click map ZDRAVÍ PŘÍRODA DUCHOVNÍ ROZVOJ A TVOŘENÍ TRANSFORMACE CHANNELING FILMY A VIDEO

JAK TO CÍTÍM JÁ – JÍDLO

 

MARI

 

Kolik lidí má na této planetě vyřešený vztah k jídlu?

Tato otázka mi poslední dobou aktuálně vyvstává…

Není to samo sebou, ale ve chvíli, kdy zkusíte nějakou dobu jíst pouze jednou denně, velmi jednoduché, „živé“ jídlo, pak si najednou začnete ještě více všímat.

Zároveň jsem aktuálně obdržela jeden dlouhý email přesně na toto téma a tak je tato úvaha současně odpovědí.

Nelze totiž toto téma pojmout jednoduše, protože  „jídlo“ je ve skutečnosti tou nejhlubší vrstvou našeho zotročení.

Stejně tak není náhodou, že se tato vrstva odkrývá tak mnoho intenzivně právě v této době.

 

K tomuto článku mě inspiroval tento email (nemíním ho doslovně citovat, ale stručně vystihnu jeho podstatu):

„Žena, která od dětství málo jedla a byla typ hubeného dítěte. Mamince to velmi vadilo a nestále ji nutila do jídla. Hubená byla do svých 14 let, dokud se nezačala žensky zaoblovat a v té době začala cítit, že potřebuje zhubnout. A od té doby se začal její koloběh jezení jídla a hubnutí. Když zhubla, byla spokojená a držela si váhu 45 při výšce 163cm, což i její lékařka považovala za normální váhu, ale její mamince se to nelíbilo a tak se spolu kvůli jídlu neustále hádaly.

Maminka používala různé vyděračské techniky, aby dceru přesvědčila, že má více jíst.

Postupně se u ní vytratila schopnost regulovat množství potravy a současně s tím se rozvinula posedlost její váhou. A tak se neustále motá v tomto bludném kruhu…když jí, jí hodně a jakmile přibere, začne hubnout.

Toto vše si velmi uvědomila ve chvíli, kdy má chuť začít jíst 100% syrovou stravu a s tím se jí zároveň vrací touha přejídat se něčím jiným.

Současně s tím vnímá svou psychickou závislost na jídle ještě více.

Jak s tím naložit? Jak si věřit? Jak změnit svou  minulost? Jak najít zdravý vztah k jídlu?“

Určitě si někteří vzpomenete na časy strávené doma a nucení do jídla, vyzdvihování jeho důležitosti a používání ho jako vydírací metody. Samozřejmě častěji se s podobnou situací setkaly hlavně ženy, kterým mnohem více záleží na tom, jak vypadají.

 

IMG_1080

 

Kdo z nás má vyřešený vztah k jídlu?

Nikdo… nikdo z nás, kdo si stále myslí, že musí jíst, aby žil.

Nikdo, kdo jídlo fyzicky a mentálně potřebuje.

 

Vztah k jídlu nemají vyřešený nejenom lidé, kteří si neustále hlídají co s ní, kolik toho sní a zda dostávají dostatek nutričních hodnot, ale ani lidé, kterým nevadí nadváha, těší se na jídlo, užívají si ho a nic si nevyčítají.

 

Vztah k jídlu mnohdy nemají vyřešený ani 100% vitariáni a dokonce i někteří „breathariáni“.

 

Vraťme se ale k tomu, s čím se lidé nejčastěji potýkají, když pojmou záměr stravovat se 100% „živou stravou“.

Po počátečním nadšení se většina z nás setká s něčím, o čem nikdy nečetla, neslyšela a ani si to nedokázala uvědomit.

ZÁVISLOST NA VAŘENÉM JÍDLE.

 

 

IMG_0025

 

Koho z vás kdy před tím napadlo, že jste v podstatě od narození (ti šťastnější od půl roku) drogově závislí?

Tou nejrozšířenější a nejtěžší drogou na této planetě je „VAŘENÉ JÍDLO“.

 

Uvědomíte si vše až teprve při setkání se s „živou stravou“.

Když se rozhodnete stravovat se pouze syrovým ovocem, zeleninou, semínky a oříšky… po určité chvíli velmi často začnete cítit silnou touhu po vařené stravě. Tato touha je  silný návyk vašeho těla, tedy spíše něčeho, co ve vašem těle koexistuje.

„TO“, co nás nutí si zpátky dát návykovou látku v podobě vařeného jídla, je něco, co nám bylo kdysi dávno naimplantováno ať už v podobě programů, nebo v podobě parazitů, což nás drží v zajetí největší manipulace s lidskou „božskou“ bytostí.

“TO” umožňuje lidem snižovat délku života, udržovat je v nevědomosti, vytvářet v nich podvědomé destruktivní programy a nemoci, které jsou zneužívány k vysávání lidské energie v podobě peněz, utrpení a strachu.

 

„TO“ je pro každého z nás tou největší výzvou a úkolem.

Úkolem tak velikým, že většina lidí se ho raději předem vzdá. Nezáleží na tom, kolik ezoterických škol prošel, nebo jakého hmotného bohatství ve svém životě dosáhl, či jakého uznání či slávy se mu dostalo.

Za krátkodobé uspokojení se platí veliká daň.

Mnozí lidé toto uspokojení zaměňují za „užívání si života“ i přesto, že se ve skutečnosti umrtvují a doopravdy nežijí. Pouze potřebují svou pravidelnou dávku. Od narození.

Pro takovéto lidi jsou jedinci, kteří začnou o jídle uvažovat jinak, nemocní.

Otázka je, jak je to doopravdy…

 

 

IMG_1109

 

 

Je nemocí stav, kdy si uvědomím, že mohu své tělo oživit, spravit a vyladit živou stravou (či bez stravy), nebo je nemocí to, že neustále dodávám do těla „vařenou drogu“ několikrát denně a nazývám to „užíváním si života“?

Při pohledu na „oficiálně uznané“ drogově závislé je nám to všem na první pohled jasné.

