tak ji nepotřebuji (neprojevují se u mě žádné abstinenční příznaky), ale když je večer klid, ráda si pustím nějaký film. A ráno koukám na ranní zprávy a předpověď počasí.
     Myslím, že i když na Tv koukám jsem schopná komunikovat a myslet. Tvořit a vnímat svět. Možná mám kolem sebe nevědomky bublinu a možná jsem stále ve stavu alfa – ať už u televize a nebo bez ní… :)
     Rozhodně je váš článek zajímavý a je to pro mě další informace, se kterou mohu v budoucnu pracovat. Takže děkuji.