Když narkoman řekne, že si může života užít jen s tím, že si dá 5 krát denně malou porci „kokainu“ a že my, co se toho vzdáme jsme divní a nemocní, tak je nám jasné, o co zde jde.

Stejně tak, když vám začne toxikoman tvrdit, že si každou porci této návykové látky pěkně energeticky ošetří rukami a svými „záměry“.

Nebo když vyrukuje s velmi populární větou: „Nezáleží na tom, co do sebe vkládám, ale co ze sebe vydávám.“

Opravdu nezáleží?

Může třeba alkoholik do sebe lít litry alkoholu a vydávat „světlo a lásku“?

 

 

IMG_0993

 

 

Co se týká samotného aktu „oživování se živou stravou“, je tento proces silně individuální. Někdo ho zvládne bez jakýchkoliv abstinenčních příznaků ihned, někdo se ke 100% živé stravě propracovává měsíce, ale i roky.

Častější je však druhá varianta.

Když přicházejí intervaly „nutkání“ dát si vařené jídlo, existuje nějaká zaručená rada, jak je zvládnout?

Věřím, že se na nějakou radu či fígl těšíte.

Sama ze své zkušenosti vím jen jednu „pravdu“, která nemusí být pro někoho příjemná.

Jedinou zaručenou radou na to, jak přestat jíst vařené jídlo je, PŘESTAT JÍST VAŘENÉ JÍDLO!

A tak v tuto chvíli hraje nejdůležitější roli „poznání toho, jak se cítíte“ a „rozhodnutí o tom, co pro sebe doopravdy chcete“.

 

Další maličkou radou, kterou mohu přispět díky poslednímu poznání je to, že je velmi nápomocné zjednodušovat syrové jídlo.

 Velmi dobře žvýkat a konzumovat své jídlo v klidu, bez mluvení s někým jiným. Pokud nemáte tyto podmínky, nejezte… a počkejte, až budete mít možnost si své jídlo vychutnat a nacítit.

K tomu je tedy zapotřebí změnit své „návyky“, které jsou další příčinou toho, že jste taženi zpět k vařenému jídlu a začne to tím, že se nejdříve na syrové stravě snažíte toto vařené jídlo nahradit mícháním a komplikovanými recepty, přemýšlením o dostatku energetické a nutriční hodnoty a pod.

Dobře se to radí, ale hůře uvádí do praxe… jistě někdo pomyslí.

A já s vámi musím souhlasit, pokud se dokáži vcítit do role někoho, kdo ještě v sobě nevytvořil silný záměr a kdo se nerozhodl doopravdy o sebe pečovat a vnímat to, jak se cítí. Ne ve chvíli, kdy je omráčený a zfetovaný „vařeným jídlem“, ale ve chvíli, kdy je odlehčený a naladěný „opravdovou lidskou stravou“.

 

 

IMG_8831

 

 

Jak naložit s tím, když převáží abstinenční příznak a vy jste nuceni si dát vařené jídlo?

Nikdy neříkejte nikdy.

Je to ta největší past.

Slovíčko „nikdy“ je spouštěčem mechanismů, které vám vytvoří další a další příležitosti, abyste doopravdy poznali, co NIKDY ze své podstaty znamená.

Nejlepší je v této chvíli nechat to být, neobviňovat se (nebo jste se snad v dětství sami nutili a trestali za to, že nedojídáte jídlo, či nemáte chuť jíst a přitom z pozice podřízeného musíte?) a vnitřně se neobviňovat z toho, že jste špatní, že jste selhali a pod.

Využijte spíše tuto chvíli k tomu, abyste si plně uvědomili, jak se v tomto okamžiku cítíte…a opravdu si tyto pocity užijte. Jistě to oproti dnům o jablíčkách, smoothies či lehkých salátech bude extrémní rozdíl. Když si to pěkně procítíte, postupně si začnete silněji a silněji uvědomovat, co pro sebe doopravdy chcete.

Nikdo vám tento pocit nebude umět popsat či předat lépe, než když si ho sami prožijete na vlastní kůži.

 

 

IMG_1120

 

 

 

Potřebujeme vůbec nějaké jídlo?

Nad tuto otázkou přinejmenším alespoň vy, kdo čtete tyto stránky, občas zapřemýšlíte.

Jak je to s námi doopravdy?

Přibývá lidí, kteří pravidelně drží půsty po delší čas. Někteří z nich prošli testy a zjišťuje se, že při půstu se vyrovnává hladina potřebných živin v krvi.

Pokud někdo dlouhodobě trpí např. nedostatkem železa, během delšího půstu se mu tato hodnota zcela vyrovná.

Jak je možné tento jev vysvětlit?

Nic do těla nedodáváte, ale tělo se začne chovat, jako byste ho jistými prvky přímo nadopovali.

Máte silné, vleklé záněty dásní a po 10 denním půstu váš zubař zůstává zkoprnělý, jak se vám dásně zcela uzdravily.

Od lékařů obdržíte prognózu na posledních pár dní života, protože vám selhaly obě ledviny, ale po 40 dnech půstu se vám jejich činnost zcela obnoví a vy dokonce zůstáváte na živu.

 

Co se to v našem těle děje?

Nějaká chyba v matrixu?

Nebo snad nejsme tím, kým bychom měli podle pravidel být?

 

Jsou to pouze hmatatelné důkazy toho, že když tělu odlehčíme od hmotného jídla (a to především od vařeného odpadu), tělo se začne samo regenerovat a dostávat se do dokonalé rovnováhy.

 

 

IMG_0283

 

 

Naše fyzické tělo ve skutečnosti žádnou vnější stravu nepotřebuje.

V této době se to už dá takto napsat, protože jsme svědky fenoménu, který vyšel ze svého úkrytu. Tím je „breathariánství“, které potvrzuje naši pravou podstatu – jsme mocní stvořitelé a to nejdůležitější, co potřebujeme k opravdovému životu, máme při sobě.

 

Emoce a jídlo jdou ruku v ruce.

Jsme šťastní? Oslavíme to jídlem či se odměníme nějakým pamlskem.

Jsme naštvaní? Zaženeme to jídlem.

Jsme smutní? Hodně se najíme.

Bojíme se něčeho? Tak to alespoň něčím zajíme.

Takto jsme naučeni praktikovat to od raného dětství…vlastně již od narození.

 

 

Všimli jste si toho, kolik lidského konání se děje dohromady s konzumací jídla?

Sportovní utkání, rekreační sport, dovolené, koncerty, divadla, rodinné oslavy, návštěvy, párty, práce v kanceláři, duchovní kurzy, výstavy, procházky v parcích, obchodní schůzky, recepce, politické schůzky, pohřby,…

Ve chvíli, kdy odlehčíte svému fyzickému tělu, začnete toto panoptikum velice zřetelně vnímat.

 

 

IMG_1046

 

 

JAK S TÍM NALOŽIT? JAK ZMĚNIT VZTAH K JÍDLU? JAK ZMĚNIT MINULOST? JAK SI VĚŘIT?

 

ZDRAVÝ VZTAH K JÍDLU

Uvědomit si své emoce ve spojení s jakýmkoliv jídlem, je základním kamenem úspěšné a trvalé změny stravy…

Uvědomit si, v jakém stavu jím, co mi vyvolává pocit hladu v břiše, s jakými zážitky si své jídlo spojuji, jaké záměry mám s tím, co sním, jak jídlo vnímám na svém těle,…

Považuji ho za přítele, či nepřítele (ani jedno není zdravý vztah)?

Nemohu se dočkat, až přijde čas na mé jídlo a pociťuji velkou radost a uvolnění?

Jsem nervózní, když se nemám možnost kvůli zaneprázdnění najíst?

Musím často a nepřetržitě jíst?

Když se cítím v napětí, jím více než obvykle?

Myslím si, že najíst se dobře je tím nejlepším požitkem na světě?

Odměňuji se dobrým jídlem?

 

Najít odpovědi na tyto otázky musí každý sám, protože na nás byly používány různé donucovací metody a každý z nás si je vyložil jinak a různě jsme na ně reagovali.

 

 

IMG_1002

 

VÍCE SI VĚŘIT

můžete tak, že si budete více věřit.

Musíte si tedy postupně uvědomit, kdo jste.

Že přicházíte sem na Zemi s veškerým dokonalým vybavením.

A je pouze na vás, co si sami pro sebe stvoříte svými přesvědčeními.

Tedy, začít si více věřit závisí pouze na vašem přesvědčení, zda si můžete více věřit.

Změňte tedy svá přesvědčení o sobě.

Tento proces můžete udělat pouze sami a zevnitř.

Maminka, okolí, psycholog, děti, partner, diváci nemají na to, jak vnímáte sami sebe, sebemenší vliv.

 

 

IMG_1010

 

 

ZMĚNIT MINULOST

lze opět změnou přesvědčení, že minulost mohu změnit.

 

 

Pokud se rozhodnete změnit přesvědčení sami o sobě, měníte jak přítomnost, budoucnost, tak i minulost.

Tedy, začněte TADY A TEĎ.

„Jsem ten, kdo chci být.“

„Jsem krásný, dokonale naladěný, pečující sám o sebe, jsem bez emocionálního pouta k hmotnému jídlu, protože má radost pramení z mého srdce a veškerý můj klid a mír souvisí s uvědoměním, že jsem dokonalý právě TEĎ. Zlehka mi přicházejí veškeré inspirace a já jdu cestou opravdového života a lásky sám k sobě.“

 

Další pomocí je, přestat si oživovat své minulé příběhy. Přestaňte tedy chodit na psychoterapie – ty stojí právě na oživování vaší minulosti!

Jak mi maminka ublížila, jak jsem byl špatné dítě, jak mě neměl nikdo rád, jak mi někdo ublížil, jak jsem měl těžké dětství, jak jsem nedostal do vínku tyto talenty, atd.

Začněte o sobě mluvit a smýšlet jinak.

„Mé dětství bylo úžasné, plné báječných zážitků, péče ze strany rodičů, obdržel jsem spoustu úžasných talentů, které právě uvádím v život, získal jsem úžasné genetické předpoklady k bohatému a extrémně dlouhému životu (či fyzické nesmrtelnosti), umím své tělo přirozeně a dokonale vyživit a jsem od narození napojený na svůj božský zdroj.“

 

 

IMG_1108

 

 

Milé, božské bytosti,

Najít sami sebe musíte pouze vy.

Jediné, co vám k tomu může být podporou, je vytvoření svých vlastních „záměrů“.

To je akt, který udává energii směr.

Tato energie vás povede a v pravý čas, ve chvíli, kdy jste připraveni na další pokrok, vám poskytne příležitosti k růstu a uvědomění si na vyšší úrovni.

Takto, v souladu se svým ZÁMĚREM, postupujete po spirále výše a výše.

 

Cesta je cíl.

Ale bez udávání svých cílů a záměrů, by nebylo vaší cesty.

Cíle a záměry poskytujete svobodně vy.

Cestu k nim vám tvoří vaše Vyšší Já.

 

Já Jsem Marie

www.jajsem.com

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

45 komentáře k článku JAK TO CÍTÍM JÁ – JÍDLO

  1. jitulevrtule

    Jedinou radou, jak se zbavit chuti na vařeném jídle je si ho nedat. Opravdu si pamatuji když jsem přestávala kouřit, vědět a ujasnit si, že už si nikdy nedám cigaretu, nebylo to jednoduché, ale věděla jsem, že už nikdy nesmím. To mám zvládnuté, s jídlem, to se mi nepodařilo, ale opravdu, princip bude stejný. Přitom, když jím jen syrovou stravu, je mi lehoulince, krásně, ale…..nevydržím zatím. Hodně jsem změnila stravování a je mi mnohem lépe, věřím , že bude nejlépe…

     
    • Přesně tak, “stačí” si vařené jídlo nedat.  Taky si to říkám, když se někdy dívám po svém okolí. Je tak jednoduché po vařeném sáhnout a sníst ho.  Ale prakticky je stejně jednoduché ho nesníst.  I já jsem takhle přestávala kouřit. Vědomě si tu cigaretu nezapálit (vařené si nevzít), protože znám a uvědomuju si důsledky.
       

       
  2. mystik

    Marie, opravdu moudrý a výstižný článek. Jen mi přijde poněkud naivní až falešné, vydávat něčí prožité dětství za báječné…., když okolí dobře ví že bylo příšerné, třeba i bez rodičů v dětském domově bez lásky, nebo nekonečnými zdravotními problémy… Snad může fungovat udělat si představu sám pro sebe, ale známé okolí to nikdy nepříjme a svými připomínkami se vše vrátí do své původní minulosti.

     
    • Marie88

      mystik, Tvá připomínka mi dává najevo,

      že jsi nepochopil, co míním “přepisováním minulosti”.
      Od kdy záleží na okolí???? Záleží jen na nás.
      Nikde nepíši o tom, co máte dělat pro okolí, nebo že kvůli němu máte něco dělat.

      Už jsem to zde na stránkách mnohokrát psala.

      >Přepiš si to pro sebe.

      A okolí se změní…
      Já to takto zažila, a Ty to zažiješ, až to OPRAVDU UDĚLÁŠ a nebudeš myslet na to “okolí”!

      Zaměř se na pěkné věci…nakonec, vše je jen Tvůj osobní pohled.

      1 věc se mnoha lidem zdá rozdílná…každý ji bude vnímat podle sebe, svého vztahování se na sebe.

       

      Takto jsem to udělala se svým dětstvím…

      Dnes ho vidím skvělé, vím, že rodiče dělali vše nejlépe, jak uměli…copak jim mám něco vyčítat?

      A já si mnohé věci vysvětlila z pohledu sebedestrukce…

      Pokus se na to podívat jiným pohledem a uvidíš, že mnohé věci, které se Ti zdály být ošklivé a špatné a ubližovaly Ti, většinou takové nebyly a Ty jsi v nich hrál tu největší roli z pozice tvořitele.

       

      Sama vím, jak je osvobozující si nastavit své dětství z jiného pohledu…

      Prostě…mé dětství bylo skvělé a bohaté…a mám skvělé rodiče, kteří dělají vždy to nejlepší, co v té dané chvíli umí. :-)

      Nevšimla jsem si ani náznakem, že by mé okolí proti tomuto nastavení nějak PROTESTOVALO.

       

      Asi opravdu každý máme to, co si nastavíme i s možnými důsledky, které si připustíme. ;-)

       
      • jane25

        mystik
        dávám Marušce plně za pravdu :-) Dějí se opravdu věci, když si sama pro sebe “přepíšu” dětství – a okolí? To jen zírá, protože se se mnou dějí neskutečné věci :-) A pokud použiji něco ze svého dětství jako příklad – pak jen v tom, že to jde změnit a že z každého špatného (smutného) zážitku lze pro mne vybrat jen to dobré – posunulo mě to, dalo mi to víc jak cokoliv jiného – já jsem pak ten symbol – jde to a tak to může vyzkoušet druhý :-) Zrovna dnes jsme si vysvětlovali s dětma, jak je důležitá svoboda a jak s tím souvisí jídlo – holčička ve třídě je hodně silná – velmi ráda jí – ale co tím všechno zakrývá, jak je důležité mít rád sám sebe a ve všem najít jen to dobré – jde to – sama jsem příklad. Už se jen usmívám, jak hezky Maruška dává články na stránky v tu dobu, kdy podobné věci řeším nebo spíš jen tak “potřebuji odsouhlasit” to, co si myslím – jak to je a jak tomu rozumím. Ono u všeho je – jen CHTÍT začít – pak jde všechno :-)

         
        • Marie88

          jane25
          tak to se také usmívám…nad načasováním témat… :-) :-) :-) :-)

           
  3. Tereza

    Dobrý den Marie,
    tak přesně tohle jsem potřebovala zrána “slyšet”. Chtěla jsem si jet koupit rohlíky a máslo s pocitem, že to nějak vošulim, ono se nic nestane,  a místo toho jsem přijela s hroznovým vínem, jablky a salátem. Super! Moc díky. Pořád sklouzávám k vařenému a jediné co mi pomůže jsou Vaše články. Ty společenský události spojený s jídlem, to je vážně síla, nejdivnější mi to přijde u pohřbů. Jenže co by se vlastně dělalo, kdyby se nejedlo.
    Ještě jednou díky za to co děláte.
    Tereza
     

     
    • Marie88

      Terezko,
      co by se vlastně dělo, kdyby se nejedlo… moc pěkná věta. :-)

      A to právě alespoň z části člověk zakouší, když jde cestou jednoho jídla denně (nejlépe čerstvého, syrového…většinou má člověk chuť pouze na ovoce). :-)
      Přichází pocit, že máš chuť žít plněji, více se pohybovat…třeba tančit, poskakovat a pod.

       
  4. Dana-Anastazie

    Ahoj, super článek. Vnímám dost věcí podobně. Nejsem zatím plně na syrové stravě, jsem tak 85-90%. Zjistila jsem, že čím méně jím, tím se cítím lépe. Zatím mám 3 jídla denně. Tedy dopoledne jen ovocné fresh šťávy. Nechápu, jak může někdo radit 5 jídel denně?
    V přechodové fázi jsem 3 týdny, nechtěla jsem přejít naráz. Jelikož za 14 dní letím na dovču, all-inclusive, zamluveno ještě v době, kdy jsem neměnila stravu…tak teď jsem trošku na vážkách, jak to zvládnu v letadle, tam snad ano, mohu si vzít sebou ovoce a na dovolené se budu snažít jíst ovoce a zeleninu, občas asi si myslím si dám i něco jiného…:-)) Ono před plnýma talířema je to náročnější :-)) Jinak mě jednoduchá vitariánská strava maximálně vyhovuje…opravdu čím jedndoušší tím lepší….tak by mě ani nenapadlo …více kombinovat nebo si dělat syrovou pizzu apod. Ale možná to ještě přijde, nicméně jsem moc ráda za rady a doporučení, to hodně pomáhá.
    Díky Maruško :-)

     
  5. Dana-Anastazie

    Ještě doplnění, ze své zkušenosti vím, že opravdu nemá význam vrtat se v minulosti a kdo mě co udělal a jaký jsem chudák….opravdu je to na každém, ale pokud se opustí pozice oběti – věci se hodně zlepší a plno věcí jde lepší a lepší. :-) Ohledně dětství Marušku chápu, taky jsem to před lety takto pojala a opravdu u mě nastal posun…
    Tyto stránky jsou opravdu moc super….protože pozitivní stimulace je nejlepší…:-) a taky na osobní zkušenosti, já také vždy doporučuju věci pouze z osobní zkušenosti. Dost mě u mě překvapilo, že opravdu čím méně jím, tím méně mám hlad….no zatím na pránu přecházet nechci…to mě trošku zaleklo…protože přeci jen některé věci k jídlu mám ještě ráda…ale je další pravda, že si více všímám lidí kolem a opravdu dost lidí je unavených, mají nadváhu…nesmějí se…žiju v Praze a třeba v metru je to hodně patrné…

     
    • Marie88

      Dano-Anastazie,
      přesně jak říkáš…POKUD SE OPUSTÍ POZICE OBĚTI- věci se hodně zlepší a plno věcí jde lepší a lepší…
      Přesně tak…
      Jak může člověk “opustit pozici oběti”, když si neustále vykresluje svou minulost jako OBĚŤ – kdo mu ublížil, jak na něj byli rodiče zlí, jak byl chudák opuštěný v děckém domově a pod.
      To jaksi nejde dohromady, že ano?

      Tedy, alespoň takto to vnímám já…

      A protože minulost, přítomnost a budoucnost jsou současně...jenom nás to naučili ve škole jinak…tak nemohu mít jednu část ve vibraci OBĚTI a druhé dvě části ve vibraci SVOBODY… prostě musím mít sladěny všechny aspekty času…

      Pokud tedy opravdu změním PŘÍTOMNOST, změnil jsem i minulost a budoucnost…
      Pokud se někdo vidí v minulosti jako “oběť”, pak přítomnost ve skutečnosti vůbec nezměnil…o budoucnosti ani nemluvě. ;-)

      Děkuji za inspiraci
      Marie

       
  6. Ludmila Pogo

    Úžasný článek! Děkuji!!!! Dělám pro sebe to nejlepší! Přeprogramovávám se! Je to super “jízda”! Jde to postupně, ale jde! Třeba nedávno jsem si procítila, že “večeře” mohou být tři dobré hrušky. Moc jsem na ně měla chuť! Zmizely ve mně  jen se po nich zaprášilo! Sice jsem v pozadí ještě slyšela hlas maminky … už nežije … :
    “To není žádná pořádná večeře … vem si kus chleba se sýrem! Budeš vychrtlá”. Mluvila se strachem v hlase. Chápu a rozumím – můj strach.
    Ale ejhle … pocit hladu zmizel a noc byla skvělá …
    Takže si uvnitř uvědomit a hlavně procítit, že “plný talíř” není jediná záruka “nasycení se”. Přestat mít pocity viny, že jsem si ublížila, když nemám “pořádné” jídlo. Hlídat slova a myšlenky … vše hraje roli.
    Děkuji Maruško! Koukla jsem na video z 21.4.! Krátké, ale moc dobré! Cítila jsem Tvoje energie, hlas, úsměv, živého člověka! :)

     
  7. petitbebe

    Maruško, nádherný článek, DĚKUJI!!! ♥
     

     
  8. lucia.sol4444

    Ahoj :)
    Už dosť dlhú dobu sledujem túto stránku a aj postupne sa snažím prejsť na tú zdravú stravu, nijak neupravovanú a tak :)
    A chcela by som sa Ťa opýtať, čo robiť keď osm hladná? :D Proste mám raňajky a o hodinku na to som opäť hladná, a to isté sa opakuje celý deň :) neviem sa zatiaľ nasýtiť z tejto stravy :)
    A ešte jedna otázka :) obilie, v štýle pšenica, jačmen a takto, sa môžu papať? :)
    Vopred vďaka :)
    Máš môj obdiv :)
    S pozdravom Lucka

     
    • Luďka a Kuba

      Ahoj Lucia,
      řekl bych, že máš hlad protože tvoje střeva jsou zanesená a nedokážou správně předávat živiny. Za druhé v tom budou paraziti, kteří jedí tvoje živiny. Jsem zvědaví co na to Maruška jestli jsem správně :-)
      Co s tím? Živá strava, půst, klystýr, čistící potraviny ( celer, anýz a pod. ) Ale to se tady píše pořád dokola :-))
      Já jsem také přibližně tři týdny v přechodném období na živou stravu. Hlad kupodivu moc nemám. Ale například poslední tři - čtyři dni jsem dost unavený ( možná už začíná detox ) až mě i bolí svaly. Od včera jsem také trošku podrážděný, cítím, že se mi nedaří držet vyšší vibrace. Zhubnul jsem 4,5 kg, to není tak hrozný zatím to jde hlavně ze spodku bříška což je dobrý mám pěkně vidět břišáky ;-) , svalovina holt také opadá, ale to se časem dorovná.
      Luďka také zhubla :-) ale třeba večeři jsme dnes nemohli dojíst… Hodně nás zasytí různé klíčky ( mungo, pohanka, konopí a pod. )
      Hlavně vůbec neřešíme, že si dáme vařené. Nějaké “jé já jsem sklouznul” to by bylo jen posílání negativní energie tomu čemu nechceme. Teď jsme tak 70% živý.  Ale třeba Luďka dneska měla trochu špaget k obědu ( ty  jsme oba milovali ) a vůbec jí nechutnali – já si vůbec nedal. Měl jsem salát s naklíčené pohanky, banánu, jablka, rozinek a trochu skořice… ňamka a nemohl jsem to dojíst ( Luděnce to snědli děti :-) tak na ní zbyli ty špagety :-)  )
      Přeji ti aby jsi lehce všechno zvládla
      Maruško, krásný článek DÍKY!!! :-)
      s láskou
      Kuba

       
  9. Krásný den všem,trochu odbočím od tématu, právě na mě vykoukl nějaký článek-z čeho mají modelky komplexy-nechávají si odtranit přebytečné  tukové zásoby,aplikace čehosi do potní žlázy, aby se tělo nepotilo,úprava povadlých víček,hustší a delší vlasy a omlazení vlastní plazmou a musím se pousmívat nad tímto paradoxem, že by vlastně stačilo změnit stravu za živou a vše zmíněné přijde( viz Maruška) a nespočet bonusů k tomu!Děkuji za články, hltám jeden za druhým….

     
  10. Dana-Anastazie

    Ahoj Lucia, asi je to individuální, já snídám 1/2 litru fresh ovocné šťávy nebo jen ovoce, třeba o víkendu 1 banán a 1 bluma, hlad nemám vůbec.  Někdy se spíše k večeru nutím do ovoce, abych něco snědla, jím 3x denně. Moje osobní zkušenost čím méně jím, tím méně mám hlad. Mám tedy každý den už skoro měsíc večer kokosový olej. Nejsem ale úplně 100% na živé stravě. Mám ještě občas k obědu k salátu sýr nebo rybu.
    Obilí, pšenici apod. nejím, vysledovala jsem, že právě toto mě nedělalo vůbec dobře. Po ovoci se cítím bezva. Mám ovoce hodně ráda. :-)
    ahoj Dana

     
  11. sipkova

    Kdyz clovek chce,dokaze vsechno.Kdyz mi bylo 33,prestala jsem kourit,protoze jsem se jako zena za to stydela.Kourila jsem krabicku denne a ze dne na den jsem prestala.Nekourim 20 let.Zacala jsem pracovat s energii-Reiki,Shamballa a videla jsem film o panu Josefu Zezulkovi ktery rikal-kdo chce pracovat s energii,nesmi jist mrtvoly.Nejedla jsem maso.Ted jsem 100% na Raw a je mi bajecne.Kazdy den si rikam-jsem stastna a vdecna za to,ze jsem zivena pranou.Jim velmi malo.Dnes jsme s manzelem 5 hodin rezali drivi na zimu,ja vse na kolecku odvozila a nahazela do kulny.Den jsem zacala pitim uriny,pak jsem snedla hrusku a jablko,na svacinu hrnek zeleninove stavy a hrst chudobek a odpoledne 2 hrusky a kousek hroznoveho vina a uz jsem citila,ze to vino nemuselo byt.Ted si natrham pampelisku,koprivy a husi packu a odstavnim to spolu s mrkvi,to bude moje vecere a den zakoncim pitim uriny.Po pravde receno,muj muz to nechape nebo nechce chapat.Ja pro nej varim uplne normalne,jenom nesolim.Jidlo neochutnavam.On ji to sve a ja mam ovoce.Je mi 53 let,postavu ma jak mlada holka-vypracovanou a vypadam o hodne mladsi.Ono je to vsechno o silne vuli.Bud neco chci a udelam pro to maximum nebo si budu foukat bebicko a budu si rikat jak ja nemuzu.Jeste jednu malickost.Ja mam za sebou velmi tezky zivot,muj vstah s bratrem a maminkou byl neunosny,ale ja jsem za to vdecna a na vsechny s laskou vzpominam,protoze to vsechno me donutilo na sobe pracovat,kdybych se jenom litovala,tak jsem dnes na psychiatrii.Verte,kdyz budete jist zivou stravu a zit v souladu s vemirnymi zakony,budete zdravi .

     
  12. Monte

    lucia.sol4444, já jsem na 100% živou přešla asi před dvěma týdny a hlad jsem chvíli taky řešila, teď už spíš řeším, jak se nepřežírat, protože pořád objevuju nové syrové ňamky a spíš už cítím, že budu ubírat na sytosti, už mě to celkem tlačí v břiše ty hutnější syrové jídla…
    Píšu z toho přechodu průběžný deníček ke kamarádce na blog, když bys chtěla, tak mrkní, třeba ti to pomůže…
    http://www.receptnaspokojenost.com a záložka Deník vitariána začátečníka…

     
    • Holky, díky za natočená videa z Biostylu na vašem blogu, na Biostyl se mi nechtělo z důvodu velké koncentrace lidí a tak mě moc potěšilo vidět Marii “naživo”.
       Máte to tam vtipné a zábavné, díky..
       

       
  13. FrantaXXL

    Mám vždy radost, že jsem na něco přišel úplně sám a kdoví jestli ne první na světě, bohužel vždy jen do chvíle, kdy si přečtu nějaký váš nový článek. Mé souznění s vašimi názory je podezřele vysoké, skoro bych řekl až tak nějak synchronizované. Jak se s tím mám srovnat?  :-)

     
    • Marie88

      Franta XXL
      Jak se s tím srovnat?
      Takto: :-) :-) :-) :-)

       
      • FrantaXXL

        Vychechtat se té synchronizaci nápadů, to by možná šlo :-)
        Asi budete nějaká duchovně vesmírná ségra … díky, za ten čas strávený nad klávesnicí, já bych to nedokázal :-)

         
  14. michaela.m.

    Moje inspirace:
    Plnit si prani je Cesta z bodu A do bodu B. To mezi tim je ZABAVA! Takze jako na ceste, vidime jen kousek pred sebou. Pomaha, kdyz si dam termin, treba mesic – zivou stravu! Dokazu to. Odmenim se tim, ze si treba neco hezkeho na sebe koupim. A pokracuji dal, bez pocitu omezeni NAVZDY! Funguje to! Moje vitezstvi me posiluji a zjistuji, ze dokazu  cokoliv

     
  15. Marie,
    moc děkuji za Tvou otevřenost na Biostylu ohledně zkušeností se závislostmi, moc mi to pomohlo pochopit. Netušila jsem, že vařené jídlo si nás umí až takhle omotat kolem prstu. A to jsem si myslela, že má vůle je silná. Leč mých pár dní na živé stravě bylo “jen pár dní”. No, už mám jasněji.
     

     
  16. Vitari

    Také díky za článek, přišel jako na zavolanou – Maruško, klidně piš i dokola to samé, je to výborná věc :) ……………….. náš mozek potřebuje opakovat, aby se pak z toho stal zajetý Dost Dobrý program – pozitivní zprávy miluju :)
    FrantoXXL -mívám podobné pocity, ale nedávno přišla ke mně informace, že čím víc lidí je naladěných podobně, informace pak běhají mezi nimi jakoby “online”, není možno zjistit, kdo vlastně na to přišel dřív - takže to je také výborná věc, jak zjistit, že všichni jsme vlastně jedno, není horší ani lepší nikdo :) …………… super :) – takže takhle by tzv. “efekt sté opice” mohl zafungovat již brzy :)

     
    • FrantaXXL

      Pro Vitari:
      Teda! V tom okamžiku, kdy jsem četl tvá slova o sté opici (a vlastně ještě i teď) jsem dostal takové silné mrazemí-chvění po těle (určitě to znáš – signál souhlasu mezi vnitřní a vnější informací) , až si myslím, že opice č.97 se právě naučila umývat ty hlízy nebo o co to vlasně u opic šlo.   Ahooooj!  Franta

       
  17. linda31

    Super článek! tady prostě platí že když je žák připraven,učitel se vždycky najde! :-)
    jen by mě zajímalo proč anoretičky,které pak už nejedí vůbec jsou v tak špatném stavu,padají jim vlasyatd. a umírají?je to o psychice?

     
    • Marie88

      linda31
      protože anorektičky majív sobě “sebedestruktivní program”.
      Ony nejedí proto, aby se ztratily ze světa…
      Ve skutečnosti mají stejný, sebedestruktivní program jako OBÉZNÍ a TLUSTÍ LIDÉ!!
      Jenom ho každý z nich praktikuje jinak. :-)
      Jedni nejedí, aby nebyli vidět, druzí se přežírají, aby se ukryli za tu kupu sádla.
      Obojí je založeno na základech poruchy vnímání sám sebe…

      Obézní a tlustí lidé také nejvíce ukazují na anorektičky… proč?
      Protože jim zrcadlí to, co dělají oni sami!

       
  18. lednacek

    Já s dovolením položím dotaz trochu mimo téma, pročítám si tady starší články a došla jsem k lískovým oříškům, jsem teď trochu zmatená, jestli je lepší oříšky vyloupat a rovnou sníst či je pro trávení lepší je předem namočit? Děkuji

     
  19. Dana-Anastazie

    Fenomén tzv. sté opice znám, je to super. Pozoruju opravdu i v okolí, dost lidí stravu přehodnocuje a to je super. Mám z toho radost. :-)
    Všichni jsme propojení, takže klidně v jednu chvíli může mít více lidí podobné poznání a tak…a čím více, tím lépe. :-) Navíc na tyto stránky chodí lidi, co spolu podobně vibrují :-) Jak uvádí i Teal Scott.  Co podobně vibruje, to spolu souzní.
    Dana

     
  20. mouse55

    Maruško jako na zavolanou, myslela jsem , že už se to nestane , ale minulý týden kolem mne propukl stres typu ‘anorektička , takhle se přece nedá přežít , nesplňuješ BMI, výčitky, obvinění, pláč, no můj záměr to nezměnilo :-)
    Mám dotaz na pokročilé ‘živáky’
    Stalo se Vám , že jste v jisté fázy přestali používat sluneční brýle?
    Já jsem bez sl. brýlích neudělala krok od jara do začátku zimy, bolely mě oči , nic jsem bez nich neviděla,,,,,a ted nemám potřebu je lovit z kabelky a ještě si to užívám, měli jste to podobně?
    Markéta

     
    • Já nosím sluneční brýle jen jako čelenku do vlasů a nebo, když se z nějakého důvodu chci “schovat”…např. v MHD
      slunce mi dělá dobře úplně na všechno…nejraději se opaluji nahá…
      když mi třeba od PC oči někdy pálí, sluníčko mi je uklidní…nezírám přímo do něj,ale tak okolo…M.
       

       
  21. Je to zvláštní,už jím míň (raw food) přitom mám krásně plnou ženskou postavu, spím ještě míň, Slunce mě dává sílu a klid. Jsem šťastná…

     
  22. na Raw food jsem přes rok a nepotřebuji více věcí než sluneční brýle. Přestala jsem např. brát antikoncepci a užívám si plně čistého života. S živou stravou přišel nový život

     
  23. linda31

    Mužete mi prosím poradit co s rozpraskaným jazykem?
    Jesem vegan,předtím dlouho vegetarián a nyní přecházím na syrovou,zatím 50% nikdy jsem neměla s žádným jídlem potíže,ale nyní mi vadí třeba naše vlašsk.ořechy,včera hrstička kešu snědená během dopoledne,předtím salát a v něm rajčata,praskliny v jazyku-po starnách a rýha uprostřed vylezou,zkrvavý objeví se i puchýře…nemáte prosím radu co s tím,dlouho pátrám a nikde nenalézám odpověď,děkuji!

     
  24. ivanaaa

    Ahoj, článek je skvělý, už dlouho se potácím v tomto kruhu touha začít se syrovou stravou a touha a neschopnost  odolat vařenému.  Párkrát jsem již na syrové stravě byla a vždy to nějak skoncovalo a pokaždé je čím dál tím těžší znovu začít s raw food. Většinou jsem celé dopoldne na syrové stravě a poté někdy odpoledně mě přepadne takový amok a ruce jsou rychlejší než přesvědčení vytrvat.. prostě sním cokoliv a hlavně velmi rychle.. nejhorší na tom je že jak si jednou dám” dávku” vařeného, tak zvlčím a chci si “užít ” ještě víc a tak ochutnávám vše až prostě nemůžu a poté již nic nepotřebuju a zas začínám znova se syrovou stravou.. Moc si přeji to jednou zvládnout.. snad to půjde uvědomováním si pocitu před, při a po jídle a také uvědomování si pocitů při té oné šílené touze a neschopnosti odolat.. Díky moc za článeček Ivana

     
    • FrantaXXL

      Pro Ivanaaa(u):
      Ahoj, já jsem na tom podobně, když držím půst (kratší – jeden až 3 dny) u delšího půstu mi “zvlčení” strach o zdraví při návratovce nedovolí. Chtěl jsem ti navrhnout jako řešení tvého problému: nejíst vůbec. Nedělám si legraci. Je to mnohem snazší, než dodržovat stravovací režim. Osobně vyzkoušeno :-)
      Zdraví Franta

       
      • ivanaaa

        Ahoj, díky za komentář. Ano to je můj takový ideál (prána) , ke kterému bych se někdy chtěla dopracovat.. ale obávám se, že nyní jsem ještě ve stavu ne příliš očištěném.. to myslím hlavně emoce a duše. Prostě když nejím a držím např. půst, což teda moc často není, protože to prostě nezvládám.. tak jsem opravdu velmi slabá už druhý den. 3 dny jsem ještě nikdy nedržela.. navíc samozřejmě půst vodový.. suchý půst si nedovedu představit zatím.. prostě trochu strach. Takže u mne přestat jíst je půst.. a tím strádání a ne vyživování pránou.. tohle prostě neumím.. ale věřím že jedno syrové jídlo denně je super to bych zvládala. ´Držela jsem měsíc půst štávový, odstavněnou zeleninu ovoce přecezenou takže praktivky bez vlákniny a bylo to opravdu velmi zajímavé že jsem si uvědomila že nic nepotřebuji že se takhle snad dá opravdu žít.. žádná slabost nic.. samozřejmě chutě na vařené tam byly pořád, ale menší.  Te to mi vyhovovalo že jsem nebyla vůbec unavená jako kdybych držela klasický půst. Ty to zvládáš nejíst? Nejsi unavený, jsi již na práně?  Emoce ok atd.?

         
  25. Tereza

    teda: silné mrazení jako signál souhlasu mezi vnitřní a vnější informací. Díky FrantoXXL:))

     
  26. mouse55

    Díky za odpovědi , mám radost , že nejsem sama,,,,
    Také  jsem už půl roku nepoužila deodorant,,,,,to je taky super:-)

     
  27. Vitari

    Odpověď pro Ivanaaa : zkus to trochu jinak – já jsem šla do raw velice rychle a “hurá” přístupem, no a samozřejmě raw nejsem, zatím. Ale zjistila jsem velice rychle rozdíl jak se cítím při dopoledni bez snídaně a pak 1-2 kusech ovoce a pak odpoledni, kdy si dám i vařené. Ale vařené si dám třeba že si uvařím hrách (ten žlutej), čočku, brokolici, nebo i  kombinaci – luštěniny- obiloviny (dokonce jsem si dala i maličko masa, ale už to neudělám, jak mi druhý den bylo :)……….. k tomu nakrájím cuketu s mořskou solí a mám tam i nějakej ten lopuch – a říkám si “to je super, jak jsem si tu vařenou obohatila”. Nebo jsem jela na kole a v nové cukrárně měli větrník – z domácích surovin. Dala jsem si ho. A – nedojedla. Cítila jsem v něm totiž celou krávu, jak tam byla smetana opravdu domácí. A řekla jsem si “no to je super, že jsem ho nedojedla, že mi stačil jen kousek, že jsem tu chuť zacítila, že jsem ten rozdíl poznala, a – děkuji, ale tohle nechci”……………atd atd. ………………když pak takhle změníš přístup, a  nebudeš se za “úlety” trápit, pomalu  nebo rychleji to pak půjde. ……………..napsala jsem to sice hezky, ale také zkouším a padám a zas vstanu a jdu dál :) - za ty úlety jsem ale ráda, normálně jsem teď v období pozorování se, ale takovém radostném – jako když se asi dítě učí chodit a je rádo za každý krůček, nebo hovínko na místě tomu určeném  - chválit se, chválit- je důležité :) hezký den

     
    • FrantaXXL

      Krásně řečeno. Nestresovat tělo ani sebe nějakým tím úletem.
      Otevřela se nám nyní cesta. Roky jsme v hloubi srdce věděli, že tu někde je, ale byla skrytá v husté mlze. Nějaké zaškobrtnutí nás teď už nejspíš nezastaví. I po absolvování zabijačky, stejně vstaneme a jdeme dál. Brána je otevřená. Vstup zdrama. Jdeme!
      Ahoj Franta

       
  28. sipkova

    Franto XXl,lepe jsi to rici nemohl,naprosto souhlasim.          

     
  29. Dana-Anastazie

    Souhlasím s FrantouXXL. Já chutě mám, tak občas si dám sýr. :-) Včera jsem byla v úžasné vegetariánské restauraci Maitrea, tak jsem si tam dala raw čokoládový dortík, byl úžasný, předtím jsem měla zeleninový salát a taky jsem si říkala, že ten dortík už ani nemusel být, ani jsem ho nemohla dojíst, nicméně kvůli němu jsem tam šla a byl raw tak dobrý. Já naštěstí luštěniny, hrách, čočku nemusím, na to chutě nemám…ale spíše sýry :-)) a občas čokoládka, ještě, že jsou ty raw čokolády :-)